Průměrná mzda? Bez garance průměrného důchodu!

Celková výše státního důchodu závisí především na získaném počtu let pojištění a vyměřovacím základu v jednotlivých letech od roku 1986 až po současnost. Zjednodušeně řečeno se do počtu let pojištění počítá doba, kdy je placeno z příjmu důchodové pojištění a náhradní doby pojištění (např. vojenská služba, péče o dítě do čtyř let, studium na VŠ či střední škole po 18 věku až do 26 let do roku 2010). Čím vyšší vyměřovací základ a delší doba pojištění, tím vyšší státní důchod.

Jak ovlivní výše penze koeficienty?

Aby byla zachována porovnatelnost dřívějších výdělků se současným výdělkem, tak se vyměřovací základy v dřívějších letech násobí koeficientem. Koeficienty v jednotlivých letech by měly určitým způsobem zohlednit inflaci. Koeficienty v jednotlivých letech se pro výpočet důchodu v každém roce mění. V roce 2011 jsou tedy jiné koeficienty pro všechny roky než v roce 2010. Příjem 300 tisíc Kč v roce 2007 tak má při výpočtu důchodu v roce 2011 jinou hodnotu než při výpočtu důchodu dle legislativy v roce 2009.

• Při výpočtu důchodu v roce 2010 má roční příjem 300 000 Kč přepočtenou hodnotu 330 390 Kč. Koeficient pro rok 2007 byl 1,1013.
• Při výpočetu důchodu v roce 2011 má roční příjem 300 000 Kč přepočtenou hodnotu 344 760 Kč. Koeficient pro rok 2007 je 1,1492.

Pro výpočet důchodu v roce 2011 platí, že příjmy před rokem 2000 mají větší vliv na výši důchodu než příjmy po roce 2000. 

Roky 1994, 1995 a 1996 vychází nejlépe

Přepočtený vyměřovací základ občana, který pobíral po celý život průměrnou mzdu, by měl být přibližně stejný. Není tomu tak. Odchylka mezi roky 1995 a 2010 dosahuje dokonce 4,88 %. Co v praxi pro výpočet důchodu tato odchylka znamená?

• Aby byl za rok 2010 stejný přepočtený vyměřovací základ jako v roce 1995, musel by mít občan místo měsíčního příjmu 23 951 Kč měsíční příjem 25 148 Kč. Měsíční mzda tohoto občana by tedy musela být vyšší o 1 197 Kč.

V roce 2010 činila odchylka mezi roky 1995 a 2007 4,3 %. Ve výpočtu důchodu pro rok 2011 se tak odchylka opět zvýšila. Jak dokáží koeficienty zvýhodnit nebo naopak znevýhodnit vyměřovací základ, si vypočteme na názorném příkladu, kde pan Modrý po celý svůj život pobíral průměrnou mzdu.

Tabulka 1: Vývoj průměrné mzdy v Česku (1994 – 2010)

Pramen:
MPSV

Pratický příklad

Pan Modrý od roku 1994 až po rok 2010 dosahoval vždy průměrnou mzdu. O důchod si zažádá v roce 2011. Při žádosti o důchod v roce 2011 se započítávavjí všechny příjmy, ze kterých se odvádělo důchodové pojištění, od roku 1986 až po rok 2010, bez ohledu na to, zda se o důchod žádá v květnu nebo říjnu roku 2011. Příjmy za rok 2011 při podání žádosti o důchod v roce 2011 již výši osobního vyměřovacího základu neovlivní. Ve kterých letech panu Modrému dosahovaná mzda nejvíce zvýší jeho osobní vyměřovací základ?

Pramen: vlastní výpočty autora

Jak vidíme na názorném příkladu, pobírání průměrné mzdy po celý život má v jednotlivých letech různý dopad na výpočet penze. V roce 2011 nejvíce zvyšují osobní vyměřovací základ nadprůměrné příjmy v letech 1994 až 2000.

Proč jsou dřívější výdělky důležitější?

Mzdové rozdíly v Česku se rok od roku zvyšují. V roce 1994 tedy na průměrnou mzdu dosáhlo více lidí než v roce 2010. Průměrná mzda je totiž rok od roku více „znehodnocena“ příjmy nadstandardně hodnocených zaměstnanců. K poklesu důchodu tedy dochází i stanovením koeficientů a dřívější výdělky tedy více zvyšují důchod než pozdější výdělky.

Vyšlo na ČeskéReformy.cz.