Šaría ve financích

Podle studie organizace Pew Forum (The Pew Forum on Religion & Public Life) žilo v roce 2009 jen v Evropě 38 milionů muslimů, kteří tvořili 5 % evropské populace. Nejvyšší podíl na obyvatelstvu vykazuje Kosovo (90 %), Albánie (80 %), Bosna a Hercegovina (40 %) a Makedonie (33 %). Evropským rekordmanem je v absolutních číslech Rusko, kde žilo více než 16 milionů muslimů.

Stejná studie uvádí, že zhruba 300 milionů muslimů (jedna pětina) žije v zemích, kde není islám nejrozšířenějším náboženstvím. Muslimskou populaci v jednotlivých zemích porovnává následující obrázek.

Obrázek: Muslimská populace ve světě

Zdroj: Pew Research Centers´s Forum on Religion and Public Life

Jednotlivé muslimské země lze z hlediska toho, do jaké míry islámské právo šaría ovlivňuje hospodářský život, rozdělit do několika skupin. Nejstriktnější jsou z tohoto pohledu např. Saudská Arábie nebo Írán, poměrně striktní jsou i země jako Spojené arabské emiráty nebo Jordánsko. Mírněji je ekonomika ovlivněna např. v Libanonu a Egyptě. Na konci žebříčku stojí Turecko, které svůj systém práva zcela oddělilo od islámských tradic.

Jedním z nejznámějších specifik islámských financí je riba. Tento termín znamená úrok, který je podle islámského práva zakázaný. Pokud věřitel od dlužníka požaduje bezrizikový úrok, je takový požadavek považován za lichvu.

Profesor ekonomie na King Abdulaziz University Mohammad Nejatullah Siddiqi uvádí, že Korán se úrokem zabývá hned ve dvanácti verších. Z těchto veršů lze podle něj vyvodit pět hlavních důvodů, proč má být úrok zakázán: Podlamuje morálku společnosti, snižuje lidskou důstojnost, vede k nepatřičnému způsobu přivlastňování cizího majetku, v důsledku způsobuje záporný růst a je nespravedlivý. To samozřejmě neznamená, že by měl dlužník ve srovnání s konvenčním úvěrem o tolik jednodušší pozici. Vztah věřitele a dlužníka funguje na principu sdílení rizika a obě strany se tedy dělí o budoucí zisk (ztrátu).

Šaría navíc podle právního konzultanta Teymoura Salaama do obchodního práva přináší další zajímavé aspekty. Jedním z nich je např. volnost při uzavírání smluv. Pokud s podmínkami smlouvy obě strany souhlasí, je taková smlouva vždy právoplatná. Neplatná je pouze v případě, když je v rozporu s  islámem. Dalším aspektem je absence principu promlčení, podle kterého by právo muslima nemělo zaniknout během času.

Islámské banky dále nesmějí navazovat obchodní vztahy, které souvisí např. s vepřovým masem, alkoholem, hazardem nebo tabákem. Vybrané islámské finanční instituce ukazuje následující tabulka.

Tabulka: Přehled vybraných islámských finančních institucí

Zdroj:
 World Database for Islamic Banking and Finance

Zvláštní postavení mezi islámskými finančními institucemi zaujímá Islámská rozvojová banka. Výroční zpráva IRB z roku 1431H (podle gregoriánského kalendáře rok 2010) uvádí, že islámský finanční sektor byl globální finanční krizí v letech 2008 a 2009 zasažen méně než konvenční finanční sektor. Důvodem je to, že investiční omezení zapříčiněná respektováním práva šaría zabránila investicím do derivátů souvisejících např. s americkými hypotékami.

Poté, co se z krize finanční stala i krize hospodářská, problémy pocítily samozřejmě i islámské finanční instituce. Významné ztráty byly spojeny především s velkými expozicemi v nemovitostním sektoru. Podle srovnávací studie provedené mezi islámským a konvečním bankovním sektorem v Bahrajnu, Jordánsku, Kuvajtu, Malajsii, Kataru, Saudské Arábii a Spojených arabských emirátech vyplývá, že islámské banky měly v krizových letech lepší hospodářské výsledky a celkově v krizi obstály více než banky konvenční.

Zpráva dále předpovídá islámskému bankovnictví do budoucna velký rozvoj. Z celkové světové muslimské populace, která čítá více než půl druhé miliardy obyvatel, pouze 14 % využívá standardních bankovních služeb. Pro srovnání např. ve Spojených státech a Velké Británii tyto služby využívá 92 %, respektive 95 % domácností.