Skončí současné automobilky a nahradí je startupy?

Zdroj: Pixabay.com

Revoluce v dopravě už je tady, čeká nás cestování drony či létajícími automobily. Zajímavé čtení o tom nabízí mimo jiné studie Deloitte. Je v automobilovém segmentu v tomto desetiletí šance i pro nové hráče nebo vše zůstane v rukou současných velkých automobilek?

Odborník Partners Ondřej Koňák pro server Investujeme.cz uvádí, že prostor pro nové hráče je vždy. Platí to v každém segmentu kdykoli. „Automobilový sektor je v posledních několika letech pod výrazným tlakem, který negativně dopadá na hospodaření jednotlivých automobilek,“ podotýká.

Ve studii Deloitte „Automobilový průmysl – znovuobjevení automobilu“, se mimo jiné dočteme, že budoucností automobilového průmyslu, vedle autonomního řízení, jsou elektrická vozidla. To není nic překvapivého.

^REKLAMA

Faktem ale také zůstává, že elektromobily zatím v tuzemsku tvoří jen 0,2 % nových registrací osobních automobilů, respektive 1,0 % nových registrací v Evropské unii (EU). Jiné alternativní pohony – například automobily na vodíkové palivové články – nejsou zatím podle zjištění Deloitte na sériovou velkovýrobu připraveny.

Výroba elektromobilu je na pracovní sílu méně náročná

Ve studii se dále dozvíme, že největšími překážkami při pořizování elektromobilu jsou vysoká cena vozidel (způsobená především vysokými cenami trakčních baterií) a nízká hustota dobíjecích bodů. V ČR je aktuálně k dispozici 666 dobíjecích bodů, čili 8,4 dobíjecího bodu na 1000 km2.

Uhlíková stopa elektromobilu v jednotlivých státech EU je velmi odlišná, v Česku činí 95,2 g CO2/km. Nejlépe je na tom Švédsko s 4,1 g CO2/km, nejhůře pak Řecko s 155,3 g CO2/km.

Výroba elektromobilu je méně náročná na pracovní sílu, nástup elektromobility tedy může znamenat snížení zaměstnanosti v automobilovém průmyslu. Pokud by byla výroba motorových vozidel z Česka relokována, přišlo by o práci více než 1,4 milionu lidí.

^REKLAMA

Nástup elektromobility by však měl mít na českou ekonomiku spíše pozitivní dopad. Ať už dojde k nahrazení spalovacích motorů, převodovek, nádrží a palivových a výfukových systémů elektromotory a bateriemi vyrobenými v zahraničí, nebo se budou vyrábět přímo v Česku, oba scénáře mohou mít za následek růst HDP.

Testování technologie autonomního řízení je aktuálně v plném proudu. Ministerstvo dopravy ČR aktuálně plánuje výstavbu státního testovacího okruhu, který má být hotový do konce roku 2022.

Pokud by se český průmysl nedokázal na nové podmínky adaptovat a bylo by potřeba výrobu relokovat do zahraničí, došlo by v Česku k poklesu HDP o 25 % a ve stejném rozsahu by relativně klesla i zaměstnanost. Podle analytiků Deloitte je však tato situace krajní, český automobilový průmysl má hned několik možností, jak se s danou situací vypořádat

Investice do autonomních technologií jsou na vzestupu

Dnes už je téměř nemožné otevřít si publikaci o automobilovém průmyslu a nebýt zahlcen články s predikcemi vstupu autonomních a elektrických vozidel na trh. Investice tradičních výrobců automobilů i technologických firem už nyní šplhají do závratných výšin. Studie amerického think-tanku Brookings Institute39 odhaduje, že investice do autonomních technologií dosáhly za poslední tři roky částky přes 80 miliard USD. Ačkoliv se bezesporu jedná o přínosné cíle, dosáhnout jich může být obtížné.

Ondřej Koňák z Partners připomíná, že na jedné straně automobilky čelí požadavku na obrovské investice do vývoje autonomních plně elektrifikovaných aut. Na straně druhé se potýkají s požadavky na velice přísné emisní normy u stávající produkce. „Taková kombinace je samozřejmě velice nebezpečná a dělá z automobilek lehce zranitelné společnosti v případě externího šoku, jakým je například aktuální pandemie. Zranitelnost jedněch je ale příležitostí pro druhé. Pro nás, jako koncové spotřebitele, jde ale o příznivý trend, který povede ke konkurenčnímu tlaku a poklesu cen,“ vysvětluje.