S čím počítat u invalidního důchodu?

V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního, druhého a třetího stupně, přičemž platí, že čím vyšší stupeň invalidity, tím vyšší částka důchodu. O invalidní důchod je nutné si písemně zažádat na místně příslušné OSSZ.

Zdravotní problémy nestačí

Někteří žadatelé o invalidní důchod mohou mít zdravotní problémy, přesto jim na základě posouzení zdravotního stavu není přiznána ani invalidita prvního stupně. Zdravotní stav pro přiznání invalidity posuzují posudkoví lékaři, kteří postupují dle příslušné legislativy. Pro přiznání invalidity alespoň prvního stupně musí přitom poklesnout pracovní schopnost nejméně o 35 % a nejvíce o 49 %, pro přiznání invalidity druhého stupně nejméně o 50 % a nejvíce o 69 % a pro přiznání invalidity třetího stupně nejméně o 70 %.

Invalidní důchod lze odebrat či snížit

Během pobírání invalidního důchodu dochází k přezkoušení zdravotního stavu, a to v různých termínech v závislosti na konkrétním zdravotním stavu příjemce invalidního důchodu. Při zlepšení zdravotního stavu dle posudkového lékaře tedy v praxi dochází ke snížení stupně invalidity, a tím i snížení měsíční částky invalidního důchodu nebo i k odebrání invalidního důchodu.

Vysoké příjmy a přesto žádný invalidní důchod

Některým žadatelům o invalidní důchod je přiznána invalidita (prvního, druhého nebo třetího stupně) a před přiznáním invalidity měli nadprůměrné příjmy (a tedy vysoké odvody na sociálním pojištění), a přesto nebudou dostávat invalidní důchod na účet. Nezbytnou podmínkou pro přiznání invalidního důchodu je totiž i získání alespoň minimální doby pojištění, která se liší dle věku. Např. občané starší 28 let musí získat alespoň dobu pojištění v rozsahu 5 let v posledních 10 letech. Občané starší 38 let splní podmínku minimální doby pojištění, i když získají dobu pojištění alespoň v rozsahu 10 let v posledních 20 letech.

^REKLAMA

Životní situace neovlivňuje výši důchodu

Na měsíční částku invalidního důchodu nemá vliv majetková a rodinná situace žadatele o invalidní důchod. Ani počet vychovávaných dětí měsíční částku invalidního důchodu nezvyšuje. Výše invalidního důchodu závisí pouze na získané době pojištění, výši osobního vyměřovacího základu a přiznaném stupni invalidity. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky a náhradní doby pojištění, ale i tzv. dopočtená doba pojištění do důchodového věku bezdětné ženy stejného ročníku narození. Osobním vyměřovacím základem je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky před přiznáním invalidity.

Invalidní důchodci platí daně

Mnozí invalidní důchodci během pobírání invalidního důchodu pracují nebo podnikají. Zejména pro invalidní důchodce prvního a druhého stupně je to přínosné i s ohledem na výpočet starobního důchodu, neboť doba pobírání invalidního důchodu prvního a druhého stupně se nehodnotí jako náhradní doba pojištění. Příjemci invalidního důchodu však nejsou paušálně osvobozeni od daňových povinností. I jejich příjmy ze závislé či samostatné výdělečné činnosti podléhají přímým daním (dani z příjmu, sociálnímu a zdravotnímu pojištění). Konkrétní výpočty samozřejmě závisí na druhu příjmu a jeho výši, případně dalších daňových okolnostech.

Příjmem se invalidní důchod nezvýší

Vlastní příjem během pobírání invalidního důchodu nezvyšuje pobíraný invalidní důchod. Ke zvýšení invalidního důchodu dochází pouze z důvodu valorizace či z důvodu zvýšení stupně invalidity. Příjem invalidního důchodce má však pozitivní vliv na výpočet starobního důchodu a zvýšení životní úrovně, která by byla pouze s invalidním důchodcem velmi nízká.