S přijetím eura by zdražování nepřišlo, míní odborníci
Vláda by zatím neměla stanovovat termín přijetí společné evropské měny. V materiálu pro středeční jednání kabinetu to doporučují ministerstvo financí a Česká národní banka. Podle dokumentu Česko v letošním ani příštím roce nesplní žádné z takzvaných maastrichtských kritérií, kterými je podmíněn vstup do eurozóny.
Česko se přitom rozhodnutím o vstupu do EU v roce 2004 zavázalo i k přijetí společné evropské měny. Rozhodnutí o termínu zavedení eura ale je na jednotlivých členských státech. Například Švédsko, které do unie vstoupilo v roce 1995, zatím euro nepřijalo, Chorvatsko, které se k EU připojilo jako zatím poslední země v roce 2013, zavede společnou měnu od příštího roku.
Odborník společnosti Partners – Ondřej Slezáček – uvádí, že paušálně říci, že s přijetím eura by přišlo také zdražování, je mylné. Pokud se například podíváme na srovnání české a slovenské míry inflace od roku 2009, kdy Slovensko začalo platit eurem, tak zjistíme, že jejich vývoj byl velice podobný a byl tedy v obou zemích diktován spíše globálními trendy a všeobecnou hospodářskou situací.
„Troufnu si tvrdit, že bez přijetí eura by Slováci měli míru inflace velice podobnou. Z dlouhodobého pohledu bychom ovšem s přijetím společné měny přišli o současnou flexibilitu v oblasti měnové politiky, která je v případě eurozóny nastavována Evropskou centrální bankou plošně, přičemž hlavní kurs jejího směřování je dán největšími ekonomikami (Německo, Francie atp.),“ podotýká odborník Partners s tím, že by to v případě České republiky zákonitě vedlo k většímu akcentu na kvalitu tuzemské fiskální politiky. Každopádně aktuálně podle něj nesplňujeme tzv. Maastrichtská kritéria, a tak bychom euro nemohli přijmou ani kdybychom chtěli.
„Okamžitý dopad vstupu do eurozóny na ceny by měl být je nezanedbatelný. Tohoto efektu se obávaly už země, které do eurozóny vstupovaly v minulosti, a proto jsou už dávno známy kroky, které mají za cíl tento efekt potlačit. Jiná věc je ovšem dopad na ceny v dlouhém období,“ myslím si ekonom České spořitelny (ČS) Michal Skořepa.
Pokud bychom podle něj do eurozóny vstoupili před dokončením naší konvergence k jádru této měnové unie, konvergence přes kurz by přestala být možná, a tudíž by mohla pokračovat přes rychlejší růst zdejších mezd a cen, takže výsledkem by byla oproti průměru eurozóny vyšší inflace. „Tento efekt jsme trochu nanečisto mohli pozorovat v období před příchodem pandemie, kdy české přírůstky cen i mezd byly zřetelně nad vývojem v eurozóně,“ dodává ekonom ČS.
REKLAMA
„Přestože je stanovení konkrétního termínu vstupu plně v kompetenci každého členského státu, mělo by se ideálně odvíjet od míry jeho připravenosti. Z analýzy obsažené v tomto dokumentu vyplývá, že Česká republika v roce 2022 ani 2023 velmi pravděpodobně nesplní referenční hodnoty žádného z maastrichtských kritérií,“ uvedlo ministerstvo financí.
„Nikoliv, společná evropská měna má své nedostatky, ovšem dramatické zdražení při jejím zavedení mezi ně nepatří. Z dosavadních zkušeností ostatních evropských zemí víme, že sice ke kosmetickému růstu cen dochází, ovšem tento je na hranici vnímatelnosti samotnými obyvateli,“ míní hlavní ekonom společnosti Cyrrus, Vít Hradil. Nejčastějším důvodem zdražení jsou podle něj samotné náklady, které obchodníci mají s přeceněním svého sortimentu, a následně je přenášejí na zákazníka.
„Dalším důvodem bývá zaokrouhlování, kdy po přepočtu do nové měny vzniká tendence cenovky upravovat na „líbivější“ hodnoty spíše směrem nahoru, nežli dolů. V souhrnu by ovšem vliv na inflaci měl být v řádu nízkých desetin procenta, což nelze považovat za významné riziko,“ dodává Vít Hradil.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Maximální míra rozpočtového deficitu je stanovena na tři procenta HDP a maximální míra zadlužení na 60 procent HDP. Kurzová stabilita pak vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
