Protective Put: Chraňte svá aktiva opcí

V minulém díle opčního seriálu jsme si představili strategii Covered Call, která kombinuje podkladové aktivum s vypsáním call opce a má za cíl vytvořit dodatečný zisk v situaci, kdy se trh nijak výrazně nehýbe. Předmětem dnešního dílu bude rovněž strategie kombinující opci a long pozici v podkladovém aktivu, nicméně za úplně jiným účelem. Strategie Protective Put je v podstatě kombinací long pozice například v akcii a long pozice v put opci na stejné aktivum.

Nejpodstatnější ovšem je, co strategií Protective Put vlastně cílíme. Vzhledem k tomu, že se jedná o koupi put opce, která vydělává, když cena aktiva klesá, tak je zřejmé, že se bude jednat o strategii ochrannou. Znamená to tedy, že strategie Protective Put si klade za cíl ochránit investora proti krátkodobým poklesům v ceně aktiva. Abychom lépe pochopili, jak strategie funguje, rozložíme si ji opět na jednotlivé části.

První graf ukazuje, jak se vyvíjí zisk nebo ztráta na samotném podkladovém aktivu. Druhý ukazuje samotnou long put opci, kde je zřejmé, že za zaplacenou opční prémii získáváme omezenou ztrátu a neomezený zisk v případě, že se cena aktiva blíží nule. Součet obou grafů pak vyjadřuje fialová křivka, která říká, že máme omezenou ztrátu, ale neomezený zisk, byť bod zvratu nastává o něco později než na samotném aktivu.

Z grafu je evidentní hned první rozdíl Protective Put od Covered Call a to fakt, že Protective Put je typ „premium buying“, tedy že investor platí opční prémii a má omezené riziko.

Na příkladě si opět předvedeme, jak může strategie Protective Put dopadnout.

Příklad:

Vlastníme 1 lot long pozice CFD v instrumentu OIL. Cena je v tuto chvíli na 45 USD za barel. Náš výhled je býčí, tedy že cena ropy nadále poroste. Nicméně jsme si vědomi rizika, že současná globální ekonomická krize může zapříčinit i krátkodobý pokles ropy a chceme se takovémuto scénáři uchránit.

Jako formu ochrany zvolíme Protective Put strategii, tedy otevřeme k CFD pozici ve velikosti 1 lot na ropě se strike cenou ATM, tedy současnou tržní cenou. Expiraci volíme dle toho, jak dlouho si myslíme, že dané riziko poklesu bude trvat. V současné situaci je vhodnou volbou opce v rozmezí 3 – 6 měsíců, ale může to být i méně. Pro příklad budeme brát 3 měsíce. Za tuto opci bychom zaplatili asi 4 dolary za barel, tedy 400 bodů.

Na konci mohou nastat tři situace:

1. Ropa vzroste nad hranici 49 USD za barel, a roste pak dále. Opce v tomto případě vyprší bezcenná a my jsme na strategii v zisku od bodu zvratu na 49 USD. Uzavření strategie bylo zbytečné, jen nám posunulo bod zvratu o 4 dolary.
2. Ropa by se během dalších tří měsíců propadla na 30 USD za barel. V tomto případě by opce v době vypršení byla 15 USD In-the-Money, vytvořila by zisk, který by nám měl pokrýt ztrátu na podkladovém aktivu. Strategie se nám tedy vyplatila a splnila svůj účel ochránit pozici na ropě. Ve finále to znamená, že jsme ropu jakoby nakoupili o 15 USD levněji.
3. Třetí možnost je pro nás nejméně příznivá a nastává ve chvíli, kdy by se ropa pohybovala v úzkém pásmu okolo 30 USD za barel i v době, kdy by long put opce expirovala. Znamenalo by to, že prémie zaplacená za opci by propadla a zároveň by nebyl vytvořen zisk na rostoucí ropě. Proto se bod 3 dá brát jako nejhorší možný výstup. Podstatné však stále zůstává to, že veškeré ztráty jsou omezeny maximálně na výši zaplacené opční prémie, děj se co děj, a v turbulentních dobách, jakým jsme dnes svědky, je tato možnost doslova k nezaplacení.

Na následujícím grafu si ukážeme podstatné body, které je třeba u této strategie znát. Nejdůležitější je, jako vždy, si uvědomit efekt opční prémie a to především z hlediska bodu zvratu. Bod zvratu celé strategie se tak nachází v místě, kde je součet strike ceny a zaplacené opční prémie (jelikož teprve po překonání prémie se dostaneme do zisku). Zde tato prémie vytváří pro investora břemeno.

Ani v tomto díle nesmíme opomenout základní specifikační tabulku strategie.

Konkrétní obchodní tipy:

Existuje několik situací, ve kterých se dá strategie Protective Put využít více než dobře. Ukážeme si dvě nejznámější.

1. Běžně se dá strategie Protective Put používat místo standardního limitního příkazu Stop Los s. Vhodný je především pro dlouhodobější obchody a v situacích, kdy se dá očekávat, že bude podkladové aktivum provázeno zvýšenou volatilitou, která by nás mohla „vyhodit“ z pozice v případě, že bychom měli Stop Loss daleko. Protective Put nás ušetří právě dilematu s nastavením Stop Lossu, který vždy musíme balancovat tak, aby nebyl příliš blízko a nedošlo k předčasnému uzavření pozice, a zároveň aby nebyl příliš daleko a my zbytečně neprodělali. Hlavní výhodou strategie totiž je, že vůbec nezáleží, kde je cena v průběhu životnosti opce, ale pouze na konci.
2. Druhým případem je současná situace na trhu. Každý investor se potýká s takzvaným časováním vstupu do pozice, tedy nalezení nějakého lokálního dna s cílem nakoupit co levněji. To je samozřejmě velice těžké samo o sobě a nemluvě o časování trhu v současné situaci, kdy jsou mnohaleté supporty překonávané na denní bázi. Proto ve chvíli, kdy budeme očekávat lokální dno (například blízko významného supportu), je nejvhodnější volbou vstoupit do long pozice na podkladové aktivum a k tomu otevřít long put opci na stejné podkladové aktivum a stejný objem. V případě, že by se aktivum opravdu odrazilo od supportu a začalo růst, začneme vydělávat po překonání zaplacené opční prémie. Pokud by ale support neudržel nápor medvědů a cena pokračovala v pádu, vydělávali bychom na put opci stejně, jako můžeme vidět na grafu, a ztráta by tak byla omezená.

V příštím díle seriálu o opcích se podíváme na klasické strategie Straddle a Strangle.

Autor je analytikem X-Trade Brokers