Senát schválil 5leté storno… byl mystifikován?

Vláda se ve svém „kompromisním“ návrhu novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, který se scvrkl do pouhých několika paragrafů regulujících provize a jejich vyplácení u životního pojištění, snaží dosáhnout ochrany spotřebitele, který je díky své nevědomosti a neochotě číst smlouvy, které podepisuje, poškozován přesjednáváním smluv rezervotvorných životních pojistek. Tento cíl zopakoval na jednání Senátu v úvodním slově i ministr financí Andrej Babiš (ANO): „Cílem navrhované předlohy je řešení současných problémů spojených s předčasným ukončováním smluv o životním pojištění.“

Regulace se ale týká všech životních pojištění. Ministr financí tak nejspíš z nevědomosti mystifikoval senátory zdůvodněním, proč je nezbytné poslanci schválenou regulaci přijmout: „Jedná se především o nízkou hodnotu odkupného pro klienty v prvních letech trvání pojištění – investičního nebo kapitálového životního pojištění. Ta vyplývá ze způsobu, jakým pojišťovny nyní na klientech uplatňují náklady související se sjednáváním smlouvy.“ Senátory nakonec podpořená regulace se vztahuje ale i rizikové životní pojištění, kde se žádná kapitálová hodnota netvoří…

Andrej Babiš pokračoval ve zdůvodnění: „Předmětem nové úpravy je tak pravidlo o povinném rozložení pořizovacích nákladů pojišťovny na sjednání životního pojištění do určitého minimálního počtu let, tak, aby při předčasném ukončení smlouvy mohla být na odkupném klientovi vyplacena vyšší částka, než je tomu v současnosti.“ Sám přitom připouští, že toto má význam pouze u rezervotvorných pojistek: „V tomto případě se úprava vztahuje logicky pouze na ta životní pojištění, která dle pojistné smlouvy zakládají právo na výplatu odkupného.“

Proč „kompromisní“ návrh obsahuje i riziková životní pojištění, ministr nezdůvodnil. Pouze v závěru své řeči, jako by mimochodem, zmínil: „Tato úprava se má dle návrhu zákona uplatnit na zprostředkování veškerých životních pojištění, to znamená jak rezervotvorných, tak i rizikových.“ A poděkoval za pozornost.

Za poznámku stojí i skutečnost, že ani rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, ani hospodářský výbor Senátu, které se zákonem zabývaly, nevydaly k úpravě žádné stanovisko. Jinými slovy: Členové výborů nenašli shodu nad prospěšností navrhované regulace… pro hlasovali pouze členové výboru za ČSSD a ANO, tedy spíše podle politické zakázky než posouzení prospěšnosti regulace.

^REKLAMA

Není nad autority. Jakmile šéf strany prohlásí, že je něco proklientské, není třeba o tom diskutovat. To alespoň vyznívá z prohlášení senátorky Zdeňky Hamousové (ANO): „Prostřednictvím předkladatele návrhu zákona jsme slyšeli, že je to proklientsky a prospotřebitelsky orientovaný návrh zákona. Takže opakovaně již tedy podávám návrh schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a prosím vás o jeho podporu.“

Paní senátorka si stejně jako poslanci a další senátoři při schvalování zákona nepovšimli, že Andrej Babiš hovoří o prospěšnosti a ochraně klientů ve vztahu k rezervotvornému pojištění, ale úprava se vztahuje i na oblast rizikového pojištění, které se k rezervotvornému jaksi přihodilo v jednom balíku.

V diskusi senátor Libor Michálek (PirSZKDU) upozornil na jeden z nedostatků regulace: „Jestliže jsme doposud byli svědky toho, že odměny, provize činily 150 %, 180 %, můžeme se klidně dočkat u těchto 200 % nebo 220 %, a v tu chvíli klient může pět let v investičním životním pojištění se domnívat, že se spoří a fakticky ne třetina, jako dnes, ale třeba opět polovina naspořené částky může jít na tzv. pořizovací náklady na smlouvy, odměny zprostředkovatelů apod.“ Jako řešení při nedohodě na omezení maximální výše provize navrhoval informační povinnost zprostředkovatele o výše své odměny: „Chceme-li skutečně něco udělat pro spotřebitele, pro klienty, dejme jim možnost, ať mají přístup k informacím o odměnách a o pořizovacích nákladech.“

Libor Michálek upozornil i na další nedokonalost návrhu: „Nic nebrání tomu, aby pojišťovny měly řekněme poplatek za zrušení pojistné smlouvy a ten také není nijak limitován, takže tam míra ochrany se vůbec v tomto směru nezvyšuje.“ Na problém zavádění a navyšování poplatků za předčasné ukončení smlouvy upozornil již Dušan Šídlo: „Protože klienti pojišťoven stále častěji vypovídají stávající smlouvy, pojišťovny finančně tratí. Jednou z cest, jak se s touto situací vypořádat, je zvýšení poplatku za předčasné ukončení smlouvy.“

^REKLAMA

„A poslední věc, která tady byla diskutována, jestli regulovat jak rizikovou složku, tak rezervotvornou složku, tento návrh opět představuje reguratorní arbitráž, protože v části, která se týká pojišťoven, se hovoří o odčítání pořizovacích nákladů od odkupného, které se ovšem týká pouze těch pojištění, kde je rezervotvorná složka, zatímco v prvním případě ohledně pojistných zprostředkovatelů regulace dopadá pochopitelně i na složku rizikovou,“ upozornil v závěru své řeči Libor Michálek.

Zákon není proklientský ani podle senátora Petra Bratského (ODS): „Upravuje pouze vztahy mezi zprostředkovateli a pojišťovnami. Zákazníka, toho, kdo se pojišťuje, občana se tento vztah prakticky netýká.“ Jeho návrh posouval regulaci na úroveň pořizovacích nákladů pojišťovny, jejímiž jsou provize součástí. Na příkladu německé legislativy upozornil, že náklady pojišťoven tvoří 87 % poplatků, kdežto na zprostředkovatele připadá pouze 13 %. Navíc podle jeho názoru může úprava vést k situaci, kdy odkupné budou moci klienti vyžadovat i při zrušení pojistných smluv bez rezervotvorné složky.

Senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) se odkázal na svou diskusi s původním zpravodajem novely panem Velebou: „Informoval mě o tom, že poté, kdy rozeslal svoji zpravodajskou zprávu, se dostal k informacím, pro které v původním návrhu usnesení byl jeho návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. A využívám této informace a návrh na zamítnutí zákona podávám.“

Zajímavý, byť poněkud zmatený, proslov měla senátorka Eliška Wagnerová (Strana zelených). Nejzajímavější myšlenkou bylo: „Proč občan skutečně není přímo ve smlouvě upozorněn na to, že každá změna ho bude stát tolik a tolik. Pak si zatraceně dobře rozmyslí, jestli nějakou změnu udělá nebo neudělá, jestli nakonec nedožije s původní pojistkou.“ A opět – novela zákona schválená senátem toto neřeší.

Novela zákona byla přijata. Pro hlasovalo 35 z 64 přítomných senátorů, přičemž bylo potřeba získat alespoň 33 kladných hlasů. Nyní čeká jen na podpis prezidenta republiky Miloše Zemana, který ale již dříve prohlásil, že ho podepíše.