Vyplatí se investovat do Airbnb a dalších digitálních platforem?

Odborník Partners Martin Mašát k tématu uvádí, že principem firem podobného typu je dávat dohromady zájemce a poskytovatele konkrétních služeb. Svým způsobem se vůbec nejedná o podnikání v daném oboru, ale jen o jakousi internetovou platformu. Pro mnoho firem je často jednodušší se do daného schématu zapojit, nežli získávat klienty svojí kvalitou, marketingem či jinou aktivitou a raději platí zmíněným firmám.

„Investor by si měl dát pozor, zda daný systém je v dané zemi legální, jestli je pro konkrétní segment trhu vhodný, a jak rychle může stejnou službu nabídnout konkurence či třeba nějaká podobná nadnárodní firma typu Google,“ doporučuje Martin Mašát a pokračuje: „Nevýhodou je také to, že veškerým majetkem firmy je její systém a počet zapojených firem, což je velmi volatilní aktivum, a tak se může den ze dne stát, že firmě nezbude nic, co by mohla nabídnout.“

Je nutné odstranit zbytečné regulační překážky

V Analýze sdílené ekonomiky a digitálních platforem Úřadu vlády ČR se dočteme, že ačkoliv je na sdílenou ekonomiku obecně nahlíženo jako na alternativní distribuční a uživatelský model, vystupuje často též jako konkurenční alternativa k subjektům nabízejícím distribuci a užívání produktů a služeb tradičním způsobem.

Tradiční etablované ekonomické subjekty pak poukazují na to, že nové subjekty sdílené ekonomiky využívají nedostatečného právního zakotvení a nedostatečné regulace, a vyhýbají se tak plnění některých povinností, především pak zdanění. Díky této skutečnosti jsou subjekty sdílené ekonomiky schopny poskytovat výhodnější ceny, což jim na trhu poskytuje jistou konkurenční výhodu.

^REKLAMA

Ministerstvo financí (MF) zastává názor, že regulace musí vycházet z typu poskytovaných služeb, bez ohledu na distribuční kanál či skutečnost, zda je poskytuje společnost označovaná jako fintech, subjekt sdílené ekonomiky či některá z tradičních finančních institucí.

Jakub Vintrlík z Ministerstva financí podotýká, že je nutné odstranit zbytečné regulatorní překážky pro všechny hráče na trhu, ať už poskytují služby jakýmkoli způsobem. Jsou-li některá pravidla příliš zatěžující pro fintech společnosti – například v oblasti crowdfundingu, tedy skupinového financování, je vhodné taková pravidla změnit pro celý finanční trh.

„Regulace by měla vycházet z povahy dané finanční služby. Měla by být technologicky neutrální, a měla by tak dávat prospěch jak zákazníkovi, tak novým i tradičním společnostem,“ podotýká Jakub Vintrlík.

Jak to vidí finanční správa:

UBER a další

Z definic zákona o DPH a obdobně taktéž z judikatury Soudního dvora Evropské unie vyplývá, že osoba poskytující přepravu osob prostřednictvím aplikace UBER je osoba povinná k dani na základě toho, že uskutečňuje ekonomickou činnost. Toto platí i v případě, kdy poskytovatel přepravy nevlastní příslušné živnostenské oprávnění. Poskytnutí služby spočívající v přepravě osob prostřednictvím aplikace UBER je zdanitelným plněním, není-li osvobozeno od daně. Pokud je poskytoval přepravy plátce DPH, zahrnuje poskytnuté přepravní služby mezi standardní zdanitelná plnění.

^REKLAMA

Airbnb a další

Služby spočívající v ubytování, které jsou zprostředkovány prostřednictvím internetových platforem, považuje Finanční správa na základě jejich charakteru za ubytovací služby nikoliv nájem.

Osoba poskytující ubytovací služby prostřednictvím zprostředkující společnosti, jako je například Airbnb, uskutečňuje ekonomickou činnost, proto je osobou povinnou k dani podle zákona o dani z přidané hodnoty. Poskytnutí služby spočívající v ubytování hostů za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování její ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku je tedy zdanitelným plněním.

U poskytovatelů, kteří nejsou dosud registrováni jako plátci DPH, vstupuje toto plnění do výpočtu zákonného obratu pro povinnou registraci k DPH. Pokud je poskytovatel ubytování již plátce DPH, zahrnuje poskytnuté ubytovací služby mezi standardní zdanitelná plnění uváděná v daňovém přiznání k DPH.

Je-li zprostředkovatelskou společností (např. Airbnb) neusazenou v tuzemsku poskytována elektronická služba (např. servisní poplatek za použití online platformy), pak musí její příjemci – osoby povinné k dani – uhradit DPH z této služby v tuzemsku. Pokud ještě nejsou registrováni jako plátci DPH, jsou povinni se registrovat z důvodu přijetí této služby jako tzv. identifikovaná osoba.