CZK/€ 25.165 +0,18%

CZK/$ 24.218 +0,21%

CZK/£ 30.334 +100,00%

CZK/CHF 26.958 -0,23%

Text: Veronika Hejná

Foto: Shutterstock

21. 03. 2022

3 komentáře

Rozhovor: Inovace a odpovědnost ve finančním poradenství

 

O inovacích ve finančních poradenství, regulaci a posledních problémových kauzách jsme si povídali s Ladislavem Drhou, partnerem advokátní kanceláře Pikes Legal, který mimo jiné zastupuje klienty ve věci Arca, J.O. Investment nebo Growing Way. Hybatelé finančního trhu si musí uvědomovat svou odpovědnost a komunikovat s orgány dohledu, míní advokát.

Loading



 

Co bylo kamenem úrazu u případů jako J.O.Investment, Arca nebo Growing Way? Jaké měly tyto kauzy společné rysy?

Z této trojice je jednoznačně samostatnou kapitolou případ Arca Investments. Arca byla mnoho let etalonem schopného investora, u kterého není třeba se obávat o své finance. Dokonce i významné finanční instituce svěřily své peníze Arce. Takže v tomto případě měl drobný klient jen mizivou šanci poznat, že je něco špatně.

Jiný případ jsou však kauzy jako J.O. Investments nebo Growing Way. U nich společnými rysy je zejména to, že společnosti nemají prakticky žádnou historii s konkrétními výsledky, vedou je mladí lidé, kteří pokaždé slibují, že objevili jedinečný obchodní model a přelomový způsob zhodnocení.

Zpravidla se také jedná o zhodnocení generované tzv. tradingem, tedy typicky obchodováním s investičními nástroji na různých světových trzích. Trading je věc, kde drobný investor v zásadě nemá možnost si osahat a zkontrolovat, kde přesně ten jeho slibovaný výnos vzniká a jestli vůbec reálně vzniká. Často takové projekty mají velmi dobrý marketing a širokou síť obchodních zástupců. Podezřelý je také velmi vysoký výnos, často dvouciferný, který je navíc danou společností garantovaný jako fixní. Takto vysoké výnosy jen stěží v dnešní době mohou reálně ekonomicky fungovat a často tak jde o letadlo.

Mohou finanční poradci takovéto produkty nabízet?

REKLAMA

Aby toho ale nebylo málo, tak celou situaci klientům ještě někdy komplikují i samotní finanční poradci, kteří tyto investice často doporučí, aniž by znali hlubší pozadí těchto projektů a prověřovali si je.

Kauzy J.O. Investments i Growing Way se totiž vyznačují tím, že v obou případech byla poměrně široká síť obchodníků, kteří investice do těchto společností doporučovali. Samostatným problémem pak je už jen to, zda vůbec poradci jsou oprávněni takový druh investic nabízet. V současné době se tedy velmi intenzivně věnujeme vzdělávání a osvětě finančních poradců a zprostředkovatelů, aby oni sami byli schopni kriticky přemýšlet o tom, co jim kdo říká a co jim ukazuje. Tato školení jsou zaměřena vyloženě prakticky a pracujeme s reálnými případy. To je dle mého názoru cesta ke zlepšení kondice trhu a pozice retailových klientů.

Problém je tedy trading? 

Vůbec neříkám, že trading sám o sobě je podezřelý. Mám naopak zkušenost s klientem, který se zabývá tradingem téměř deset let a ten má nastavené vnitřní kontrolní procesy na takové úrovni, že se může rovnat s mnoha finančními institucemi. Tento klient ale pravidelně organizuje školení svých zaměstnanců, investuje velké prostředky do compliance programů a rovněž je velmi transparentní ve vztahu ke svým zákazníkům, pokud jde o konkrétní jím realizované investice a trading.

Další peníze investoři ztratili v kauzách prašivých dluhopisů. Pomůže Scorecard Ministerstva financí?

Často se o dluhopisech hovoří jako o konzervativní a jisté investici, ale tomu tak být, zejména u korporátních dluhopisů, často nemusí. Rozdíl oproti akciím a jiným aktivům je samozřejmě v tom, že řada dluhopisů nesla pravidelnou výplatu kuponu a nabízela vyšší zhodnocení než spořící účty. To je samozřejmě v období nízké inflace a stabilního vývoje ekonomiky lákavé.

V současnosti se však ukazuje, že tyto investice byly rizikové a někteří emitenti dluhopisů se dostali do insolvence. Tomu nepochybně chtělo Ministerstvo financí předejít a poučit trh tím, že vytvořilo svůj Scorecard. Jestli se tím v praxi investoři řídili, to nevím. Stejně tak nevím, jak hluboko jednotliví investoři dopředu své investice zvažovali a zjišťovali si informace o jednotlivých emitentech.

Přesto zkušenosti z trhu ukazují, že pro některé zákazníky je investování spíše o emocích než o informovaném rozhodnutí. Nepochybuji ovšem o tom, že se investoři případně ze svých chyb poučí a budou se snažit získat o investičních příležitostech více informací.

Abych to shrnul, tak já jsem velmi rád, že se Češi přestávají bát investovat, ale tím spíše potřebujeme klást důraz nejen na dohled nad finančním trhem, ale také na vzdělávání zákazníků a nejen jich.

REKLAMA

Nedávné kauzy jsou v posledních měsících srovnávány s Xixoio – z obchodních podmínek totiž vyplývá, že Xixoio není povinno hodnotu tokenů odkoupit zpět. Investice je tedy dosti nejistá. Jaký máte na Xixoio názor?

Vždyť návratnost investice není zaručena prakticky u žádného investičního produktu. Na trhu se pohybují desítky až stovky subjektů, které přijímají investice, dělají to všichni v zásadě podobně, ale Xixoio jako jedna z mála společností otevřeně a srozumitelně řekla, jak se věci doopravdy mají. A to je najednou špatně?

Za mě je naopak toto směr, který přispívá ke kultivaci českého prostředí. Mnoho jiných společností, když už vůbec připustí, že nějaké investiční riziko může existovat, tak tuto informaci schová hluboko do svých obchodních podmínek, uvede ji tam nesrozumitelným způsobem a pak ji na své zákazníky vytáhne až v okamžiku, kdy dojde k problému. Tohle považuji za mnohem horší a poškozující důvěru mezi investory a příjemci investic.

Advokát Jan Lagmeier v této souvislosti hovoří o klamání spotřebitele. Nemá-li nabyvatel tokenu možnost se jej zbavit, i když je prezentováno jako investice, nejde snad o klamavou praktiku?

Pokujd jde konkrétně o tvrzení, že z právního hlediska jde o klamání spotřebitele, tak to zcela vylučuji. Vnímám to jen jako pokus o zviditelnění se pana Langmeiera, který se rozhodl používat oblíbené heslo „spotřebitel“ a použil jej v kontextu společnosti, která je nyní viditelná, aby byl viditelný také.

Jaké oblasti na finančním trhu považujete za přeregulované, a kde naopak regulace chybí?

Současná regulace na finančním trhu reaguje na řadu zkušeností s finančním trhem v posledních letech. Není jednoduché říct, zda je některá oblast přeregulovaná, či nikoli. Zásadní je položit si otázku, zda současná regulace plní svůj účel, tedy chrání zákazníky a stabilitu finančního trhu.

Na jednu stranu si myslím, že se to současné regulaci finančního trhu v zásadě daří. Nicméně je potřeba vždy sledovat inovace ve finančních službách, zejména použití nových technologií, protože inovace na trhu mohou snadno učinit stávající regulaci neúčinnou.

Jak jinak ochránit investory? Seberegulací?

Cením si subjektů na trhu, které jsou velmi inovativní, ale současně vnímají svou odpovědnost. Takové subjekty, které své nápady a vize soustavně analyzují v souladu s platnou legislativou, komunikuji s orgány dohledu, vyvolávají diskuse se zákonodárci a ptají se, mají z dlouhodobého hlediska pozitivní dopad na trhy. Jsou totiž hybatelem evoluce, která nutně musí přijít. Často to jsou společnosti zabývající se technologiemi distribuovaných záznamů (DLT). Na druhou stranu je potřeba ale říct, že se v poslední době objevují místa, kde regulace finančních trhů není a bohužel zase jiné subjekty toho zneužívají a nabourávají tak důvěru ve finanční trhy.

Seberegulace je samozřejmě vhodný doplněk regulace finančních trhů a myslím si, že v tomto ohledu na českém finančním trhu existuje řada asociací, která se seberegulaci věnuje a domnívám se, že to je správně. Myslím si však, že samotná regulace a seberegulace nestačí a že je důležité také určitou odpovědnost za své jednání přenést na zákazníky. Za tím účelem je důležité zejména retailové zákazníky vzdělat, aby porozuměli fungování jednotlivých finančních produktů a služeb a mohli se tak rozhodnout opravdu kvalifikovaně. Současná finanční regulace tomu zdánlivě napomáhá a požaduje po podnikatelích, aby poskytovali svým zákazníkům řadu informací. Tyto informace jsou ale často pro zákazníky obtížně pochopitelné a málokdo čte podrobně všechny podmínky, případně ví, jak mezi sebou jednotlivé nabídky porovnávat. To samé v ještě větší míře platí pro zprostředkovatele.

REKLAMA

Finanční poradci musí absolvovat sektorové zkoušky. Jak toto vzdělávání zapadá do celkové regulace?

Zkoušky finančních poradců jsou součástí celkové regulace finančního trhu. Jejich cílem je zajistit, aby finanční poradci rozuměli prostředí finančního trhu, ve kterém se pohybují. Myslím si, že současné zkoušky mohou působit trochu formálně, ale to platí pro zkoušky, které musíte standardizovat.

Kromě toho Česká národní banka zveřejňuje statistiky s počty úspěšných uchazečů a podle těchto statistik se nedá říct, že zkouškou projde každý. Zkoušky tak mohou tvořit bariéru pro ty, kteří nemají dostatečné znalosti pro svou činnost. Zároveň je ale potřeba význam zkoušek nepřeceňovat a sledovat i jiné charakteristiky pracovníků na finančním trhu.

Zmiňoval jste školení a vzdělávání finančních poradců. O jaká témata je největší zájem?

Velmi poptávaným tématem školení mezi finančními poradci je otázka jejich rozsah jejich odpovědnosti a jaké produkty mohou klientům nabízet a co jim mohou sdělovat. Probíráme tam problematiku související s investičními zprostředkovateli, vázanými zástupci, tipaři, obchodními zástupci atp.

Druhé velmi oblíbené téma se týká přímo investičních příležitostí, které rozebíráme z hlediska právní dokumentace, která s těmito produkty souvisí.

Takže právní školení pro finanční poradce?

Je to pojato velmi prakticky, kdy poradcům vysvětlujeme, na co se mají soustředit např. u dluhopisů, než se rozhodnou je klientům nabízet, jaké otázky by si měli zjistit, než někomu doporučí investici do alternativního fondu dle § 15 ZISIF, jak fungují svěřenské fondy, o čem je nákup akcií ve společnosti. Jsem si vědom, že poradci absolvují ročně nespočet školení, proto se snažím o to, aby veškeré informace byly maximálně z praxe, aby posluchači měli srovnání a nebylo to u jakémsi výčtu paragrafů.

Máme pak i školení věnovaná samostatně například pouze svěřenským fondům či alternativním fondům. Nicméně dva výše uvedené okruhy jsou něco, o co je opravdu velký zájem, a dle mého je to i cesta, jak celkově zlepšit úroveň finančních poradců a následně i doporučovaných investic. Snažíme se tak poradcům poskytnout jakýsi právní základ, aby byli schopni právně kriticky přemýšlet. To je cesta, jak aspoň částečně zabránit tomu, aby klientské peníze končily u projektů typu Growing Way či J.O. Investments, protože poradci budou včas schopni toto odfiltrovat.

Co byste investorům doporučil?

V současné době není pro drobné investory snadné se na finančním trhu zorientovat. A pokud se investicím nevěnují soustavně, tak se zřejmě ani nikdy nezorientují. Stávající trh, zejména neregulovaný segment, je doslova přesycen investičními příležitostmi. Ale ne vždy jde o kvalitní příležitosti.

Takže je dobré používat selský rozum a uplatňovat pravidlo, že investuji jen do toho, čemu rozumím. A pak je dobré mít štěstí na dobrého finančního poradce, který nedoporučí jen to, kde má nejvyšší provizi.

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře


Související články

Zkontrolujte si před koncem roku, zda vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění

Do konce roku zbývá už jen několik dnů. Vyplatí se proto věnovat pár minut kontrole, zda za letošní rok využijete všechny výhody doplňkového penzijního spoření, stavebního spoření nebo letošní novinky – dlouhodobého investičního produktu. Zkontrolujte si, jestli vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

20. 12. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Jaroslava

    27 března, 2022

    XIXIO je podvod. Investorům nedává v momentu investice žádnou písemnou garanci, tj. smlouvu. Tu vytvořili až v srpnu loňského roku, je při vstupu do jejich portálu, ale je otázkou, kdo ji odsouhlasí. I pokud ji neodsouhlasíte, už Vám k odkoupení tokeny nedají. Společnost vlastní přes půl miliardy Kč , to jsou investice jednotlivců, z nichž si vyplácí vedení a spolek kolem „odměny“ od 3%-8% měsíčně. Můžete matematicky zpracovat. Investor se nedostal zatím (a nedostane) ani k haléřovému zisku. Trapné vysvětlivky s rozjíždějícím se autem a nedostavěným domem jsou nejčastější stupidní přirovnání. ČNB s nimi jednat nechce, vlastní burzu nemají, „hodnoty“ tokenů jen tak sypou pro uklidnění investorů, aby viděli, jak nesmírně hodnota jejich vložených investic roste. V reálu je to jinak.
    Odkazy pro zájemce jsou dohledatelné: Dialog s p. Watzkem (seznam.cz), nezmohl se na nic jiného než bouchání do stolu a opakování věty: “ Tak mi řekněta, jak to mám dobře dělat?“. Důležité dotazy, jež zajímají každého investora, vůbec nezodpověděl. Dalších zdrojů je více (peníze.cz atd.)
    Mohla bych pokračovat – je to taková pyramidka pro ty nahoře od těch naivních dole.

    Odpovědět

  • Aleš

    31 března, 2022

    Zdravím,

    Je dobře, že se držíte rady na samém konci článku a neinvestujete do něčeho čemu nerozumíte, ale když tomu nerozumíte, raději to ani nekomentujte.

    Fajn den A.

    Odpovědět

  • Albrecht z Valdštejna

    4 října, 2022

    Milá Jaruško, proč si myslíte, že XIXOIO je podvod. Také by mě zajímalo, odkud berete tyto informace například to, že si vyplácejí odměny od investorů 3% – 8% měsíčně ? Moc bych byl rád za odpověď.

    S pozdravem

    Albrecht z Valdštejna

    Odpovědět