Sázkové společnosti slibují zisky, ale skýtají rizika
Zájem o sázení po internetu roste v posledních letech prakticky po celém světě a na burzách je v dnešní době obchodováno několik společností, které v tomto oboru podnikají. Je poněkud těžší najít společnost, která má stejné zaměření jako Fortuna, protože obor sázení je poměrně široký pojem a různé společnosti se zaměřují na různé segmenty trhu – ať už je to sportovní sázení, bingo, ruleta, nebo číselná loterie, kterou prý zamýšlí i Fortuna.
Betfair společně s Fortunou
Na burze v Londýně působí několik takových firem a ve stejnou dobu jako Fortuna připravuje primární emisi také společnost Betfair. Společnost chce na trh umístit minimálně 10 % již existujících akcií, žádné nové akcie neplánuje emitovat. Jako vedoucí hráč na trhu online sázení má Betfair více než 3 miliony klientů a v roce 2000 jako první začala provozovat sázkovou burzu. Denně se na Betfairu provede průměrně více než 5 milionů transakcí, o jejichž obsluhu se stará více než 2 000 zaměstnanců. Cena by se měla pohybovat někde v rozmezí 11 a 14 liber za akcii, což implikuje hodnotu firmy kolem 1,2 až 1,5 miliard liber.
Vzhledem k nabízenému množství nabídnutých akcií (které je nižší než obvykle a podle analytiků je jeho záměrem zvýšit poptávku) se očekává, že konečná upisovací cena se bude pohybovat v horním pásmu. V porovnání s jinými firmami s podobným zaměřením je cena vzhledem k budoucím očekávaným příjmům poměrně vysoká, přesto byla ale zájem ze strany institucionálních investorů veliký a emise byla upsána již den po začátku primárního úpisu. Betfair se totiž snaží vyvolávat dojem, že jeho obchodní model nabízí majitelům akcií nemalou prémii.
Dalšími hráči na trhu, jejichž akcie je dnes možné koupit na burze v Londýně jsou společnosti Ladbrokes, William Hill, Paddy Power, 888 Holdings, Sportech, PartyGaming, nebo Sportingbet. Na vídeňské burze se obchodují akcie společnosti Bet at home a bwin.
I když se sázkový byznys v posledních letech veze na vlně rostoucího zájmu a růstu očekávaných příjmů, nejde o sektor, který by byl rezistentní vůči krizím a nenadálým propadům. A navíc je tento trh poměrně těžko předvídatelný, což dokazuje i příklad letošních mistrovství světa. Na jedné straně jsou výborné výsledky společností Ladbrokes William Hill, nebo Paddy Power, jejichž příjmy díky sportovnímu svátku výrazně vzrostly (což se také projevilo na cenách akcií). Na druhé straně jsou pak výsledky společnosti Bet at home, která za první pololetí vykázala ztrátu – a světe div se – také kvůli mistrovství světa ve fotbale. Náklady společnosti na reklamu totiž meziročně vzrostly na dvojnásobek. Již v květnu tohoto roku některé společnosti vydávaly profit warningy v souvislosti s mistrovstvími světa.
REKLAMA
USA jako největší nepřítel
Dalším faktorem, který výrazně ovlivňuje ceny akcií sázkových společností na burzách, jsou různé regulace tohoto odvětví. Největší pohromou pro společnosti provozující online sázky bylo rozhodnutí amerického kongresu v roce 2006, které znamenalo zastavení zmražení peněžních toků amerických bank do tohoto odvětví. Některé společnosti rovnou zkrachovaly, některé byly nuceny se z amerického trhu stáhnout, a cena akcií většiny společností se v průběhu několika měsíců propadla o více než polovinu (cena akcií společnosti Sportingbet klesla od května do října o více než devadesát procent). Do dnešního dne se cena akcií pohybuje na hladině kolem 20 až 30 % oproti hodnotám z dubna a května roku 2006.
V USA, které byly pro společnosti nezanedbatelným zdrojem příjmů, jsou online sázky postaveny mimo zákon a i když většina společností spoléhá na to, že by se situace mohly změnit, což by znamenalo výrazný nárůst příjmů, jde pořád o spekulace, které se nemusí vyplnit. Problémem v tomto směru ale nejsou pouze USA, různá regulatorní omezení se objevují také v evropských zemích, jako je Nizozemí apod. Francie, sice povolila online sázení těsně před zahájením mistrovství světa ve fotbale, ale pouze omezenému počtu společností a pouze v omezeném režimu.
Rozšíření online sázení sice přineslo společnostem velký počet nových klientů a nové možnosti v nabídce služeb, na druhou stranu se také přiostřil konkurenční boj. Společnosti musí více vycházet vstříc svým klientům jak cenovou politikou, tak například výší kurzů. Dnes není problém si zjistit, která společnost nabízí lepší kurzy a vyměnit společnost. Firmy jsou tak nuceny nabízet zajímavější podmínky, což ale znamená nižší příjmy.
Poměrně velkým překvapením pro mnohé investory je rovněž skutečnost, že sázení neprokázalo svou odolnost vůči krizím. Stejně jako téměř všechny ostatní sektory, i akcie sázkových společností zaznamenaly v roce 2008 výrazný propad v řádu desítek procent. A některé (například 888, nebo William Hill) se z tohoto propadu nestačili vzpamatovat dodnes.
Určitě bude mnoho z vás namítat, že českou Fortunu, která působí na specifickém trhu ve střední Evropě, nemůžeme porovnávat s velkými společnostmi s celosvětovým zaměřením. V konečném důsledku však všechny zmiňovaná rizika pro ní platí stejně, jako pro britské nebo německé společnosti. Navíc by se dalo říct, že rizikem navíce je skutečnost, že Fortuna bude patřit mezi malé společnosti i na pražské burze a bude jí tedy chybět likvidita velkých investorů. Společně s nejistými plány společnosti (každá loterie kromě sportky u nás zatím zkrachovala) a vysokou emisní cenou to může dopadnout podobně, jako u sítě autobazarů AAA Auto. I tam bylo všechno velmi hezké na papíře a většina analytiků a investorů rizika na trhu přehlížela. Doufejme, že to nebude případ Fortuny.