Richard Koza: Je důležité se starat hlavně o ztrátové obchody

Jelikož se u nás nemohou hedge fondy, resp. fondy kvalifikovaných investorů veřejně prezentovat, jakým způsobem oslovujete klienty?

Ano, hedge fondy (HF) nebo fondy kvalifikovaných investorů se nemohou podle zákona veřejně prezentovat. O fondu tedy většinou informujeme jinými způsoby. Prvním způsobem je poskytování informací nepřímo, například vystupováním v médiích, případně publikováním komentářů k trhu, které se dostanou k lidem, kteří projeví zájem. Samozřejmě oslovujeme institucionální investory, u nichž nabízení není omezeno. A pak je tady určitá skupina partnerských společností, nebo poradci, kteří zařadí náš fond do portfolia, které nabízí.

Jaký je tedy poměr soukromých a institucionálních investorů?

V tuto chvíli máme pouze privátní investory, protože fond má krátkou historii a klienti mne znají a tímto projevují důvěru ve mne a mé schopnosti. Ale komunikujeme s institucionálními investory, a to jak v ČR, tak v zahraničí. V ČR se to orientujeme na společnosti, které nabízí asset management, brokery, apod. V zahraničí zde patří také fondy fondů, které investují do hege fondů, případně tzv. family offices, firmy které pracují pro bohaté investory a spravují jejich peníze.

Setkáváte se v poslední době se zvýšenou nedůvěrou investorů k hedge fondům? Jsou totiž prezentovány jako něco, co řídí hamižní šamani a lidé tomu nerozumějí. Nemáte z investorů pocit strachu a nedůvěry?

Lidi, s nimiž komunikuji, a kteří znají situaci, vědí, že celý tento negativní náhled na hefge fondy je uměle vykonstruovaná záležitost. HF samozřejmě krizi nevytvořily, ony na ní pouze doplatily. Nedostaly žádné záchranné balíčky od státu, podobně jako některé velké banky. Jsou to privátní společnosti a žádní upíři, kteří se přisávají na investory a způsobují krize. Jde o pomýlenou dikci, jež byla nutná ze strany vlád a politiků, kteří potřebovali najít viníka a na někoho ukázat prstem.

^REKLAMA

Cílem HF je generovat zisk bez toho, aby to bylo na úkor někoho jiného. Investoři, kteří s námi komunikují, mají jasno, co chtějí a vědí, že realita je jiná, než jak je vykreslována pro masy. Je to pohádka pro retail, který je hnán do běžných podílových fondů, které jsou příliš regulované, nebo do penzijních fondů, které mají s přílišnou regulací také své zkušenosti a nabízejí „bezpečnou“ investici do „bezpečných“ státních dluhopisů, které mohou za pár let zkrachovat. Investor musí být trochu znalý ve finanční oblasti, musí mít svůj názor a vědět co chce a nesmí být tažen davem, pokud chce investovat do HF.

Takže v konečném důsledku je to pro vás výhoda, že víte, s kým pracujete a vaši klienti také vědí, co mohou očekávat a v případě ztrát to není až takový problém.

Při každém jednání s privátními investory si přestavuji, že jsem v jejich kůži. S klientem jednám tak, jako kdybych jednal se sebou. Hovořím o tom, co by zajímalo mě, co by mě ujistilo o rizikovosti, výnosech apod. Samozřejmě bez podstoupení určitého rizika nelze na jakémkoli trhu vydělat. Zajištěné a garantované produkty prostě nemohou přinášet zajímavý zisk. Když mám stoprocentní zajištění, nic nevydělám. Takže určitá míra rizika je nutná.

Nicméně je rozdíl mít riziko pod kontrolou, nebo jej podstupovat tak, že klienti nevědí, do čeho investují. Což se právě v podílových fondech stává. Investoři zkrátka nevědí, do čeho dávají peníze a slepě něco nakupují. Nemyslím si tedy, že u našeho fondu by bylo riziko větší, než jinde. Investor o něm ví, protože máme pevně stanovená pravidla.

Při obchodování víme, jaké riziko můžeme podstoupit na jeden obchod, jaké riziko můžeme mít najednou, pokud máme určité portfolio otevřených obchodů apod. Jako HF nedržíme akcie dlouhou dobu, využíváme spíše krátkodobější strategie a to jak long, tak i short, což nám umožňuje mít otevřenou pozici oběma směry. I pokles tedy může znamenat velký výnos a může nám kompenzovat propad v jiném obchodě.

Vy osobně investujete spíše do rizikovějších aktiv?

Já sám jsem averzní k riziku. Mám ve fondu své peníze, jejichž ztráta by mě hodně poškodila. Takže vím, že investor unese riziko do 10 %. V případě vyššího poklesu bych se z fondu jako investor stáhl, protože by mi to vadilo. Více než 10% pokles je prostě špatně. Proto nechápu, že pokud se někdo honosí názvem HF, dokáže za rok zaznamenat ztrátu 80 %.

Jaké nástroje vybíráte, a jaké strategie využíváte při investování?

Principem, který je zmíněn také v názvu fondu, je strategie Global makro. Což nám zjednodušeně umožňuje, abychom mohli obchodovat cokoli kdekoli a jakkoli. Obchodujeme prakticky cokoli na světě, i když díky našim parametrům řízení rizika volíme pouze likvidní instrumenty, které jsou obchodované na burzách a v dostatečném množství, abychom obchod mohli jednoduše otevřít a v případě potřeby i zavřít. Mezi nejčastěji obchodované produkty u nás patří akcie a měny. Další, i když ne v takové míře, jsou deriváty na komodity a dluhopisy. Základní podmínka je likvidita a obchodování na standardní burze.

Proč jste si vybral HF, co vás k tomu vedlo? Měli jste pocit, že na trhu není investiční příležitost, která by vám vyhovovala?

Peníze si spravuji sám již několik let. Prvotním důvodem byla nedůvěra ve schopnost finančních institucí v ČR (ale nedělám si iluze o tom, že by to v zahraničí bylo lepší) starat se adekvátně o moje peníze. Po určitých zkušenostech jsem dospěl k tomu, že bude lepší se tomu věnovat sám. Začal jsem někdy v roce 2001. Po několika letech si toho všimlo pár mých známých, kteří mi řekli, že mají volné peníze a že bychom to mohli dělat společně. Tak jsem jim začal radit a založil poradenskou firmu.

^REKLAMA

A po roce 2008 se mi začali hlásit další klienti, zejména proto, že jsem během krize vydělal přes 25% zatímco většina ostatních prodělala desítky procent.  Po nějakém roce bylo jasné, že musím změnit podobu, protože obsloužit tolik klientů už přesahovalo moje fyzické možnosti. HF a jeho forma nabízela nejzajímavější možnosti ve smyslu toho, že můžeme využívat různé strategie bez přílišné regulace. Rovněž náklady nejsou nijak extrémní oproti podílovým fondům nebo investičním společnostem. Zřízení nebylo tak drahé a provozní náklady jsou akceptovatelné, a jelikož jsem viděl zájem, tak jsem si řekl, že bude dobré zvolit standardizovanou institucionální podobu, která by mohla oslovit i institucionální a zahraniční investory.

Co se týče nákladů, co všechno je nutné udělat, abyste založili HF a kolik „to stojí“?

Náklady se dají rozdělit na jednorázové zřizovací a pravidelné roční. První souvisí s právními službami, s přípravou všech nezbytných dokumentů. HF samozřejmě nejsou úplně neregulované a podléhají pravidlům podle destinace, kde se zřizují. I v off-shore destinacích existují úřady, které bychom mohli porovnat s naší KCP, resp. dnes už ČNB, která mají určitá, a ne zrovna měkká pravidla. S tím souvisí i provozní náklady.

HF pak musí mít nezávislého administrátora, resp. účetního, toho kdo komunikuje s investorem, kdo nezávisle informuje o hodnotě majetku fondu, poskytuje pravidelné měsíční výstupy, nebo vyřizuje vklady a výběry. To je základní podmínka fungování fondu. Náš fond je založen na Kajmanských ostrovech a má povolení od kajmanského regulátora, aby mohl administrátor tyto služby vykonávat. K provozním nákladům nakonec patří i náklady na auditora. Dá se říci, že kdyby se fond zakládal v EU, byly by náklady určitě větší, a to jak provozní tak jednorázové.

A vyplatí se to firmě, nebo člověku s jedním fondem? V čem je největší rozdíl v těchto nákladech?

Destinace Kajmanské ostrovy je pro HF typická a je zde zavedená infrastruktura. Fond lze založit velmi rychle, potřebné dokumenty jsou předem připravené a lze to udělat v řádu několika měsíců. Mít fond v této destinaci znamená, že váš investor, nebo partner se na vás nebude dívat jako na podvodníka protože zde existují standardní služby a standardní infrastruktura. Investor z USA, nebo z Asie by měl určitě větší problém investovat do fondu založeného v ČR, než do fondu, který je založen na Kajmanských ostrovech. ČR pro něj bude mnohem větší exotika a nebude tomu rozumět.

Druhou věcí jsou určité nákladové výhody. Provozní náklady jsou menší, kapitálová náročnost je také menší. U nás pro založení tohoto typu fondu musíte mít investiční společnost což je velmi finančně náročné, lidská síla v EU je drahá apod. Třetí věcí je, že fond jako takový skutečně neplatí žádné daně z příjmu a může celý vygenerovaný zisk rozdělit mezi investory. To samozřejmě neznamená, že bychom se vyhýbali daním, musíme podat daňové přiznání doma, i když zde platí šestiměsíční test. Takže zdanění probíhá pouze doma, a fond nemusí být zdaněn dvakrát.

Dá se tedy mluvit o úsporách z rozsahu a své pravděpodobně bude sehrávat konkurence.

Ano, v každé službě, jako například výběr kanceláře, administrátora nebo auditora, což je poměrně velká položka v nákladech, je na výběr poměrně velké množství firem. I zde došlo po roce 2008 k ochladnutí zájmu o HF, vzniká jich méně a ceny šly dolů docela zajímavým způsobem. Zatímco v ČR na to nikdo ani nepomyslel a na ceny právních služeb nemá krize prakticky žádný vliv, tak na ostrovech ceny skutečně poklesly. Mojí právníci, kteří mi zde v ČR pomáhali, mi říkali, že nabídky před a po roce 2008 se skutečně liší, přístup samotných firem je také mnohem příjemnější, než bylo před krizí apod.

V poslední době se často probírá otázka regulace v EU, zejména u HF. Co si o tom myslíte, v čem vidíte nebezpečí této regulace HF?

Záleží na úrovni regulace, jaká bude. Pokud se bude jednat pouze o zvyšování informační otevřenosti podobně jako v USA, kde fond o určité velikosti musí zveřejnit své pozice, tak to nebude až tak tragická záležitost. Ale v okamžiku, kdy budou požadovány i jiné záležitosti, které by v podstatě znamenaly zvyšování nákladů, to by byl problém. Pro menší fondy by to mohlo znamenat komplikace.

Regulace u těchto fondů podle mě není nutná. Vyšší náklady by znamenaly horší dostupnost fondů, omezení v tom, co mohou dělat, jak investovat apod. Pro investora by to znamenalo velký problém, protože to snižuje nabídku možností. Další věcí je, že když si to vymyslí v EU, problém zůstane v EU a fondy, resp. jejich zakladatelé a správci se přesunou někam, kde regulace nebude tak velká. Díky dnešnímu pohybu peněz to samozřejmě nebude problém ani pro investory. Jediným výsledkem zvyšování regulace v Evropě tak bude přesun peněz i lidí, kteří s nimi dovedou pracovat, někam jinam, kde nebudou omezováni. Evropa na tom bude jen hůř. Bude zde existovat ochrana, ale nabídka bude žalostná a nekvalitní.

Kdy jsme u počtu fondů, pociťujete i vy nějaké změny? V ČR možná není tolik HF, ale pociťujete i vy nějaký konkurenční boj? Existuje vůbec u nás konkurence, která nutí vás a vaše konkurenty „prát“ se o klienty?

^REKLAMA

Podíváme li se na trh v ČR, když pominu nemovitostní fondy, můžu mluvit o jednotkách fondů. Každý má jinou strategii, řada z nich je zaměřená na střední a východní Evropu, což není náš cíl. V tomto směru tedy konkurenci nepociťuji, už i proto, že HF nemohou své služby veřejně nabízet. Zkušený investor si samozřejmě zjistí všechny možnosti a pak si vybere, boj o klienta tedy nastává pouze jedinou formou – dosaženými výsledky. To je jediné kritérium, které bych sledoval i já sám. Pak je to už jenom otázka strategie. Některé fondy jsou jen akciové, další jen komoditní, zaměřené pouze na střední a východní Evropu apod. Je jen na investorovi, aby si vybral strategii, která je mu blízká.

Co se týče výnosů pro klienty, většina HF řeší poplatky formou procent z výnosů. Jak je to ve vašem fondu?

Ano, typický HF má dva druhy poplatků. Management fee platí investor za správu peněz. Slouží k pokrytí nákladů na provoz fondu, služby, platy analytiků a jiných zaměstnanců apod. Typicky jsou to dvě procenta, což je u i nás. Hlavní část poplatků závisí na výnosu, což je také příjem portfolio managera. Typicky je to 20 % ze zisku. Kdyby fond nevydělal, tak si nic nevezmeme, když vydělá, vezmeme si část ze zisku. Hodnota podílu investora je v každém okamžiku počítána nezávislým administrátorem je již očištěna o zmiňované poplatky.

Dalším typickým rysem HF je uzavření fondu po určitém dosaženém objemu, doporučená doba investice pro splnění strategie, což se řeší výstupními poplatky apod. Jak to funguje u vás?

V našem fondu žádné poplatky při výstupu, ani jiná omezení neexistují.  Na rozdíl od typických podílových fondů neexistují u HF obecně žádné vstupní ani výstupní poplatky. Fond skutečně vydělává pouze tehdy, když vydělává klient. Všechny tyto aspekty musí být uvedeny ve statutu fondu, v našem fondu platí měsíční interval pro vkládání a vybírání peněz, což je podle mě rozumné řešení. Ale u některých fondů určitá větší omezení s likviditou smysl mohou mít, protože zlikvidovat některé pozice (například v nemovitostních fondech) v případě potřeby může být problematické.

Investujete v HF vlastní peníze. Co ale považujete za svou nejlepší investici v životě?

Investici můžeme hodnotit podle toho, kolik vynesla, nebo podle toho, s kterou jsme nejvíce spokojeni. Já jsem nejvíce spokojen s tím, co dnes dělám. Mojí nejlepší investicí za posledních deset je tedy skutečnost, že se starám o svoje peníze a že vydělávám. Když se dnes podívám na svou historii, tak mě velmi těší, že jsem v roce 2008 dokázal vygenerovat za rok 26 % zisku. Z poslední doby to pak mohou být nejlepší obchody ve fondu, což byla spekulace na posílení švédské koruny nebo singapurského dolaru.

Obecně mohu říct, že jsem spokojený i s obchodem, který mi nevydělá, ale moc na něm neprodělám. Při obchodování platí základní pravidlo, že bez ztrát to nejde. Důležité je ale udržet ztráty co nejnižší. Když uzavřu obchod, který se nevyvíjí dobře, s co nejmenší ztrátou a ukáže se, že jsem udělal dobře, protože kdybych počkal ještě týden, nebo čtrnáct dnů, tak by mohla být ztráta ještě větší, jsem spokojen. Jak říkají velcí HF manageři, je důležité se hlavně starat o své ztrátové obchody, protože ty ziskové se postarají sami o sebe. O ztrátové obchody je potřeba se starat mnohem pečlivěji.

U nezkušených obchodníků, kteří přijdou o všechno, to vypadá, že se nebojí prodělávat, a naopak, bojí se vydělávat. Ze ziskového obchodu vystupují příliš brzy, protože se bojí, aby se trend neotočil a ztráty drží příliš dlouho, protože čekají, že trh se obrátí v jejich prospěch.

Ano, emoce v těchto případech hrají velkou roli. Už jsem se setkal s mnoha investory, kteří za mnou přišli a říkali mi, že investovali během býčího trhu a nakupovali při poklesech. Ale když býčí trh skončil, všechno jde dolů a oni pořád nakupují, nevědí, co dál. Problém takových investorů je to, že k obchodování přistupují bez plánu. Stejně jako jiná činnost, která má vydělávat peníze, i investování a obchodování se musí dělat jako byznys. Musíte mít plán, co budete dělat s obchodem. Nejde pouze o to, jak hledat příležitosti, ale co budete dělat, když už ten obchod bude otevřený. To je možná to nejdůležitější. Jak se o daný obchod budete starat, kdy jej uzavřete, ať už ve ztrátě, nebo v zisku. Řada investorů má problém, že po otevření obchodu neví, co má dělat. Investor nebo obchodník musí vždy vědět, co dělat.

Pocit, že se obchod otočí v můj prospěch je skutečně silný a je potřeba jej překonat. Člověk, který to nedokáže, bohužel nemůže na trhu vydělat. Je lepší, když si takový investor najde někoho, kdo to umí, než by zbytečně ztrácel. Je vlastně jedno, jestli jde o krátkodobé, nebo střednědobé obchodování. A platí to i pro ty, kteří investují dlouhodobě, i oni potřebují pravidla, podle nichž budou investovat.

 Zmiňoval jste, že na krizi jste vydělal. Které obchody, resp. investice byly nejvýnosnější?

Byly to měny. Hlavně prodej EUR a AUD a nákup USD v roce 2008, kdy se investoři přemisťovali do USD a ten hodně posiloval proti zmiňovaným měnám.  Měny pořád hrají v mém fondu jednu z hlavních rolí.

V jakých časových intervalech obchodujete?

Snažíme se, aby naše obchody trvaly několik dnů a klidně i týdnů, spíš jde o obchody pozičního charakteru. Cílem je vložit se do trendu a vydržet v něm co možná nejdelší dobu. Některé obchody trvají týden, a když se ukáže, že se trend neudržel a že očekávaná situace nenastala, vystoupíme. Pokud se trend skutečně začne vytvářet, čekáme co možná nejdelší dobu, abychom z trendu pochytili co největší pohyb. Samozřejmě nikdy nedostanu plný zisk, nenastoupím na dně a nevystoupím na vrcholu, ale vždy se snažím, abych si z toho pohybu vzal největší kus.

Který přístup využíváte ve větší míře? Technickou analýzu, fundamenty, nebo kombinaci obou přístupů?

Principem je kombinace. Globální makro pohled a fundamentální analýza slouží především k vyhledávání potenciálních příležitostí. Pak nastupuje technická analýza, která se snaží identifikovat čistě na základě technických, velmi jednoduchých parametrů, místo, kde je ideální vstup ve smyslu poměru rizika a zisku. Jde o omezení rizika a maximalizaci výnosového potenciálu. Samotný obchod je tedy prováděn pomocí technické analýzy. A to jak při vstupech, tak i při výstupech. Tzn. posouvání stop lossů, omezování případných ztrát na minimum, identifikace hranice, kdy bude zisk co možná maximální a kdy jej realizovat. Fundament je dobrý při vyhledávání příležitostí a technika je klíčová při samotných vstupech a výstupech a při řízení rizika a zde je určitě nezastupitelná.

Děkuji za rozhovor