Regulace provizí: Vláda prosazuje jiný zákon, než jaký chce
Ve středu vláda protáhla prvním čtením v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Obsahuje pouze regulaci provizí. Podle aktuálního návrhu má být povinně prodlouženo storno provizí na pět let při distribuci všech životních pojistek. Rozprava při projednání zákona ovšem jasně ukázala, že koaliční poslanci prosazují jiný zákon, než o jaký skutečně stojí.
„Cílem navrhované předlohy je omezení negativních jevů, které jsou s předčasným ukončováním životních pojištění spojeny. Tím je jednak časté přepojišťování klientů v prvních letech trvání životního pojištění, které je motivováno vysokým podílem předplacené části provize sjednané mezi pojišťovnou a pojišťovacím zprostředkovatelem. To pak vede i ke zmíněné nízké hodnotě odkupného pro klienty, do které pojišťovna vyplacené provize či jiné druhy pořizovacích nákladů v plném rozsahu promítá,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Již v tomto úvodním sdělení je patrný rozpor se schvalovanou novelou. V prvé řadě se novela má týkat všech pojistek, včetně těch, které nemají rezervotvornou složku, a tudíž nevytvářejí kapitálovou hodnotu – a není žádné odkupné, které se klientovi vyplácí. V druhé řadě výše odkupného nezávisí pouze na výši provizí, které mají být novelou dotčeny, ale i na dalších nákladech naúčtovaných pojišťovnou. A těch se z (ne?)pochopitelných důvodů úprava netýká.
Minutí se zákona s jeho cílem dokládá i pokračování proslovu Andreje Babiše: „Předmětem nové úpravy odkupného je pravidlo o povinném rozložení pořizovacích nákladů pojišťovny na sjednání životního pojištění do určitého minimálního počtu let tak, aby při předčasném ukončení smlouvy mohla být na odkupném klientům vyplacena vyšší částka, než je tomu v současnosti.“ Ministr financí si rozpor nepochybně uvědomuje: „V tomto případě se úprava vztahuje logicky pouze na ta životní pojištění, která podle pojistné smlouvy zakládají právo na výplatu odkupného.“ Ale neřeší ho.
Ladislav Šincl (ČSSD) dokonce naznačil efektivnější způsob než regulaci provizí, který dokáže lépe pročistit trh od přetáčení smluv: „Domnívám se, že je velmi nutné zákonem v této souvislosti také posílit pravomoci orgánu dohledu České národní banky pro odebírání licencí zprostředkovatelům. Důležité je také v neposlední řadě nastavit podmínky pro zvýšení profesní a odborné způsobilosti zprostředkovatelů. Tím vším pomůžeme vyloučit z trhu ty zprostředkovatele, kteří finanční trh svým jednáním poškozují nekvalitou zprostředkování, bezdůvodným přesjednáváním, takzvaným přetáčením smluv klientům s cílem znovuzískání finanční odměny, a kteří dělají i takzvané finanční podvody a podobně.“
REKLAMA
To ale ani Ladislav Šincl neřeší a soustředí se také pouze na regulaci provizí: „Dle důvodové zprávy je cílem navrhované úpravy omezení negativních jevů na současném trhu se životním pojištěním, tedy časté přepojišťování, a s tím související nízká či nulová hodnota odkupného, kterou klient obdrží při předčasném ukončení rezervotvorného pojištění, typicky investiční životní pojištění a kapitálové životní pojištění.“ Vysvětlení, proč se má úprava vztahovat i na riziková pojištění, ovšem také neuvádí.
„Je to ovšem logické, neboť se tato novela snaží ve prospěch spotřebitele regulovat to nejcitlivější, to je odměny pojišťovacích zprostředkovatelů,“ dodal Ladislav Šincl. Opět opomíjí, že provize je pouze částí nákladů, které klient v rámci životního pojištění platí. Naopak největší škody na klientském portfoliu dokáží při delším trvání smlouvy, o které koaliční poslanci stojí, napáchat poplatky za správu na úrovni pojišťovny.
Až do poslanecké sněmovny pronikly zvěsti o důsledcích regulace provizí. „Na podzim loňského roku jsem zaznamenal na pojistném trhu ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů informace, které byly také veřejně prezentovány například na jejich webu ePojištění.cz, o snaze maximalizovat sazbu této odměny za zprostředkování až na dvojnásobek současného stavu,“ poznamenal Ladislav Šincl.
Jako tradičně u regulací provizí její zastánci argumentují doplňkovým penzijním spořením. „Vždyť u doplňkového – teď zdůrazňuji, teď mě prosím dobře poslouchejte – vždyť u doplňkového penzijního připojištění, spoření, takováto regulace již funguje. Konkrétně v § 63 zák. č. 427/2011 Sb. Tam je přesně stanovený tzv. strop provize vypočítaný z některých konkrétních ukazatelů,“ lobboval za prosazení stropu provizí Ladislav Šincl.
REKLAMA
Za pozornost stojí, že je to právě Sociální demokracie, která se pozastavuje nad snižujícím se počtem účastníků doplňkového spoření a hledá cesty, jak přilákat více lidí. To je ono fungování stropu provizí přibližně na 840 Kč za sjednanou smlouvu – za který doplňkové penzijní spoření svým klientům nabídne jen minimum finančních poradců.
V řadách opozice se najdou odpůrci návrhu. „Myslím si, že navržené řešení je špatné,“ uvedl Zbyněk Stanjura (ODS) a dodal: „Nevím, jestli říct svou skepsi k tomu, že jakýmkoli návrhem zákona zabráníte některým našim spoluobčanům, aby podepsali nevýhodné smlouvy.“
„Mou snahou […] bylo omezení části provize pojišťovacím zprostředkovatelům a připsání je do odbytného těm pojištěným, to je těm klientům. A mrzí mě v této chvíli, že kolega Stanjura z pravicové části spektra, pan předseda klubu ODS, má jiný názor. Že nechce, aby se ty nabobtnalé provize, které odtékají od pojišťoven směrem ke zprostředkovatelům a které činí řádově zhruba ročně 10 mld. korun, aspoň trošku snížily, v tom mém původním návrhu třeba o 4 mld. korun, a připsaly se těm obyčejným lidem, kteří možná v nevědomosti v některých případech podepisují pro ně nevýhodné pojistky,“ vyjádřil svůj humanitní názor Ladislav Šincl.
Ladislav Šincl se v rozpravě pasoval do role Jánošíka: „A jestli tušíte, kolik má provize? Já jim to nezávidím, ale tam jde o to, že provize, která činí například při pojištění životního pojištění tisíc korun měsíčně, je řádově, to je 200násobek, to je řádově 24 000 korun odměna tomu konkrétnímu zprostředkovateli. Ale je hlavně placena z odbytného toho pojištěného. Což mi nepřipadá úplně fér. Jenom jsem na to chtěl upozornit, aby se to trošku zregulovalo. Já jsem jim chtěl nechat aspoň těch 150 %.“
Se zajímavým a skeptickým názorem přišel poslanec Petr Kudela (KDU-ČSL): „Já jsem se setkal se zástupcem jedné z našich největších pojišťoven a chtěl jsem s ním ten pozměňovací návrh projednat. Z té debaty jsem usoudil, že pojišťovnám je naprosto jedno, co my schválíme a jak tento trh omezíme. Ten problém je daleko hlubší.“
Podle prohlášení politiků při prvním čtení se můžeme těšit na ještě zajímavější rozpravu při druhém čtení. Politici slibují především odbornou diskusi. Zda svým slibům dostojí, si budeme muset ještě počkat.
