Rozšíření pravomocí ČNB může přinést stabilitu
Pixabay.com
Jedním z témat jednání poslanců se v minulých dnech stalo rozšíření pravomocí České národní banky, které se týká i úvěrů na bydlení či kvantitativního uvolňování. Na návrh se objevují různé názory a ani zákonodárci se zatím neshodli. Ke třetímu čtení se tedy musí vrátit. Jak se na předlohu dívají ekonomové českých bank?
Centrální banka by do rukou dostala nové nástroje, například by mohla určovat pravidla pro úvěry na bydlení. Dosud mohla Česká národní banka pouze doporučovat. Novela zákona o ČNB je dobrým krokem ve směru zajištění větší finanční stability. „Pokud ČNB vydává nějaká doporučení, měla by mít i nástroje, jak jejich plnění zajistit. Je pravda, že většina subjektů doporučení dodržovala i přesto, že doposud právně závazná nebyla. Právní regulace by ale mohla umožnit snazší kontrolu nad nebankovními subjekty a zahraničními bankami, kde ČNB neměla prakticky žádné nástroje, jak doporučení vymáhat,“ komentuje návrh ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
„Celkově by tak nová právní úprava měla pomoci zajistit větší stabilitu bankovního a hypotečního trhu. Pozitivní změnou budou i automaticky výhodnější podmínky pro získání úvěrů pro mladší žadatele. Zásadnější dopady na nabídku úvěrů v souvislosti s novelou zákona neočekáváme. Těch bychom se obávali pouze v případě výraznějšího zpřísnění podmínek,“ dodává ekonomka.
Kvantitativní uvolňování
Instituce by také získala možnost provádět kvantitativní uvolňování – nakupovat aktiva od komerčních bank a zvyšovat peněžní zásobu. Kritici ale poukazují na možná úskalí návrhu, zejména na možné zneužívání pravomoci z politických důvodů.
„Rozšíření pravomocí ČNB pokládám za zcela legitimní krok, který se ve většině civilizovaných zemí už dávno odehrál. Fakt, že na trhu je hráč, který je v případě likviditní nouze a z ní plynoucího panického výprodeje aktiv schopen poskytnout širokému okruhu finančních institucí potřebný objem likvidity výměnou za tato aktiva, sám o sobě snižuje pravděpodobnost, že k takovým panickým výprodejům bude docházet,“ uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
REKLAMA
Ekonom si uvědomuje i možnost politického využití nových nástrojů, ale zároveň obavy mírní. „Souběžně samozřejmě vzniká riziko, že ČNB bude tuto pravomoc zneužívat k tomu, aby pomáhala držet výnosy z vládních dluhopisů uměle nízko, a tím usnadňovala vládě život na úkor stability české ekonomiky. Zkušenost za minulé dvě dekády však říká, že ČNB podobným politickým tlakům nepodléhá,“ domnívá se ekonom. Obavy z toho, že centrální banka půjde vládě na ruku, odmítl i guvernér Jiří Rusnok.
ECB i Fed
V evropském i světovém kontextu návrh nemusí působit nijak zvlášť revolučně, kvantitativní uvolňování se totiž stalo běžnou praxí několika centrálních bank, a to včetně těch nejvýznamnějších. „Kvantitativní uvolňování se od pádu banky Lehman Brothers stalo součástí měnové politiky jak amerického Fedu tak Evropské centrální banky,“ uvádí analytik ČSOB Petr Dufek.
„V našem případě lze uvažovat o tom, že by Česká národní banka mohla efektivně intervenovat na dluhopisovém trhu třeba v případě, že by se tento trh dostal pod tlak. Například v případě hrozby masívních výprodejů ze strany zahraničních investorů, který by destabilizoval trh a srazil ceny dluhopisů,“ dodává ekonom ČSOB. „ČNB sice doposud žádné kvantitativní uvolňování přímo nedělala, avšak zkušenost s masívním tiskem korun už rozhodně má z doby kurzového režimu,“ uzavírá.
