Rozhovor: Spořitelní družstva se opět těší důvěře
NEY spořitelní družstvo je nyní jednou z mála velkých družstevních záložen na tuzemském trhu. Přestože je současná doba ve finančním světě velmi turbulentní a podepsala se na ní světová pandemie i současný geopolitický konflikt, o finanční produkty panuje velký zájem. Spořitelní družstva představují zajímavou alternativu bank. S předsedou představenstva NEY spořitelního družstva Lukášem Hartlem jsme si povídali o tom, jaké finanční produkty mohou lidem i firmám nabídnout, kolik družstevních záložen působí na českém trhu a jaké je jejich postavení oproti bankám.
V čem se liší spořitelní družstva od klasických bank?
Družstevní záložny jsou oproti klasickým bankám specifické v tom, že pokud si chce fyzická osoba nebo firma sjednat finanční produkt, musí se nejdříve stát členem družstva. V případě NEY spořitelního družstva začíná vztah s novým klientem založením členství. Členský vklad činí tisíc korun. Jakmile je členství v družstvu schváleno, mohou být nabízeny konkrétní produkty. V rovině poskytovaných finančních produktů mají družstevní záložny oproti bankám vyšší úrokové sazby, a to jak na straně depozitních, tak i úvěrových produktů.
Říkáte, že nový člen družstva musí být schválen. Koho odmítnete?
Odmítnutí člena je spíše výjimečná situace. Členství neschválíme například sankcionovaným osobám nebo obchodním korporacím, které nemají jasnou vlastnickou strukturu, a to v rámci prevence praní špinavých peněz.
Kdo je vaším nejčastějším klientem?
Poslední roky a dění u nás i ve světě změnilo nejen postoj lidí k různým situacím v běžném životě, ale i přístup k investování. Nejčastějšími klienty spořitelního družstva jsou tak aktuálně dvě skupiny lidí. Jedni hledají způsob, jak uložit a zhodnotit své naspořené peníze, které nemohli utratit a nechtějí o ně teď přijít. Druzí se pak pouštějí do odvážnějších investic v podobě nákupu realit, na něž sice nemají dostatek prostředků, avšak v nejisté době se nechtějí zavazovat k pravidelným měsíčním splátkám.
Jaký je věk vašich členů?
Depozitní produkty, hlavně termínované vklady, si u nás sjednávají mnohem častěji lidé ze starší generace, kteří mají historickou zkušenost se záložnami či kampeličkami. Věkový průměr střadatelů je u nás o něco vyšší než u bank. Vyšší jsou ale rovněž úložky střadatelů. V případě úvěrových produktů máme klienty ze všech věkových skupin. Firemní úvěry si u nás sjednávají především menší a středně velké obchodní společnosti.
REKLAMA
A co mladší generace?
V březnu jsme přišli na trh se spořicím účtem a nastavili jsme na něm velmi zajímavý úrok – 4 % p. a. Ukazuje se, že to je produkt, který oslovil právě mladší lidi. Dosud si u nás vybírali spíše uvěrové produkty, jako je americká hypotéka, a to především proto, že složitě dosahují na úvěry v bankách, když nemají finanční historii.
Družstevní záložny a kampeličky prodělaly v posledních letech krizi důvěry. Desítky z nich zkrachovaly a lidé přišli o peníze. Důvěřují dnes lidé družstevním záložnám?
Družstevní záložny skutečně prodělaly krizi důvěry. U některých docházelo k flagrantnímu porušování vnitřních řídicích a kontrolních systémů a jejich následné krachy vyvolaly pochybnosti a rozpaky. V současné době působí na trhu už jen pár záložen, které jsou pod drobnohledem České národní banky. Změnil se rovněž systém kontroly a regulátor dává pozor na to, aby se dřívější praktiky již neopakovaly.
Vyplatí se České národní bance dohlížet a regulovat velmi úzký segment družstevních záložen?
Podle mého názoru k tomu Česká národní banka přistupuje tak, že se vrací ke kořenům družstevnictví. Nový zákon fungování družstevních záložen značně omezil. Dnes například platí pravidla maximální úvěrové expozice, kterou můžeme jako družstevní záložna poskytnout jedné osobě nebo personálně či ekonomicky propojené skupině. V současné době nemůžeme poskytnout úvěr vyšší než 30 milionů korun, čímž se značně limituje riziko špatného úvěrového obchodu, jenž by mohl ohrozit stabilitu družstva.
Omezena je i maximální bilanční suma družstevní záložny, a to na pět miliard korun. Pokud se družstvo k této částce přiblíží, má dvě možnosti. Buď omezí příliv nového obchodu a bude se pohybovat pod hladinou pěti miliard korun, nebo se musí transformovat na banku. Zákonodárce tím tedy říká, že nechce nechat družstva příliš vyrůst, aby zůstala lokální.
Uvažovali jste někdy o transformaci na banku?
Obě formy, tedy družstevní záložna a banka, mají své výhody i nevýhody. Nároky na banku jsou mnohem vyšší co do vybavení různými typy produktů. Pokud podnikáte jako družstvo, můžete se lépe soustředit na jeden segment trhu. My se chceme orientovat právě na úzký segment a zde být špičkovým dodavatelem služeb.
