Rozhovor: Pro takto rapidní růst cen benzínu a nafty nejsou reálné důvody

Jsou kroky vlády ve snaze eliminovat vysoké ceny pohonných hmot odpovídající?

Dva z kroků vlády – odstranění biosložky a zrušení silniční daně – cenu u benzínových stanic v podstatě nijak zásadně neovlivní. Silniční daň neovlivní cenu vůbec. Ta kompenzuje nárůst nákladů dopravcům. Přimíchávání biosložky může tvořit korunu, v lepším případě korunu padesát, což je marginální. To jediné, co může fungovat, je kontrola marží u čerpacích stanic, která fakticky začala v pondělí.

Ten problém dnes není biosložka, není cena ropy ani slabší koruna. Ten problém je dnes možná ze dvou třetin na straně celého zpracovatelského a distribučního řetězce. V posledních dnech se to odhalilo v naprosté nahotě. Ropa klesla ze 130 pod 100 dolarů za barel a posílila koruna z 23,80 na 22,60 Kč za dolar. A co se stalo u čerpacích stanic? Vůbec nic. Když cena ropy prudce rostla, zdražovali všichni a okamžitě a někteří i několikrát denně.

Pokud bych si do modelu vložil aktuální cenu ropy, kurz dolaru ke koruně a standardní průměrné marže rafinérií a provozovatelů čerpacích stanic, vychází aktuální cena benzínu 38,20 Kč, a to včetně spotřební daně a DPH.

Jak může stát ovlivnit marži?

Stát má v podstatě dvě možnosti. Jednak vlastní společnost Čepro, která má přibližně 200 čerpacích stanic Robin Oil, tedy v průměru tři čerpačky na okres. Jsem přesvědčený o tom, že když stát řekne – dejte marži maximálně dvě koruny – a cena klesne k 38 Kč, všechny čerpací stanice v okolí budou muset zlevnit.

^REKLAMA

Druhou variantou je stanovení nějaké „úřední“ celoplošné marže. Máme přeci nouzový stav. Stanovit ji maximálně na tři koruny a začít to kontrolovat. První varianta je jednodušší a poměrně rychle aplikovatelná.

Nebylo by v případě cen benzínu a nafty lepší jít polskou nebo maďarskou cestou?

To, co udělaly vlády v Polsku a Maďarsku, je v podstatě jen populistický krok. Proč by měl stát rušit DPH? Aby si provozovatelé čerpacích stanic udrželi rekordní marži? Pokud bychom u nás snížili DPH na nulu, snížila by se cena o osm, deset korun na litr? Ani omylem. Možná o pět, šest korun. Tohle není cesta.

V tomto krizovém období se určitě dá mluvit o nějakém zneužití krizové situace a začít opravdu kontrolovat marže. Pokud se dlouhodobě pohybují od jedné do tří korun, a najednou si ji zvednou nad deset, tak je to podle mého názoru téměř učebnicové zneužití.

Máme, nebo si v tomto případě alespoň myslíme, že máme, fungující tržní principy. Proč by do toho měl stát vůbec zasahovat?

To, co se děje, napovídá, že pumpaři zneužili situace.  V ČR si provozovatelé čerpacích stanic dovolili výrazně víc, než třeba v Rakousku nebo Německu. Nyní jsou u nás pohonné hmoty dražší než v Rakousku, přitom tam mají na litr o tři koruny vyšší spotřební daň. Podobně je to v Německu.

^REKLAMA

Z druhé strany může přijít otázka, proč by provozovatelé čerpacích stanic měli mít marži na litru benzínu zhruba 2,50 Kč, což je při současné ceně asi pět procent, a na jiném zboží, třeba na oblečení, je marže klidně 60 %. Je to prostě také o nějaké společenské odpovědnosti. Jsou věci zbytné a nezbytné.

V případě pohonných hmot jde vždy o stejný scénář. Když cena ropy rostla, zvyšovaly se ceny u čerpacích stanic hned druhý den. A když šla cena dolů, muselo se čekat dva až tři týdny, než se doprodaly zásoby za původní ceny. Nyní to ale bylo extrémní.

Skutečně může mít růst ceny ropy okamžitý vliv na cenu u čerpacích stanic?

Je potřeba si uvědomit ještě jednu věc. Nikdo z provozovatelů čerpacích stanic dnes nemůže prodávat pohonné hmoty, které byly pořízeny za ropu s cenou 110, 120, 130 dolarů za barel a kurzem koruna dolar 23,80 Kč. Skutečně nikdo. Nejdříve ropu musíte koupit, musíte ji dovézt do rafinérie, kde ji musí zpracovat, následně ji musíte obohatit biosložkou a pak ji distribuujete na čerpací stanice. Tento proces trvá minimálně 14 dnů. Navíc, ceny, které jsme viděli v posledních dnech mezi 110 a 130 dolary za barel, to byly ceny na květnové dodání.

Ceny, které jsou aktuálně na čerpacích stanicích, jsou pro mě jednoznačně zneužitím toho, co lidé vidí v médiích, o čem se píše a paniky.

^REKLAMA

Můžeme se vůbec od ruské ropy odstřihnout?

Dnes ne. Bez dodávek ropy z Ruska by se dalo fungovat tak půl roku. Podstatně horší situace je ale u plynu, kde jsou zásoby výrazně menší. Na druhou stranu lze v případě plynu využít jiné zdroje.

U plynu bych chtěl zmínit jednu alarmující skutečnost. Gazprom si minulý rok pronajal v západní Evropě zásobníky plynu, které od května naplnil jen na kontrahovaná minima. Důvodem, proč před zimou nenechal naplnit zásobníky na maximum, jak bylo vždy zvykem, bylo podle mého názoru vytvořit si páku na schválení plynovodu Nord Stream 2. Tohle je chyba západoevropských zemí, že to dovolily.

Upřímně, vůbec nerozumím krokům EU, resp. Německa, které se tu děly v posledních 20 letech, kdy se mluví o snížení závislosti na dodávkách z Ruska. Přitom se v té době vybudovaly dva vysokokapacitní plynovody Nord Stream 1 a 2.

Co když nás od dodávek odstaví Rusko?

Myslím si, že nám nehrozí, že by nás Rusko odstřihlo od dodávek. Výrazně větší riziko je pro Rusko, že se od dodávek odstřihne Evropa. Pro Evropu je citlivější komoditou plyn, pro Rusko ropa. Rychlé odstřihnutí Evropy od ruského plynu a ropy je ale to jediné, co by na Rusko vyvinulo okamžitý tlak.

Vyplatí se za současné situace investovat do ropy nebo plynu?

Růst technologických sektorů v poslední dekádě výrazně zmenšil podíl tzv. Energy sektoru (pozn. petrochemie), který dnes tvoří asi jen tři procenta globálních akciových indexů. Je to v podstatě marginální aktivum a při současných cenách by to bylo naskakování do rychle jedoucího vlaku.

Spíše bych preferoval jiné komodity, zejména kovy – vanad, kobalt, paladium, lithium apod., které mají průmyslové využití. Ropa a plyn jsou svým způsobem politikum.

Vítězem této situace ale mohou být technologické společnosti. U nich je energetická nákladová složka podstatně menší, protože v jejich případě se jedná spíše o myšlenkové know-how. Zajímavé ale mohou být i firmy, které nabízejí například technologie na zkapalnění zemního plynu, vyrábějí potrubí apod., tedy jejich produkty budou rychle potřeba ke snížení závislosti na Rusku.

Rozhovor se uskutečnil v pátek 11. března 2022