Průzkum: Korupce a podvody jsou u nás běžné. Sankce většinou nehrozí
„Podniky se v mnoha oblastech potýkají s nejrůznějšími omezeními. Například hospodářské sankce, uvalené vloni na některé státy, nebo nová rizika, jako je kyberkriminalita, mohou mít na podnikatelskou aktivitu zničující dopad. Při realizaci potenciálně rizikových prorůstových strategií je proto nutné obezřetně zvažovat i rizika podvodů a korupce,“ uvedla Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nejčastějšími podvody jsou zneužití aktiv, korupce a manipulace s hospodářskými výsledky. Důvodem je pravděpodobně to, že manažeři jsou pod tlakem a závisí na výsledcích jejich osobní finanční ohodnocení. Dalším důvodem jsou nepříznivé finanční výsledky, tedy že čísla nevycházejí dle daného, ročního plánu.
O podvodech zaměstnanci jen tuší
Pětina českých rezpondentů přiznala, že ví o případu, kdy jejich společnost v uplynulém roce zkreslila finanční výsledky a považuje je za ospravedlnitelné. Problém je, že zaměstnanci často mají dojem, že se finanční výsledky zkreslují, ale na konkrétní příklad už si nevzpomenou.
Tabulka: Lze zkreslování finančních výsledků ospravedlnit?
Sankce nehrozí, tedy aspoň u nás
Více jak 50 procent českých respondentů přiznalo, že jejich společnost nemá interní protikorupční pravidla, nebo že o nich nevědí. Ve světě se ale firmy snaží přistupovat k upozorňování na podvody a korupci trochu jinak. Nejen, že dochází k postihování těch, co se provinili, ale také k odměňování slušně řečeno „hlásičů“.
„Světlou výjimkou v ochraně před korupcí je odvětví finančních služeb, které je nuceno reagovat na intenzivní tlak především ze strany regulačních orgánů. Oproti jiným sektorům ekonomiky se tu protikorupčním opatřením a etickému chování zaměstnanců věnuje významná pozornost. Ale i ve finančních službách je ještě co zlepšovat, také v tomto odvětví se našli respondenti, kteří v průzkumu uvedli, že jejich instituce nemá interní protikorupční pravidla či linku pro whistleblowery. I tady jsou vrcholoví manažeři, kteří nevystupují dostatečně razantně proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, zneužití informací v obchodním styku nebo neoprávněnému obchodování,“ upřesňuje Daniel Bican, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY ve střední Evropě.
Pořadí zemí, kde byli zaměstnanci postihnuti za korupci
Průzkum EY tedy ukázal, že jen čtvrtina českých respondentů je přesvědčena, ůže je v případě finančních výsledků informována centrála společnosti. Co se týče korupce, tak zaměstnanci nejsou spokojeni s uplatňováním etických zásad v jejich společnosti. Jen 31 procent respondentů považuje vedení za vzor a jen pětina si myslí, že etické zásady společnosti jsou velmi dobré.
O průzkumu: |
Průzkumu se zúčastnilo 3 800 zaměstnanců velkých společnosti ze 38 zemí. Průzkum byl anonymní a uskutečnil se v příslušném místním jazyce. Mezi rozvinuté státy se pro účely pro účely průzkumu řadí Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. Rychle rostoucí ekonomiky zahrnují státy zařazené do makroekonomické prognózy Rapid-Growth Markets Forecast za červenec 2014, tj. Českou republiku, Egypt, Indii, Jihoafrickou republiku, Nigérii, Polsko, Rusko, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Turecko a Ukrajinu. „Velká společnost“ je pro účely průzkumu definována jako společnost s více než 150, 250, 500, 1 000, resp. 1 500 zaměstnanci (kritérium počtu zaměstnanců se v jednotlivých zemích liší). Dále do této kategorie spadají společnosti obchodované na burze cenných papírů a mezinárodní společnosti. |