Reforma: mírné zlepšení, mnoho rizik
Uplynula doba pro diskusi o vládním návrhu reformních změn. Něco se změnilo, ale řada problémů zůstává. O co jde především?
Když jsem nedávno psal o návrhu reforem (Nesmyslnost daňových změn), upozorňoval jsem zejména na zrušení časového testu u investic, sloučení daňově odpočitatelného limitu pro životní pojištění a penzijní připojištění a na zdanění rezerv pojišťoven. Jak tedy vypadá návrh po konci připomínkového řízení?
Investice: důvod pro oslavu
V oblasti investic naštěstí zvítězil zdravý rozum a časový test zůstal zachován. I nadále jsou tedy od daně osvobozeny příjmy z prodeje akcií a podílových listů, které fyzická osoba držela alespoň šest měsíců. Je velmi dobře, že ministerstvo financí pochopilo dopady původně navrhovaného zrušení časového testu a uvědomilo si, že za několik set milionů daňových příjmů navíc by mohlo ohrozit slibně se rozvíjející sektor kolektivního investování.
Odpočty pro životní pojištění a penzijní připojištění
Ministerstvo financí opravilo prapůvodní názor a limit daňově uznatelných příspěvků sloučilo na 24 000 Kč ročně. Sloučený limit ale platí pouze pro příspěvky zaměstnavatele, nikoliv pro vlastní příspěvky poplatníka. Příliš se tak nemění na dosavadní situaci, kdy si klient se zájmem o maximální daňovou úlevu musí pořídit jak životní pojištění, tak i penzijní připojištění.
I když tato změna dává smysl, je bohužel absolutně nedotažená. Autoři daňových úprav bohužel zcela ignorovali analýzu z roku 2005, která upozorňovala na rizika sloučení limitu a navrhovala opatření, která by snížila rizika pro klienty. Sloučený limit totiž může být "zajímavým" argumentem pro některé sítě, které by jej mohly využít k navyšování plateb svých klientů do jednoho (provizně výnosnějšího) produktu na úkor druhého. Sloučení limitu by tedy mělo být doprovázeno jasnými pravidly pro informování klientů o dopadech možných změn.
REKLAMA
Druhou – a možná mnohem důležitější – úpravou se měl podle analýzy z roku 2005 stát zákaz zaměstnavateli určovat svým zaměstnancům, s jakým penzijním fondem nebo životní pojišťovnou musí zaměstnanec uzavřít smlouvu, aby získal nárok na příspěvek zaměstnavatele. Tato úprava měla jednak zabránit tomu, aby byl zaměstnanec nucen uzavřít smlouvu, kterou nechce, a jednak měla omezit "přeprodávání" portfolií zaměstnanců výměnou za vyšší provizi. I tato úprava bohužel chybí a tak můžeme očekávat další vyšroubování již tak vysokých provizí a rostoucí "motivaci" personálních ředitelů…
A mimochodem – pro firmu budou příspěvky zaměstnavatele daňově uznatelné pouze v případě, že bude jejich vyplácení ujednáno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě. Nezapomeňte tedy jako zaměstnavatel příští rok splnit i tuto podmínku!
Podraží pojistky?
Ve snaze navýšit daňové příjmy v návrhu zůstala povinnost dodanit a rozpouštět pouze tzv. "jiné technické rezervy". I tak ale u pojišťoven jde o poměrně zásadní zásah do jejich finančních výsledků, a pokud si budou chtít zachovat dosavadní ziskovost, budou muset zvýšit od příštího roku pojistné.
Uvidíme, jak velký růst bude a jestli zafunguje konkurence tlačící na nízký růst pojistného. Určité zvýšení ale velmi pravděpodobně nastane a výhodnost pojistek bude ještě nižší než doposud. Při omezené transparentnosti řady pojistných produktů navíc nebudou dopady na první pohled patrné…
REKLAMA
Co si o změnách myslet?
Jaký je tedy závěr? Dnešní podoba návrhu je jistě lepší než ta původní, ale i tak může mít na klienty finančních institucí velmi nepříznivé dopady. Růst cen pojištění či navýšení nákladové složky znamená dlouhodobě nižší výnosy, možnost přesouvání klientů mezi životním pojištěním a penzijním připojištěním díky sloučení limitu může u nepoctivých prodejců vést v honbě za provizí k poškozování klientů. A absence zákazu nutit zaměstnance do konkrétního produktu při poskytování příspěvku zaměstnavatele může ještě zrychlit provizní spirálu.
U životního pojištění tak opět poklesne výnos a u penzijních fondů vzrostou náklady příštích období, které se jednou podle představ Asociace penzijních fondů rozúčtují mezi klienty a ti tak zaplatí dnešní obchodní politiku penzijních fondů. Ale to už je jiný příběh…
