Regulace provize? Nesmysl… co pomůže?
Česká národní banka (ČNB) chtěla do zákona o pojišťovnictví zakotvit ustanovení, podle něhož by pojišťovny nesměly finančním zprostředkovatelům vyplácet jednorázovou provizi za sjednání dlouhodobého rezervotvorného životního pojištění. To ale odmítla vláda na základě zamítavého stanoviska ministerstva financí.
Cílem návrhu ČNB bylo zamezit poškozování klientů missellingem a přesjednáváním smluv (zejména investičního) životního pojištění. Samotné omezení provizí by se ale nedotklo pouze špatných finančních zprostředkovatelů s nekalými úmysly. „Rozložení provizí v čase nebo jejich zastropování nemá samo o sobě žádný pozitivní vliv na ochranu spotřebitele na pojistném trhu. Žádný. Přebouchnout za 50 % místo za 150 % se nepoctivým poradcům stále vyplatí,“ soudí Petr Stuchlík, generální ředitel finančně poradenské společnosti Fincentrum.
Odlišný názor ovšem zaznívá ze strany některých pojišťoven. „Nejde o šťastné rozhodnutí. To, že jsme nedokázali vysvětlit, jaký přínos by regulace měla pro spotřebitele, je ale i chybou sektoru pojišťovnictví. Věřím, že v následujícím období se nám ji podaří napravit,“ uvedl k našemu dotazu Jakub Strnad, generální ředitel Allianz.
„ČNB tím chce omezit zprostředkovatele, ale pojišťovny v žádném směru nenutí k tomu, aby snížené náklady přesunuly ke klientům. Ve svém důsledku se tak nejedná o návrh na ochranu spotřebitele, ale o návrh na ochranu zisků pojišťoven a té části zprostředkovatelů, kteří si od něj slibují omezení konkurence na trhu se zprostředkováním životního pojištění,“ hodnotí návrh České národní banky Jiří Šindelář, předseda představenstva USF ČR.
Proti cenové regulaci se staví i Petr Hrubý, generální ředitel Broker Consulting: „Vítáme jakékoliv rozumné řešení situace na trhu životního pojištění. Dle našeho názoru je registr smluv životního pojištění řešením, které skutečně „udeří hřebík na hlavičku“ a nebude potřeba zavádět regulaci provizí. Mezi dvěma kvalifikovanými tržními subjekty nemá cenová regulace své místo. Jaký dopad můžou necitlivé zásahy mít, lze odsledovat na osudu penzijni reformy.“
REKLAMA
Poškozování klientů nepoctivými finančními zprostředkovateli je bohužel nesporným faktem. Česká národní banka řeší stížnosti poškozených klientů a v rámci své dozorové činnosti rozdává nemalé pokuty. Nejvyšší obdržel finanční zprostředkovatel Lukáš Štork (dnes Mikula), kterému předepsala k úhradě 6 mil. Kč.
Nepomůže-li s očištěním trhu regulace provizí (a ta nepomůže), je třeba hledat jiné cesty, jak finančně poradenský trh pročistit. Ideálním řešením je zvýšení finanční gramotnosti uživatelů finančních produktů. Nejsou to pouze finanční zprostředkovatelé, kdo dokáže klientům poradit v jejich neprospěch. K poškození neznalého klienta může stejně dobře dojít na přepážce banky či pojišťovny.
Čas od času jsou navrhovány přísnější zkoušky a certifikace pro finanční zprostředkovatele. Jako příklad jsou uváděny zkoušky pro distribuci penzijních produktů ve II. a III. pilíři penzijního systému (důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření). Požadavkem na profesní znalosti se může omezit poškozování klientů z neznalosti, ovšem již menší efekt by zkoušky měly na „zlatokopy“ bez etických hodnot.
„Je potřeba zavést další nástroje,“ říká Petr Stuchlík, „například jednotnou databázi životních smluv analogickou té z doby penzijního připojištění. Ta tehdy pomohla omezit přebouchávání penzijek.“
REKLAMA
Registr smluv životního pojištění by mohl být řešením i podle Jiřího Šindeláře: „USF od počátku podporuje registr poradců na bázi projektu ELIXIR a v diskusi s pojišťovnami dlouhodobě zdůrazňujeme, že vyplácení provizí s ohledem na kvalitu činnosti je klíčem ke kultivaci trhu, nikoliv plošná regulace provizí daná zákonem. V současné době se tyto diskuze velmi zintenzivnily, za což jsem rád, a věřím, že brzy budeme moci trhu představit společný pohled jak na registr poradců, tak na registr smluv. A konečně přetavit pomyslnou válečnou sekeru v oboustranně prospěšnou spolupráci.“
Na prospěšnosti registru smluv se shodnou i pojišťovny. „Nemyslím si, že by registr smluv životního pojištění pomohl lépe, než regulace provizí. Považuji jej ale za další minimálně rovnocenný nástroj. Takovou iniciativu proto podpoříme,“ sdělil k našemu dotazu Jakub Strnad.
Registr smluv by pomohl odhalit, kteří zprostředkovatelé přistupují k přesjednávání smluv životního pojištění a umožnil by tak lepší kontrolu kvality jejich práce nejen ze strany finančně poradenských společností a pojišťoven, ale také České národní banky jakožto dozorového orgánu. Finanční zprostředkovatel by tak mohl být dotázán na důvody, proč změnu smlouvy klientovi doporučil, a ten by musel své doporučení zdůvodnit.
„Registr bude mít určitě potenciál odhalit systematické přesjednávání konkrétních poradců či firem a to uvnitř jedné společnosti, ale a to je podstatné i při přechodech mezi společnostmi. Reálnou přidanou hodnotu to však bude mít pouze v případě, že pojišťovny budou data využívat a reagovat. Tedy, činit kroky i proti jednotlivcům přesjednávačům,“ upozorňuje Petr Borkovec, generální ředitel finančně poradenské společnosti Partners Financial Services.
„Pokud pojišťovnám nejvíce vadí přepojišťování klientského kmene, pak databáze pojistných smluv dává pojišťovnám účinnou zbraň, jak tento nešvar pojistného trhu řešit a je jen na pojišťovnách, zda budou těchto informací využívat a od konkrétního poradce, který se na trhu takto chová již produkci nepřijme. To by trh mělo vyčistit a ostatní od těchto praktik odradit,“ doplňuje Vít Mikolášek z Partners.
Registr pojistných smluv by měl ale širší dopad než jen možnost zamezit přesjednávání smluv. „Věříme, že registrem smluv můžou pojišťovny kromě přepojišťování předcházet i dalším nešvarům, zejména pojistným podvodům. Sám registr však nestačí. Je potřeba, aby pojišťovny při řízení distribuce začaly přihlížet k rizikovosti zprostředkovatelů a zavedly základní obezřetnostní pravidla popsaná v rok starém Úředním sdělení ČNB. Jsme celkově rádi, že po dlouhých diskuzích začaly padat konstruktivní návrhy,“ doplnil Petr Hrubý.
„Pojišťovny také musejí důsledně rozlišovat mezi firmami, které dlouhodobě řídí kvalitu svých poradců, a mezi podvodnými nebo naivními pooly, které se potácejí na prahu bankrotu. Úřední sdělení ČNB k řízení a kontrole kvality distribuční sítě pojišťovny z 21. 1. 2014 je dobrým souborem doporučených nástrojů. Jsem přesvědčen, že kdyby bylo toto Sdělení implementováno do české legislativy – a mělo tak závazný charakter – pomohlo by českým spotřebitelům mnohem více než cenová regulace jako z dílny Kim Čong-Una,“ uzavírá Petr Stuchlík.