Průzkum ČBA: S půjčkami má zkušenost 83 % Čechů, rizikově se chová každý desátý
Foto: Shutterstock
Zkušenosti s nějakým typem půjčky má 8 z 10 Čechů. Na 43 % Čechů dokonce aktuálně nějakou půjčku splácí. Nejčastěji si lidé půjčili na auta a motorky (36 %) nebo na spotřební elektroniku (29 %). Téměř tři čtvrtiny Čechů přitom tvrdí, že by si nikdy nepůjčily na dovolenou (73 %), na sportovní vybavení (48 %) nebo na splátku jiné půjčky (42 %). Přesto se v souvislosti se zadlužováním chová rizikově každý desátý Čech. Vyplynulo to z průzkumu České bankovní asociace (ČBA), který pro ni zpracovala výzkumná agentura IPSOS.
Celkový objem úvěrů domácnostem dosáhl ke konci srpna téměř 2 bilionů korun. Z toho 1 539 mld. Kč byly úvěry na bydlení, 274 miliard tvořily úvěry na spotřebu.
Nákup na splátky a kontokorent – nejvíce využívané úvěrové nástroje
S úvěrem má v Česku zkušenost 83 % lidí, přičemž aktuálně svůj dluh splácí poskytovateli úvěru polovina z nich. Nejčastěji si Češi půjčují prostřednictvím nákupu na splátky (38 %), kontokorentu (38 %), jiného spotřebitelského úvěru (35 %) nebo prostřednictvím kreditní karty (31 %). Tou její uživatelé nejčastěji hradí běžné nákupy (43 %). Kontokorent slouží necelým dvěma třetinám jeho uživatelům jako finanční rezerva (65 %). Pouze necelá pětina Čechů deklaruje, že si nikdy na nic peníze nepůjčila (17 %). Jen za uplynulý rok 2020 si přitom půjčku vzala více než čtvrtina populace.
„Loňský covidový rok byl ve všech ohledech specifický, lidé si nebyli jisti ekonomickým vývojem, což se odrazilo v myšlení i chování Čechů, a to nejen ve vztahu k financím. Přestože z našeho průzkumu vyplynulo, že si během loňského roku půjčil každý čtvrtý Čech, celkově objem nově čerpaných spotřebitelských úvěrů za rok 2020 klesl v důsledku odložené spotřeby domácností,“ uvádí Filip Hanzlík, náměstek výkonné ředitelky ČBA a gestor pro spotřebitelské a právní otázky. Zároveň doplnil: „I když řada lidí musela díky pandemii přehodnotit své rozpočty, na počtu nesplacených půjček se to nijak významně neodrazilo. Podíl nevýkonných úvěrů je dle statistik České národní banky v ČR stále jeden z nejnižších v Evropě.“
Rizikově se chová 11 % Čechů, kteří mají nějaké zkušenosti s půjčkami
Česká bankovní asociace každoročně vyhodnocuje tzv. Index rizikového zadlužování v České republice, který letos dosáhl 11 %. Náchylnější k tomuto jednání jsou přitom muži, často ve věku mezi 27 až 53 lety, se základním vzděláním a žijící mimo Prahu. Za rizikové chování se například považuje to, že si dlužníci na své nákupy půjčují i přesto, že nemají možnost šetřit (12 %), mají tři a více půjček (9 %), ale zejména, že si půjčují na splátku jiné půjčky (13 %).
REKLAMA
„Vzít si půjčku na splacení předchozí půjčky je typicky rizikové chování a počet lidí, kteří se takto chovají je alarmující. Pokud nám banka odmítne půjčit, měl by to být pro nás varovný signál, že půjčka bude pravděpodobně nad naše možnosti. Jít žádat o úvěr k nelicencovanému poskytovateli půjček pak může představovat „cestu do pekel.“ Nad každou půjčkou bychom se sami měli zamyslet a zhodnotit, zda ji budeme v budoucnu schopni splácet i se všemi úroky. Nerozvážné půjčování může za určitých okolností končit dluhovou spirálou, potažmo exekucí,“ upozorňuje Filip Hanzlík z ČBA a doplňuje, že podle statistik Deloitte z dubna letošního roku je v exekuci zhruba 800 tisíc lidí. Znepokojující je přitom počet nezletilých a seniorů, na které byla uvalena exekuce a kteří nejsou schopni se z této spirály dostat.
Naopak zodpovědně se chovají Češi, kteří by se při případné neschopnosti splácet svůj dluh snažili vyjednávat s poskytovatelem půjčky odklad splátek (32 %) nebo by zkusili půjčky konsolidovat (20 %). Průzkum také ukázal, že dvě třetiny populace, které mají zkušenosti s půjčkou, se ale o svou schopnost splácet neobávají. Téměř 8 z 10 Čechů navíc považuje výši svých půjček za bezpečnou.
Půjčky, dluhy, naděje, deprese…
Ne každá půjčka přinese lidem jen radosti. Někteří se kvůli ní dostanou do problémů, a to především tehdy, když nemají na její splácení. Vzhledem k tomu, že úvěr si bereme na několik let, je přirozené, že se během té doby můžeme dostat do určitých finančních obtíží, ať už například díky ztrátě zaměstnání, nebo špatně fungujícímu podnikání. V každém případě je důležité problémy včas řešit.
„Většina lidí, kteří se do problémů dostanou, se nejdřív snaží situaci vyřešit sami. To často odnese nejbližší rodina, příbuzní, kteří se snaží pomoc a vytáhnou zpod matrace své celoživotní úspory. Ale pokud už je dluh rozjetý, tak toto řešení nemusí stačit, a naopak se promítne do sociálních vazeb, které naruší. Rodinné vztahy se pak často rozpadají,“ vysvětluje Tomáš Vašák, psycholog a psychoterapeut.
REKLAMA
Podle psychologů prochází zadlužený člověk zhruba pěti fázemi, během nichž se vyrovnává s dluhem. V první fázi se dlužník snaží problém vytěsnit, přehlíží ho a věří, že všechno dopadne dobře, že se všechno vysvětlí a nebude muset nic platit. Druhou fázi doprovází hněv a zlost. Dlužník se zlobí především sám na sebe, do jaké situace se dostal. Třetí fázi dominuje naděje – určitě to dobře dopadne, vyhraji ve Sportce, banka dluh promlčí nebo rovnou zkrachuje. Ve čtvrté fázi dlužník upadá do deprese. Dochází mu, že problémy bude muset řešit, že samy nezmizí. Poslední, pátá fáze, představuje přijetí problému, psychické vyrovnání se s dluhem a zahájení jeho řešení, tedy splácení.
V oblasti financí je přitom důležité, víc než kdykoliv jindy, si uvědomit, že příklady táhnou. Tak jak se chováme k penězům my, budou se k nim chovat ravděpodobně i naše děti. Pokud budeme hospodařit zodpovědně, je velká pravděpodobnost, že tento model převezmou i naši potomci. A pokud se přeci jen do nějakých problémů dostaneme, není ostuda vyhledat odborné poradenství. Tím může být třeba Poradna při finanční tísni, která nabízí bezplatné služby. Každý rok takto pomůže asi osmi tisícům dlužníků.
„Důležité je řešit problém včas. Přiznat si ho a společně s věřitelem hledat řešení. Pokud se zájemce na nás obrátí, prozkoumáme ve spolupráci s ním situaci, ve které se nachází, a snažíme se najít nejhodnější možné řešení, jak pro něj, tak pro věřitele, jehož výsledkem je ideálně splacení dluhu,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Ochrana dlužníků – legislativní novinky roku 2021
Rok 2021 přinesl v souvislosti s půjčkami i řadu novinek v oblasti legislativy. Jednou z nich je Chráněný účet. Ten dlužníkům zajistí, že nepřijdou o tu část příjmů, kterou zákon označuje za nezabavitelnou nebo exekučně nepostižitelnou. Exekutor na tyto prostředky nedosáhne. V září také projednala horní komora parlamentu návrh senátorky A. Šípové (Piráti) na změny exekučního řádu a občanského soudního řádu, jejichž výsledkem by mělo být zavedení tzv. čisté místní příslušnosti soudních exekutorů (senátní tisk č. 143).
„Česká bankovní asociace dlouhodobě a konzistentně argumentovala a vystupovala proti zavedení teritoriality, protože z našeho pohledu jednoznačně vystupují do popředí přesvědčivé věcné důvody, proč ji odmítnout. Klíčové je pro nás to, že teritorialita ve skutečnosti nereaguje na hlavní a naléhavé problémy současného exekučního prostředí, natož aby je byla schopná jakkoli rozumně řešit či odstranit,“ objasnil postoj ČBA Filip Hanzlík.
Letos 28. října navíc startuje tzv. milostivé léto. Díky němu mohou lidé snadněji ukončit exekuce, které v minulosti vznikly z veřejnoprávních dluhů (například ČEZ apod.). Nesplacené dluhy, které kvůli příslušenství mnohdy narostly až do obřích rozměrů, půjde totiž vymazat během tří měsíců za zvýhodněných podmínek. Bude stačit uhradit zbývající jistinu z původního dluhu a zhruba 900 Kč na nákladech exekučního řízení.
