Provozovala letecká společnost letadlo?

Otazník

1 října, 2009

Abychom lépe pochopili v čem je problém není od věci zaujmout pohled, který situaci zjednodušuje a uvědomit co jsou to v tomto smyslu ty peníze, které si podnikatel/ka půjčí od někoho za účelem podnikání.
Myslím, že nikdo nebude oponovat, když se na půjčené peníze podíváme jako na závazek, že podnikatel/ka peníze vrátí.
Pokud má podnikatel/ka peníze vrátit, tak je nemůže jen tak spotřebovat, ale musí je tzv. „investovat“ s výhledem, že investice přinese zpět více peněz než se do ní vložilo. Z toho plyne, že zde musí existovat nápad jak to podnikate/ka udělá, jinak je to jasný podvod.
Nápady mohou být různé. První příkladem, který nás napadne je například ten, že existuje nějaká poptávka po službě, nebo výrobku o který je zájem, ale nikdo ho nenabízí a naše podnikatelka si toho všimla, půjčí si peníze a výrobek nebo službu začne nabízet. Pak už jen záleží na tom nakolik odhadla situaci správně a nakolik bude schopná prodejem výrobku nebo služby peníze získat zpět. To je v pořádku podnikání, proti kterému asi nebude v zásadě nikdo protestovat.
Co když ale výrobkem a službou bude něco co, nikdo (zatím) moc nepotřebuje a v rámci nápadu se bude počítat s tím, že peníze, které si podnikatelka půjčila se musí investovat i do vytvoření poptávky. V pohodě, i tento případ známe, a zdaleka proti němu nebudou protestovat všichni.
Co když ale výrobkem nebo službou bude něco co už všichni znají a mnozí užívají, ale tentokrát to bude za třetinovou cenu? Můžeme pak předpokládat, že podnikatelka peníze vrátí, nebo jí jde o něco jiného? Kdo bude proti takovému podnikatelskému záměru protestovat? V první řadě by proti takovému podnikatelskému záměru měl protestovat majitel peněz, který je na takový záměr půjčuje. Možná bych mohl i já, ale proč bych měl, když to nejsou moje peníze a můžu si tak pořídit dlouho odpíraný výrobek nebo službu? Leda ovšem, že by se mělo ukázat, že v tomto případ případné ztráty z tohoto podnikání budu muset uhradit třeba formou zvýšených daní. Kdo to ovšem ví?
Z jednoho pohledu se na věc můžeme dívat tak, že majitelé peněz čelí neustálému ataku těch, kteří peníze nemají, aby jim je dali nebo půjčili, aby tak přišli k penězům i ti co je nemají. Z druhého pohledu se na stejnou situaci můžeme podívat jako že majitelé peněz hledají příležitosti jak své peníze rozmnožit a rádi své peníze půjčí za slib, že se jim vrátí víc.
Takže zde se setkávají dva zájmy a výsledkem je jakési chování, které má za následek, že ti co peníze nemají vymýšlí stále rafinovanější způsoby jak se k nim dostat, a ti co peníze mají dobře zvažují komu je půjčit a na co a. Jak jednoduché milý Watsone.
Pak taky můžeme říct, že i půjčka je věřitelova investice. A co k tomu říct víc?. Každá investice je riziko, a to z jednoduchého důvodu, že směřuje do budoucnosti a v budoucnosti očekává naplnění očekávání nebo slibů. Jenže budoucnost nikdo nezná (ačkoli se nespočet lidí pokouší se o ní něco dovědět), a tak je zde stále riziko, a když ti, kteří peníze nemají jsou rafinovanější než ti, kteří je mají, tak pak je zde případ Madoff nebo Eky Europe.
Stejně si kladu otázku zda-li Madoff dělal ten svůj „byznys“ od počátku jako podvod, nebo mu to došlo až později, i když ne až tehdy, až se mu vlivem krize a sníženého oběhu peněz zavřel kohoutek přítoku peněz, protože, a to zde hraje hlavní roli, Madoffovy peníze, mám na mysli, ty, které měl platit, zde nebyly nic víc než Madoffův slib, že se vrátí původním majitelům, a zavřený kohoutek přítoku peněz byl porušený slib, že se peníze vrátí Madoffovi.
Trochu mi ten případ připomíná vtip o tom kolik stojí kapka benzínu (když nic, tak mi prosím nakapejte dvacet litrů). A pokud vám denně projdou rukama statisíce dolarů a je to tak „pořád“, tak se ani nepozná, když z toho čas od času něco ukápne. Dokud se průtok nesníží. Slibem přece nikoho nezarmoutíte. Pokud mu slib stačí.

Odpovědět