Shoda byla skoro úplná, jediný nelad byl v tom, proč se šejkové chovají „tak bláznivě“. Část diskutérů považovala saudskoarabské a další vládce za americké spojence a nynější vývoj na burzách za jejich společnou akci proti Rusku. Další přišli s teorií, podle které je rozhodnutí těžit dál podle starých kvót dalším teroristickým útokem islamistů na Evropu a snahou postavit těžbu v Británii a v Norsku mimo hru.
Obveselen tímto příběhem jsem si prošel český internetový prostor a našel spoustu neuvěřitelných konspiračních teorií o tom, co se děje. Zvláštní je, jak podivuhodné konstrukce založené na emocích jsou někteří lidé ochotni vytvářet místo toho, aby používali mozek k myšlení. A neuvěřitelné je, jak se k věci vyjadřují nešťastníci s naprosto nulovými znalostmi, ale o to silnějším názorem.
Tedy jenom krátce. OPEC nesnížil těžbu především proto, že by to nemělo na cenu ropy žádný velký vliv. Dočasně by se možná podařilo cenu za barel poslat o něco výše, ale ve středně a dlouhodobém výhledu by to naopak vedlo k ještě většímu poklesu. Proč? Protože existuje něco, co lze nazvat ekonomickými zákony a s nimi souvisí problém alokace kapitálu.
Do ropného průmyslu bude proudit o tolik více investic, o co vyšší bude cena ropy. Když bude cena sto dolarů za barel, budou zkoumána a otevírána ložiska pracující s rentabilitou někde u šedesáti nebo i sedmdesáti dolarů. Pokud bude tendence k růstu, začnou být zajímavé i další ještě dražší možnosti. Naopak s poklesem ceny se investiční aktivita sníží, neboť vzroste riziko ztráty.
Nynější hladina šedesáti dolarů za barel je v delším výhledu pro OPEC a zvláště jeho arabské členy důležitá proto, že sníží potenciál příchodu nových těžařů. Není divu, že američtí producenti několikrát potvrdili, že jejich břidlicová ložiska budou zisková i při cenách pod čtyřicet dolarů za barel – dávají tím svým investorů najevo, že hrozí sice omezení ziskové marže, ale nikoliv zmaření jejich investice. Je to ekonomicky naprosto jednoduchá rovnice, která opravdu nepotřebuje žádné složité myšlenkové konstrukce.
REKLAMA
Ve skutečnosti Američané nyní těží s rentabilitou i hluboko pod třiceti dolary a tato hladina dále klesá s tím, jak roste technologická dovednost.
Když nyní OPEC sníží kvóty, cena se pohne nahoru, ale přebytek suroviny na trhu je značný – arabská a další ropa bude nahrazena. Snížení těžby sice bude teoreticky vyváženo vyšší cenou, leč pouze dočasně. Intenzita nových průzkumných prací však vzroste a v patách dorazí na trhy další a další ropa. Ceny znovu poklesnou a co bude dělat OPEC? Dále sníží těžbu? A pak zase?
V roce 2011 byly Spojené státy s podílem 13 procent druhým nejdůležitějším odběratelem Saudské Arábie. O rok později se podíl snížil na 1,4 procenta a klesá. Popravdě hlavní informace, kterou nám dává posledních deset let (viděných jako celek), zní tak, že suroviny je dost a kapacit také. OPEC si nemůže dovolit omezit těžbu tak, aby to opravdu vyvolalo šok. Navíc by to byl bumerang.
Rozhodnutí arabských šejků udávajících tón OPEC není bojem o současné těžební kapacity a současný podíl na trhu (i když v jistém smysl i to platí), je to především jejich boj o kapacity budoucí. Pokud se v příštích desetiletích má ropa udržet dostatečně vysoko nad oněmi čtyřiceti dolary za barel, o kterých mluví jako o přijatelně rentabilní ceně Američané u svých břidlic, pak nynější cena nesmí příliš vzrůst. Další období drahé ropy by vedlo k přílivu agresivních investic do těžby. A to by také znamenalo, že se významně zvýší nebezpečí zhroucení cen.
REKLAMA
Nepodsouvejme šejkům nějaké jiné zájmy než jejich vlastní. A nejde o žádnou politiku, jenom o trh a jeho fungování. Arabské země došly k racionálnímu závěru, že pro ně je lepší zastavit boom kapacit, a když to „odnesou“ někteří konkurenti, tím lépe. Konec konců ani Rijád z této zkoušky nevyjde lehce. Schodek rozpočtu Saudské Arábie pro rok 2015 je naplánován na 39 miliard dolarů. To je vysoká suma i pro tak bohatou zemi, ostatně jde skoro o bilion korun. Šejkové ale hodlají tuto zkoušku podstoupit a ostatní producenti se s tím musejí smířit.
Saudům je ve skutečnosti naprosto jedno, že jejich postup ničí Venezuelu a Rusko vede do nezáviděníhodné spirály problémů. Není za tím nic, co by i jenom vzdáleně připomínalo konspiraci – je to jenom ekonomika.
