Rostou investice do paroplynových elektráren, které v budoucnu poběží i na vodík

ČEPS každý rok zpracovává analýzu očekávaného vývoje domácí energetiky – takzvané Hodnocení zdrojové přiměřenosti „MAF CZ 2022“. Ta letošní ukazuje, že pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů a zároveň zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy.

Země bude potřebovat nové elektrárny. K zajištění bezpečnosti přitom nebudou stačit ani dnes plánované jaderné bloky, ani masivní investice do zelené energetiky. K zálohování nově budovaných obnovitelných zdrojů, závislých na počasí, je totiž třeba postavit i několik velkých paroplynových elektráren. A to tak rychle, aby je bylo možné uvádět do provozu už počátkem 30. let. Česko se už za dva roky změní z exportéra v dovozce elektřiny.

Budoucností jsou paroplynové elektrárny, které budou připraveny pro budoucí využití vodíku. Svědčí o tom vídeňská plynová elektrárna, která vyrábí energii i z vodíku. Během přibližně deseti dnů od poloviny července do poloviny září prováděl vídeňský energetický podnik Wien Energie ve své paroplynové elektrárně Donaustadt pokus s přimícháváním vodíku. Test začal s pěti procenty vodíku a inženýři postupně dávku zvyšovali na patnáct procent objemu. Během zkušebního přimíchávání vyráběla plynová turbína elektřinu jako v běžném režimu.

Podle Wien Energie má vodíkový pokus v elektrárně Donaustadt evropský a celosvětový význam. Vídeňská provozní zkouška je první svého druhu na světě na komerčně používané paroplynové turbíně v této výkonnostní a účinnostní třídě. Modelu Siemens Energy SGT5-4000F použitého ve Vídni je v Evropě v provozu více než 115 kusů, celosvětově dokonce přes 360.

^REKLAMA

O produkci vlastního zeleného vodíku usiluje i město Vídeň. Letos zahájilo stavbu prvního městského zařízení na elektrolýzu. Od podzimu může denně vyrobit až 1 300 kilogramů suroviny pro využití ve vodíkových autobusech, pro odprodej soukromým subjektům nebo právě pro přimíchávání v elektrárně. Vídeň vše provádí v režii vlastních městských firem. Městská vodíková strategie je jedním z významných kroků při přechodu dvoumilionového města na uhlíkovou neutralitu do roku 2040. Například již patnáct procent příměsi zeleného vodíku v elektrárně Donaustadt by podle Vídně ušetřilo kolem 33 000 tun CO2 ročně.

Moderní zdroje na plyn a vodík jsou tématem i v Česku. Paroplynovou elektrárnu chce v Chomutově postavit energetická skupina UCED. Bude město zásobovat teplem a elektřinou, které částečně nahradí dosavadní dodávky z uhelné elektrárny v Prunéřově. Nový zdroj zároveň poskytne české přenosové soustavě podporu pro udržení rovnováhy v národní energetické síti. Při spuštění v roce 2027, je navíc cílem UCED využívat 20 procent vodíku se snahou tento podíl nadále zvyšovat. Chomutov se tak v budoucnu zařadí k prvním městům s elektrárnou spalující vodík.