CZK/€ 25.165 +0,18%

CZK/$ 24.218 +0,21%

CZK/£ 30.334 +0,20%

CZK/CHF 26.958 -0,23%

© 2008 – 2023
Swiss Life Select a.s.
IBC, Pobřežní 620/3, 186 00 Praha 8

ISSN 1802-5900

Text: Petr Zámečník

14. 06. 2010

7 komentářů

Průběžný penzijní systém: Nikoli solidarita, peníze na obnovu!

 

 

Rozhlédněte se. Pracujete? Platíte důchodové pojištění? Pak přispíváte na důchody vašich rodičů či prarodičů. Až budete v penzi, budou vaše děti přispívat na vás. A protože pravděpodobně budou vydělávat více než vy, tak pokud jich nebude méně pracovat, bude moci váš důchod růst spolu s jejich reálnou mzdou.

To se dosud skutečně částečně i děje. Valorizace penzí je zpravidla činěna o míru inflace plus přibližně polovinu růstu reálné mzdy. Nevydrží to ale zřejmě dlouho, v návrhu penzijní reformy se počítá s valorizací již jen na úrovni inflace. Současný systém je neudržitelný. A je dost možné, že nikdy udržitelný ani nebyl. Proč?

Ohlédněte se. Ne za sebe, za zády vám nikdo nestojí. Podívejte se do historie. Zaměřte se na polovinu dvacátého století. Co vidíte? Ano, Evropu (a nejen ji) rozrytou druhou světovou válkou, rozbombardovaná města, zanedbanou a zničenou infrastrukturu… průmysl vyhraněný na zbrojení. Škody v obtížně vyčíslitelných řádech.

Kde vzít na sanaci válečných škod? Vytisknout peníze… to zkoušelo Německo po první světové válce a nedopadlo to dobře. Půjčit si? Ale od koho? Neutrálních neponičených zemí příliš nezbylo a kromě Švýcarska a Švédska nepatřily mezi schopné věřitele. Pak někdo dostal nápad. Půjčíme si od lidí. A nebude nás to stát ani korunu, ani dolar, ani marku, ani libru, zkrátka nic.

Proč by lidé měli státu půjčovat a ještě zadarmo? Proč – to je jednoduché: Nařídíme jim to. Nechceme ale, aby se vzbouřili. To by ničemu nepomohlo. Lidé jsou ale důvěřiví – slibme jim něco. Něco hodně vzdáleného, a pokud možno, abychom to nemuseli platit.

REKLAMA

A tak se zrodil průběžný penzijní systém. Lidé od jeho zavedení do systému platili. Platili za slib, že až zestárnou, budou dostávat důchod. Např. ve Velké Británii po zavedení průběžného penzijního systému v roce 1947 museli pracovat (rozumějte "platit do systému") muži 44 let a ženy 39 let. A mezi tím? Stát vesele utrácel peníze, za které platil slibem budoucí penze.

Nyní se připravuje penzijní reforma. V této souvislosti se hovoří o nákladech penzijní reformy. Ve skutečnosti se ale nejedná o náklady penzijní reformy, ale o úhradu dluhu na poválečnou obnovu.

Loading

Vstoupit do diskuze 7 komentářů

Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 
 

  • Optimista

    5 července, 2010

    Povinné ukládání peněz do penzijních fondů je naprosto geniální vynález.
    Fungovat to bude nejspíš následovně:
    1) Pár desítek miliard ročně odteče do penzijních fondů
    2) Zpočátku se bude vyplácet jen malá část vkladů, takže žádný problém.
    3) Za nějakých 15-20 let už budou muset penzijní fondy vyplácet zhruba totéž, co jim bude přicházet od pojistníků. Dá se na to dívat i tak, že co jim přijde, to vyplatí. Přejdou tedy vnitřně na průběžný systém.
    4) Naspořené stovky miliard za těch pár desítek let se můžou vesele rozkrást a nikdo ani nic nepozná.
    Na konci naší slavné penzijní reformy jsme tedy o pár set miliard chudší a máme tady opět průběžný systém, ze kterého si navíc odsypávají milé penzijní fondy. Okradeni jsou všichni ostatní kromě těch gaunerů, kteří se na tom podílí.

    Odpovědět

  • René

    26 června, 2010

    Je to nějaké divné. To, že je proluka mezi zavedením důchodů a vyplácením důchodů, a to třeba i desítky let, je logické u systému fondového. Ale u průběžného systému není žádná taková větší časová proluka odůvodnitelná logicky. Tak když se rozhodnu v zemi,kde žádný důchodový systém není, že tam zavedu průběžný systém, tak můžu penze vyplácet hned druhý měsíc po zavedení. Protože není třeba na důchod šetřit, prostě zavedu důchodovou daň( nebo důchodové pojištění, jak to kdo nazve), jeden měsíc ji poprvé vyberu a další už vyplácím důchody. Takže celému článku nějak nerozumím. Z čeho autor čerpal?A kdy třeba ti britští důchodci poprvé dostali své důchody po zavedení systému? A pokud to bylo opravdu dlouhá léta po zavedení průběžného systému, jak to vysvětlili lidem, kteří nebyli ani hloupí ani přehnaně důvěřiví, a ne všichni lidé jsou hloupí a důvěřiví.A proč náklady na penzijní reformu nazývá náklady na obnovu poválečnou? Vždyť kdyby neklesal počet dětí v rodinách, průběžný systém by neměl žádný problém a mohl by pokračovat dál ještě mnoho staletí, resp. by měl podstatně méně problémů než systém fondový. Já to nechápu a chtěl bych. aby mi tohle autor vysvětlil.

    Odpovědět

  • Anonym

    26 června, 2010

    Přesně jak píši v článku: Průběžné penzijní systémy mají pravidla jak pro platbu „pojistného“, tak pro výplatu penzí. Všimněte si, kolik dnes musíte odpracovat let (být pojištěn), abyste mohl penzi čerpat. A podobná pravidla byla již na počátku (viz článek). Co je důsledkem? Všichni po zavedení systému musí povinně platit, ale nikdo nemá nárok na výplatu penze (neodpracoval = neodplatil si povinné minimum let).
    Ve své úvaze tedy máte zásadní chybu: Není to tak, že se zavedl průběžný systém a hned od dalšího měsíce se vyplácely penze. Nebylo komu, nebyl nikdo, kdo by splnil podmínky pro výplatu penzí. A kam šly vybrané peníze? Viz nadpis článku.
    Stačí takto v kostce?

    Odpovědět

  • René Kolář

    30 června, 2010

    Tak v prvé řadě nestačí říct: mám to z wikipedie- z jaké? české, anglické, německé? A jaké heslo? důchody, průběžný důchodový systém, důchodové systémy nebo třeba jen ekonomika nebo sociální politika?Tam je třeba dát link. Navíc obecně wikipedie není vždycky úplně 100% spolehlivým zdrojem informací. Sám jsem tam našel neuvěřitelné nesmysly, faktické chyby, spekulace, skrytou reklamu, otevřenou propagandu i řadu ne zcela nezávislých článků a hesel.Pokud jde o vámi zmiňované Německo, pak můžete mít skutečně pravdu a dávalo by to logiku. Pět let není zase taková doba, aby se nedalo „lidu“ vysvětlit, proč je nutná tato proluka. Ale s tou Británií se mi to zdá divné. To by znamenalo, že by první důchodci své důchody viděli až za vlády Margaret Thatcherové. A do té doby nic? Nebo důchody jen pro určité skupiny populace?A jak by to vysvětlili těm důchodcům, kteří nebyli ani hloupí, ani nevzdělaní, ani přehnaně důvěřiví? To jste nějak úplně nerozptýlil mé otázky. Navíc v příspěvku žádnou logickou chybu nemám, jak tvrdíte. Víte, co to je logická chyba? Uměl byste ten pojem vysvětlit? Pokud jde o ten měsíc po zavedení, myslel jsem to samozřejmě v ideálním případě, za stavu, že by šlo čistě o sociální opatření a ještě za stavu dokonalé organizace.To jste mi podsunul něco, co jsem ani neřekl.
    Ale proč dramaticky tvrdíte, že důchodová reforma je úhradou dluhů za poválečnou obnovu? Já vím, píšete článek, chcete, aby byl pro čtenáře zajímavý, a proto potřebujete příběh, pokud možno překvapující. Ale článek na odborném nebo aspoň popularizačním serveru by neměl obsahovat nesmysly, byť čtenářsky atraktivní To, že říkáte, že průběžný systém MOŽNÁ nebyl nikdy udržitelný, by se dalo ještě s jakousi hodně velkou rezervou brát. MOŽNÁ Elvis nezemřel, možná je Obama agent KGB, možná byl kdysi na Marsu život, možná nikdy člověk nebyl na Měsíci. Až na to, že na to kromě vašeho beletristického pudu nic neukazuje. Průběžný systém by fungoval bez problémů nebýt populačních změn. Jak může válka za to, že se rodí méně dětí než před sto lety i před padesáti lety?

    Odpovědět

  • Anonym

    30 června, 2010

    Píšete: „Pokud jde o ten měsíc po zavedení, myslel jsem to samozřejmě v ideálním případě, za stavu, že by šlo čistě o sociální opatření a ještě za stavu dokonalé organizace.“
    – ano, to máte pravdu. Jenže penzijní systém právě nebyl čistě sociální opatření
    „Jak může válka za to, že se rodí méně dětí než před sto lety i před padesáti lety?“
    – to se mě neptejte, to jsem nikdy netvrdil; podle mého názoru souvisí méně dětí spíše se socioekonomickými faktory než s válkou
    „Ale proč dramaticky tvrdíte, že důchodová reforma je úhradou dluhů za poválečnou obnovu?“
    – protože podle mého názoru na základě načasování zavedení průběžných penzijních systémů a podle jejich úvodních pravidel a podle toho, že se nevytvářely žádné fondy, byly průběžné penzijní systémy založeny s cílem získání dodatečných prostředků na penzijní obnovu
    – o tom je celý článek, nechci ho tu celý znovu přepisovat
    „A jak by to vysvětlili těm důchodcům, kteří nebyli ani hloupí, ani nevzdělaní, ani přehnaně důvěřiví?“
    – to nevím, tehdejší politickou diskusi na téma zavádění penzijních systému jsem nedohledal. Pokud by se vám to podařilo, budu skutečně rád za odkaz. Samotného by mě to zajímalo. Odhaduji ale, že základní argumenty byly stejné, jako jsou dnes – růst produktivity práce a růst mezd (při konstantním podílu pracujících a penzistů) umožňuje růst penzí při nezvýšených odvodech (vyjádřených procentem z příjmu) do systému. To je argument, který za daných podmínek skutečně platí.

    Odpovědět

  • hm

    14 června, 2010

    Ze stejného důvodu zavedl důchody i Bismark potřeboval peníze na sjednocení Německa. Mnoho lidí si neuvědomuje že jejich důchody se systematicky rozkrádaly (prožraly) od 69. roku (normalizace) a velká privatizace byla již jen vrchol této pyramidy.
    Je nutno říci že tyto dluhy by si měly odnest právě ty generace jež v té době měly politickou moc a né jejich děti či dokonce vnoučata. Bohužel realita bude přesně opačná.

    Odpovědět

  • pavelhek

    14 června, 2010

    Bismarck ovšem nezavedl průběžný systém alébrž fondový, to je krapet rozdíl.

    Odpovědět

Zpět k článku