Riziko finančních trhů: Jednotlivec vs. skupina
Minulou část seriálu „Zvládání rizika finančních trhů“ jsem ukončil pojmenováním tří hlavních příčin obecného přijímání rizika z investování/obchodování na finančních trzích. Posledním bodem bylo ovlivňování jedince davem. Pro rychlý náhled na tento fenomén zmíním závěry experimentu, který byl proveden na Harvardské Univerzitě profesorem Salomonem Aschem a který ukázal jak velký vliv na jedince může vytvořit skupina.
Úkol byl přiřadit délku jedné čáry ke třem ostatním. Pokud student byl o samotě, činila chybovost 1 %, pokud byl vystaven tlaku skupiny, která byla instruována tvrdit, že nestejné čáry jsou stejné délky, 75 % studentů nakonec dalo za pravdu skupině. Znepokojující závěr byl navíc umocněn zjištěním, že někteří neměli odvahu nesouhlasit se skupinou, někteří trvali na tom, že nestejné čáry považovali za stejné, a část dokonce zpochybnila své vlastní vnímání.
Lze z toho odvodit jednoznačný přenos skupinové pravdy (energie) na vlastní úsudek/jednání jednotlivce. Jednotlivec má tendenci převzít myšlenku či hodnoty skupiny a začleněním do většího spolku se cítí bezpečněji. Čím je skupina větší, tím bezpečněji se cítí a je ochoten dělat podobné věci jako ostatní členové skupiny. S velikostí však klesá ostražitost na podněty a změny v okolním prostředí, následkem toho je úpadek skupiny.
Paralelu tohoto chování člověka lze vidět v různých sdruženích, svazech a velmi markantní je to třeba na politických stranách. Být součástí skupiny neznamená však v dnešním pojetí být formálně veden jako její příslušník či se fyzicky zdržovat s ostatními členy na určitém místě.
Jako jednotlivec snáze zvládneme něco, co jsme se naučili nebo jsme viděli u rodičů, ostatních. Proto dnes běžně jezdíme autem, nakupujeme, chodíme do zaměstnání, používáme platební karty, internetové bankovnictví a jiné produkty, sportujeme.
U mnoha aktivit si rizika ani neuvědomujeme, protože činnosti jsou pro nás velmi samozřejmé a podvědomě umíme riziko snížit. Jenže co investování? Zde se jedná o individuální jednání. Není to činnost, kterou můžeme jen tak někde shlédnout, a i kdyby, tím se mnoho nenaučíme. Zde je potřeba si uvědomit tuto odlišnost, dokázat se vyčlenit ze široké skupiny veřejnosti a následně vystupovat jako jedinec s vlastním úsudkem, jež může být někdy i v rozporu se smýšlením veřejnosti (skupiny).
Fondy mají obecně ve správě obrovské částky mnoha klientů, několik let vydělávaly podílníkům, avšak za posledních 12 měsíců podstatnou část vrátily. Z pohledu indexu S &P 500 jsme nyní zpět na úrovni přelomu let 2002/03 nebo taky zpět v roce 1997. Možná nadešel čas se zamyslet na strategiemi typu “Buy & Hold “.
Skupina, či v tomto případě spíše dav, neposkytl patřičnou ochranu investicím, pokud jsme stále sdíleli většinový názor skupiny a podněty a změny z okolního prostředí jsme si nechtěli připustit, logickým vyústěním nastal úpadek skupiny (davu), která tvrdohlavě věřila stále v pohyb nahoru. Dav býků se rozpadl. Někdo odešel se ztrátami, někdo včas přeběhl k novému, vítěznému davu medvědů a profituje i nyní, a pro někoho letošní propad znamenal definitivní porážku (Lehman Brothers).
Zcela přirozeně se dav medvědů časem vyčerpá, uloží ke spánku a otěže převezme býčí stádo. Ale předjímat kdy a na jaké cenové hladině indexu se tak stane, přenechme těm, kteří se zabývají např. cykly.
Obr. 1: Medvěd versus býk na finančních trzích |
Podívejme se na sázkaře. Ty jsem rozdělil na dvě skupiny. První to berou jako zábavu a příležitostně si vsadí v době velkých soutěží. Pokud prohrají nějakou stokorunu, finančně to nikoho neohrozí a příště z ní část třeba vyhrají zpět. Zato druhá skupina používá sofistikovanější přístup, propočítává poměry prohry k případným ziskům a to nejen na jednom tiketu. Běžnou technikou jsou rozpisy různých kombinací, pravděpodobností, používají vlastní tabulky, někteří jsou i softwarově vybaveni a sázejí podle určitého klíče, který jim umožňuje snížit riziko na přijatelnou hranici. Tak mnohem pravděpodobněji vznikne výherní tiket, který se zdá být až k neuvěření a je vyvěšen v sázkové kanceláři.
První skupina sázkařů řekne, že měl někdo štěstí, druhá skupina ví své. Velice, velice podobné je to u těch, co jsou aktivní na finančních trzích. Netřeba snad uvádět, která ze dvou skupin sázkařů je na tom lépe a která z nich je početnější. Rozdíl mezi oběma skupinami leží v přístupu.
Příště už se podíváme konkrétně na některé údaje z historie finančních trhů a pokusím se podrobněji rozebrat zbývající dva body příčin. Analýzou trhů s logicky uspořádanými výstupními hodnotami se ukazují zajímavé skutečnosti.