Průzkum: Polovina Čechů, kteří si nespoří na důchod, na to prostě nemá
Dvě třetiny Čechů si odkládají tak, aby si mohly zpříjemnit důchod. Více než polovina lidí, kteří si z různých důvodů neodkládají, jednoduše nedisponuje dostatkem peněz, a vše obratem využije na živobytí. Ukázal to průzkum, který pro investiční platformu Portu vypracovala agentura IPSOS, zúčastnilo se jej 1050 respondentů.
Muži jsou odvážnější než ženy a více diverzifikují portfolio produktů, skrze které si odkládají. Vůle přilepšit si roste s věkem. Index investiční gramotnosti ukázal, že se Češi a Češky v investičních znalostech zlepšují.
„Investiční gramotnost hraje klíčovou roli v přípravě na finanční zabezpečení ve stáří, což potvrzují také výsledky Indexu investiční gramotnosti. Znalosti v této oblasti jsou skvělým předpokladem k správnému přemýšlení nad tím, jak se finančně připravit na důchod. Lidé s dobrými investičními znalostmi dokážou efektivně plánovat a využívat moderních nástrojů i možností, které jim dává stát, jako je například Dlouhodobý investiční produkt,“ říká Martin Luňáček, produktový ředitel Portu.
Muži jsou odvážnější, ženy spoléhají na hotovost a spořicí účty
Průzkum ukázal, že v České republice si dvě třetiny lidí na dobu, kdy již nebudou pracovat, pravidelně odkládají. Stejně jako u Indexu investiční gramotnosti rostly znalosti s věkem respondentů, i zde se ukazuje, že nejmladší generace finance a dlouhodobé plánování tolik neřeší. Do dovršení 26 let si většina (55,2 %) na důchod neodkládá, ať už z důvodu jiných životních priorit anebo proto, že ještě stále studují a mají tak minimální příjmy. Téměř pětina všech respondentů (54 % z těch, kteří uvedli, že si na důchod neodkládají) uvedla jako důvod nedostatek financí.
REKLAMA
Obecně jsou v oblasti spoření výrazně odvážnější. Muži. Kromě třetího pilíře, tedy „penzijka“ (66,8 %), zkoušejí experimentovat s cennými papíry (33,5 %), investují do nemovitostí (13,9 %), umění a sběratelských předmětů (13,9 %) či kryptoměn (10,7 %).
Ženy jsou opatrnější, konzervativnější a nejvíce z nich spoléhá na třetí pilíř (61,3 %). Alarmující naopak je, že navzdory lekci o ztrátě hodnoty peněz kvůli inflaci, která poslední roky drtí Českou republiku, přiznává více než polovina z těch, kdo si odkládá, že své těžce nabyté finance ukládá jako hotovost či na běžné spořicí účty.
Většina žen odkládá maximálně 1000 korun měsíčně
Muži mají před ženami náskok nejen co se odvahy týče. Obecně si také odkládají vyšší částky. Z těch, kdo deklarovali, že si na důchod odkládají, si jen třetina odkládá méně než 1000 korun, naopak 17 % dokonce odkládá více než 4000 korun měsíčně. V kontrastu téměř 60 % žen si naopak odloží maximálně tisícovku za měsíc a do čtyř tisíc měsíčně se vejde téměř 90 % z nich.
Přitom právě 4000 korun měsíčně aktuálně představují hranici pro maximální daňové zvýhodnění u Dlouhodobého investičního produktu, který česká vláda schválila ke konci loňského roku. Právě možnost odečíst si až 48 000 korun z daňového základu ročně (tedy 7 200 korun z daní) představuje jednu z nejatraktivnějších motivací, proč novinku vyzkoušet. A průzkum ukázal, že zatím využití DIPu zvažuje více než 30 % Čechů a Češek. Naopak dvě pětiny (42 %) jej zatím (podle dat z přelomu roku) neznají.
„Ženy mají v Česku v průměru stále výrazně nižší příjmy než muži, z jejich výplaty jim tak po zaplacení nezbytných výdajů zbývá méně financí, které si mohou odkládat stranou. Mohou tak odcházet do důchodu hůře finančně připraveny než muži, což ještě zhoršuje skutečnost, že ženy mají v průměru nižší i státní důchody,“ komentuje Lukáš Raška, analytik Portu.
