Rozporuplný plán na výstavbu reaktorů v Česku. Riziko a finanční zátěž?
V letech 2025-2050 bude zapotřebí až 150 miliard USD ročně na nové jaderné projekty, pokud by bylo cílem pouhé nahrazení těch, jimž bude končit životnost. Téma je živé i v Česku. Ministerstvo průmyslu chystá Státní energetickou koncepci, která určí směr do roku 2050. Sází se v ní mimo jiné na jádro.
V analýze se dočteme, že vláda chce postavit dva až čtyři reaktory ve velmi rychlém tempu za sebou. Měly by pokrýt část produkce uhelných elektráren, které čeká odstavení počátkem 30.let. Podle části expertů je to riskantní plán. Potřebu jednoho bloku nemůže zpochybnit Rakousko ani Německo. Masivnější výstavba je problematičtější.
Větší výstavba povede ke zdržení schvalovacího procesu a k riziku neschválení z titulu dostatečné přiměřenosti zdrojů v regionu. Výstavba reaktorů by také extrémně zatížila státní rozpočet. Už jediný reaktor bude historicky nejdražším projektem českého státu.
Náklady na výstavbu jednoho nového dukovanského reaktoru se odhadují až na půl bilionu korun. Budoucí skladba výroby elektřiny v Česku by nicméně mohla vypadat tak, že podíl jádra by měl být mezi 48 a 56 procenty.
Faktem je, že česká i evropská energetika čelí velkým výzvám, jak v důsledku dopadů ruské agrese, tak v rámci procesu dekarbonizace. Je proto potřeba zajistit dostatek dodávek energií pro průmysl a občany. Směřování energetiky do roku 2050 stanovuje Státní energetická koncepce, jejíž aktualizaci se připravuje, klíčovou roli bude mít právě jaderná energetika a OZE. „Prioritou je příprava nového zdroje v Dukovanech a kroky směřující k výstavbě dalších bloků v obou stávajících jaderných lokalitách. Perspektivně ale počítáme i s využitím menších a středních reaktorů, a proto jsme projednali akční plán, který jsme připravili na našem ministerstvu. Já akční plán předložím vládě jako jeden ze vstupů do aktualizace energetické koncepce,“ podotýká šéf ministerstva průmyslu a obchodu Josef Síkela.
REKLAMA
Pro Českou republiku podle něj neexistuje pro zajištění energetické bezpečnosti jiná cesta než významný rozvoj jaderné energetiky jako základního, řiditelného a stabilního zdroje elektrizační soustavy. A na jádro do budoucna sázejí i mnohé další členské země Evropské unie. Základním zdrojem zůstává pro Francii, s rozvojem jádra počítají sousední Polsko, Nizozemí, Rumunsko a další.
Skutečností je, že z energetiky pomalu zmizí velké elektrárny, otázkou je, jak se poté budou řešit dodávky do sítě v době energetických špiček? Podíl fosilních zdrojů na celkové výrobě elektřiny byl v ČR roce 2020 52 procent, podíl klasických hnědouhelných elektráren celých 40 procent. „Staré bloky budou ale postupně vyřazovány a stále více elektřiny bude vyráběno lokálními zdroji agregovanými do virtuálních elektráren. Právě ty jsou jedním z nových řešení, která budou v následujících letech zvládat požadavky na zvýšení nebo snížení výkonu dodávaného do distribuční soustavy,“ vysvětluje Václav Skoblík, obchodní ředitel energetické skupiny UCED.
Tendr na dodavatele nového bloku v Dukovanech byl zahájen v březnu 2022, kdy vláda dala souhlas se zapracováním bezpečnostních požadavků státu, resp. souhlas se zahájením tendru, a poptávková dokumentace byla odeslána uchazečům EdF, Korean Hydro & Nuclear Power a Westinghouse.
Do konce listopadu 2022 všichni oslovení uchazeči předložili své úvodní nabídky a týmy investora provedly jejich vyhodnocení. Na základě dalších jednání předloží uchazeči na podzim 2023 aktualizované nabídky. Ty už budou finální a nejpozději do 15. února 2024 investor doporučí státu výběr preferovaného dodavatele.
Členy Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR jsou zástupci všech resortů, které se podílí na činnostech potřebných pro realizaci výstavby nových jaderných zdrojů, investora a dalších zainteresovaných stran.