Průměrná mzda v ČR roste, tedy vlastně klesá
Průměrná mzda v České republice v prvním pololetí letošního roku opět rostla. Tak, jak jsme byli zvyklý v několika minulých letech. Růst si ale rozhodně neudržel svoje loňské a předloňské tempo. Průměrná mzda totiž vyrostla pouze o několik málo korun, v meziročním srovnání jde o růst zhruba půl procenta. Nejspíš to znamená, že koronavirus dorazil se zpožděním i na český pracovní trh.
„Celkový půlprocentní nárůst průměrné mzdy odráží velmi různorodý vývoj podle oborů a míry jejich zasažení koronavirovou krizí. Nejvýraznější propad byl v ubytování, stravování a pohostinství, kde se mzdy snížily o 11,8 %. Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, pak klesla průměrná mzda o 4,9 %. Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 %,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Průměrná mzda v polovině roku 2020
Průměrná mzda dle sledování ČSÚ byla v polovině roku ve výši 34 271 Kč. To znamenalo meziroční růst o 0,5 %. Při započtení inflace, která byla zhruba 3%, pak jde o pokles reálné mzdy asi o 2,5 %. Neboli na výplatních páskách mají možná zaměstnanci více, ale vzhledem k vysoké inflaci si za své peníze koupí stále méně. Mediánová mzda pak v prvním pololetí už začala klesat i nominálně. Průměrně tak Češi během půl roku o kousek zchudli.
„Ještě výrazněji ve 2. čtvrtletí poklesá tzv. mediánová mzda, a to nominálně o 0,2 % na 29 123 Kč a reálně po započtení inflace o 3,3 %. Z toho vyplývá, že výrazněji klesaly mzdy zaměstnancům s nižšími příjmy.“ Miroslav Novák, analytik, AKCENTA CZ a.s.
Tento trend je navíc možné předpovídat i do konce roku, někteří analytici dokonce předpokládají i budoucí pokles nominálních mezd, který bude souviset s rostoucí nezaměstnaností a celkovým útlumem na pracovním trhu. Druhá vlna koronavirové epidemie už do Česka dorazila, to se dále projeví nejspíše v útlumu služeb i maloobchodního prodeje. Nezaměstnanost navíc poroste i s tím, jak se bude po létě snižovat potřeba sezónních pracovníků.
REKLAMA
„Vládní program Antivirus prozatím pokračuje do října. Minimálně do té doby tak bude růst nezaměstnanosti spíše pomalý. Umělé udržování nízké míry nezaměstnanosti na jednu stranu pomáhá snižovat pokles celkového objemu vyplacených mezd, ale na druhou stranu tím vzniká větší tendence ke snižování průměrných výdělků, když nedochází k významnějšímu propouštění nízkopříjmových skupin.“ Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking
Je ale pravda, že situace na českém pracovním trhu zatím není nijak negativní a dramatická. Nejhorší nápor pandemie pomohly utlumit vládní podpůrné programy (Antivirus, COVID dotace) a část analytiků předpokládá, že během dalších měsíců bude docházet jen k postupnému zpomalování. Český pracovní trh byl navíc před epidemií velmi napjatý a pohyboval se na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Vlastně se mu tím ekonomickým útlumem ulevilo.
Případné propouštění tak zasáhne spíše nižší příjmové skupiny. A druhá polovina roku by mohla pokles mezd postupně začít kompenzovat. Je ale pravda, že současná situace je velmi mimořádná a specifická a je těžké dělat validnější předběžné předpovědi. ČNB počítá zatím ve své prognóze s poklesem průměrné mzdy o 0,6 %, v reálné hodnotě o 3,6 %.
Kde čekat nejvíce nezaměstnaných
Už během předchozích měsíců například banky vytipovaly nejvíce zasažené sektory a některým klientům pro jistotu neposkytovaly nové hypotéky. Mezi takto znevýhodňované profese patřili například zaměstnanci ve službách, jako jsou restaurace a cestovní ruch, zpěváci a další umělci. Dále pak letušky nebo řidiči dálkových autobusů. Podobné výsledky vykázala i statistika výplatních pásek a zaměstnanosti.
REKLAMA
Nejvíce si totiž pohoršili zaměstnanci v sektoru ubytování, pohostinství a stravování, kterým se průměrná mzda snížila až o 11,8 %. tento sektor byl ostatně nejvíce zasažen jarními restriktivními opatřeními. A služby budou v poklesu či stagnaci pravděpodobně i dále pokračovat. K poklesu průměrné mzdy došlo také v oblasti nemovitostí (o 5,7 %) nebo ve zpracovatelském průmyslu (o 4,9 %).
Průměrná mzda naopak zůstala stejná nebo dokonce rostla například ve státní zprávě, ve zdravotnictví, vzdělávání či v sociální péči. Lépe se také mají pracovníci v zemědělství, v komunikačních činnostech, v IT nebo v energetice.
„V posledních letech jsme nebyli na růst míry nezaměstnanosti zvyklí, to se ale od srpna bohužel na dlouhou dobu mění. Současný nárůst je zatím mírný. První velký skok v počtu nezaměstnaných zaznamenáme až v datech za září, kdy se projeví první větší vlna již dokončených výpovědních lhůt. Do aktuálně dostupných statistik se nicméně stále promítá vliv Antiviru, který drží část pracovníků v jejich zaměstnání,“ uvádí Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
