Všichni si moc snadno zvykli žít nad poměry a na dluh. Nyní vidíme, že jsme v situaci, kdy vidíme přistávat (zatím) tři Ponziho letadla naráz: demografické, bankovní a fiskální. Půjde o to, zda zažijeme hard nebo soft landing – a pozor, těmi cestujícími v nich jsme my. Na nejdelší trati letí na vánku demografie penzijní systémy, na mnohem kratší plachtí na leverage (vytváření virtuálních peněz) bankovní systém. Ze země jim na vztlaku přifoukávají tiskárny peněz, ale zároveň se pod nimi navíc otevírá černá díra zadlužení států – a ta může schramstnout leccos.
Vládne blbá nálada
Konec světa byl odložen právě tak jako kolaps ekonomického systému. Přesto blbá nálada a nejistota vládne nejen u nás. Dokonce i viceguvernér se diví, proč se úsporné chování rozlilo i do dalších sektorů ekonomiky, které v zásadě žádný problém s předlužením nemají: „Když se podíváte na chování domácností a podniků, tak vidíte téměř neuvěřitelnou věc – i v časech, kdy části populace klesají reálné příjmy, vytvářejí nové úspory.“
Zatímco loni v oblibě málem zvítězily jednorázové životní pojistky (+29 mld. Kč), letos klienty oslnily spořicí vklady (do listopadu +42 mld. Kč), s nimiž se vrhla do zatuchlého bankovního rybníčku skupina mladších štik. O jednorázovkách bylo popsáno mnohé, snad jen pro zajímavost – na Slovensku neměly zdaleka podobnou sklizeň… že by Slováci byli chytřejší? Fenomén spořicích účtů také již postupně vychládá, přesto v nich najdeme určitou logiku, protože de facto nahradily či absorbovaly příliv úspor, který dosud mířil na běžné účty a další desítky miliard přebraly termíňákům i stavebku (po –14 mld. Kč). Likvidita je u nás holt velmi žádané zboží.
Fondy v rekonvalescenci
Že dvoudenní likviditu mají i podílové fondy, lidé zatím nevzali za své, možná ale skutečně preferují tu „okamžitou“. Mnohem větší roli ovšem nesporně hraje kolísavost, od níž běžného klienta „ochrání“ právě spořicí účty. Že banky postupně snižují jejich sazby, teprve začne zjišťovat. A že po zdanění skutečný výnos neporazí inflaci, většina z klientů jaksi možná chápe, ale nedbá.
Majetek našich fondů se po propadu z 315 miliard koncem roku 2007 na bídných 213 miliard na jaře 2009 začal postupně zotavovat na současných 230 miliard korun. Úspěch loni slavily hlavně dluhopisové fondy s nárůstem o 15 miliard (půl na půl nové investice a výnosy) korun, ale naopak (poměrně překvapivě) zůstaly v nemilosti zajištěné fondy, ze kterých odešlo přes 7 miliard korun. Celý fondbyznys se však citelně uklidnil a v porovnání s předkrizovým obdobím značně zracionálnil strukturu (viz graf, ve smíšených jsou započteny i fondy fondů).
REKLAMA
Pšenka dluhopisů
Přestože již během roku znělo často varování před nepěknou budoucností dluhopisů, sebekriticky přiznám, že bylo předčasné. Výnosy vyhloubily další a další minima, zatímco jejich ceny zákonitě další a další historická maxima. Kdo tedy skočil na lep minulých výnosů, tentokrát (zatím ještě) nenarazil, ani neuklouzl. Ale aby desetiletý dluhopis měl vynášet 1,5 % p.a. – to bychom snad opravdu mířili do blázince. Sázet na to, že deset let bude nulová inflace, to chce setsakra odvahu!
Za jistotu je Spořínek ovšem ochoten podepsat i úpis vlastní krví. A jestli upisuje duši nebo rozum, bývá mu povýtce jedno.
Výnosy k zulíbání
Jestliže fondy peněžního trhu vynesly za poslední rok jen několik desetin procenta a krátké dluhopisy (ISČS Sporoinvest) maličko přes 1,5 % bylo, je a bude očekávatelné. Ovšem standardní dluhopisové fondy se stále chlubí dvouciferným zhodnocením: ING Český fond obligací 10,7 %, ISČS Sporobond má 10,6 %, korporátních dluhopisů 12,4 % a HIGH YIELD dokonce 23 %. To se jednoduše řečeno již zkrátka opakovat nemůže, nepadne-li prostředí úrokových sazeb hluboko do záporných hodnot (matematika je neúprosná).
Dluhopisové složky pomohly i většině smíšených fondů, kde tak vidíme nadinflační výnosy i u těch konzervativních (např. oblíbený ČSOB Konzervativní rovných 5 %) a až dvouciferné u vyvážených fondů – starý dobrý ČSOB Bohatství rovných 10 %, ještě lépe pak u odvážnějších: ISČS Dynamický mix FF dal 13 %.
REKLAMA
Akcie, akcie – ten otloukánek poslední pětiletky – se snad konečně dostává do lepší formy a z toho těžily i akciové fondy: náš největší skoro 8miliardový ING Český akciový přidal 13,5 %, ISČS Akciový mix FF 14 %, TOP STOCK 12,8 %, s necelými 6 % čeká na lepší časy CEE jen Sporotrend.
Co v novém roce
A bonbónek na závěr: ČSOB Český Akciový (PX) je indexový fond s pouze 1% poplatkem za správu a za rok 2012 vynesl 17,07 % (už po započtení poplatku). Jak je to možné, ptáte se, když samotný index vzrostl jen o 14 %? Reinvestice dividend, přátelé, umí udělat divy a náš PX je dividendově velmi bohatý – jen pouhé dividendy vynesou víc než spořicí účty.
Další šanci nabídnou nové účastnické fondy III. pilíře: s ještě nižšími poplatky ty dynamické začnou jistě našim běžným podílovým šlapat na paty. Bude do nich možno kdykoli vložit mimořádné vklady, což zejména pro starší ročníky vůbec nebude k zahození.
Tak co, jdete už vyzvednout své penízky z nesmyslných produktů, do kterých vás uvrtali bankovní či podomní šmejdilové?
