Slovenským finančním poradcům hrozí vyhynutí

Zmizí finanční poradci z trhu úplně?

Zákon striktně rozděluje trh na finančních poradců a zprostředkovatelů. Za poradce se mohou označovat pouze instituce a jednotlivci, kteří jsou placeni výhradně klienty a neberou provize od finančních institucí. Všichni ostatní budou zprostředkovatelé. Tedy i společnosti, které nejen prodávají, ale poskytují plný servis včetně poradenství. Výkonný ředitel slovenského AWD Radek Mann v této souvislosti dodává: "V Británii máme titul ‚poradce‘ a tady ne. A to je Británie vyspělejší trh." Podobně nespokojených je na trhu více.

Poradci ve smyslu nového zákona zřejmě téměř úplně zmizí z trhu. Je totiž těžké uvěřit, že by Slováci poznačení 40letým obdobím, kdy měli všechno zadarmo, platili za poradenství z vlastní kapsy. Zejména pokud takový model není příliš populární ani ve vyspělé Evropě.

"Nejvyspělejší trh v oblasti finančního poradenství je ve Velké Británii, působí tam asi 7% poradců placených klienty, srovnatelných s definicí podle nového zákona," říká šéf Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců Rastislav Podhorec. "Druhý nejvyspělejší trh je Nizozemsko s 5 % a Německo, Belgie a Španělsko mají 3%. Myslíme si, že na Slovensku se dosáhne stav srovnatelný s Českou republikou, kde je podobných subjektů méně než 3 %."

Současní poradci si přitom budou muset vybrat. Pod jednou hlavičkou nebudou moci dělat zároveň poradenství i zprostředkování. V neprospěch poradenství hovoří i to, že klient za tuto službu zaplatí vlastně dvakrát: "Jako odměnu poradci, a pak ještě v ceně produktu, která není snížena o provizi," vysvětluje viceprezident Salve Finance Július Rusňák.

Poradci tedy téměř nebudou existovat, nebudou mít totiž pro koho pracovat. Zato mnohem více práce budou mít reklamní textaři. Finanční poradenství, které zákon přikázal smazat z reklamních tabulí, bude třeba nahradit jiným atraktivním termínem. Například Tatra banka, která rozhodně nesmí dělat poradenství, již nyní nabízí finanční diagnostiku.

^REKLAMA

Klient se dozví provizi

Podle nového zákona musí zprostředkovatel informovat klienta o tom, že za prodej produktu dostane provizi. Její výši však musí upřesnit až ve chvíli, kdy o to požádá klient. Společnosti však nemají jasno v tom, jakou částku je třeba uvést: zda celou provizi, kterou vyplatí například pojišťovna zprostředkovatelské společnosti, nebo tu část provize, kterou získá zprostředkovatel v první linii.

Bývalý šéf slovenského OVB Benedikt Fronc ještě začátkem léta uvedl, že budou lidi instruovat, aby uváděli svou provizi. Takový výklad zákona je pochopitelný, neboť zprostředkovatelské společnosti nemají zájem, aby se jejich agenti dozvěděli, kolik vydělají pro firmu. Generální sekretářka Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců Darina Vlková přidává proti zveřejňování provize další argument: "Toto je údaj o příjmech a nemá se co zveřejňovat." Konec konců, běžný klient se nedozví, kolik na něm vydělá autodealer nebo prodavačka v potravinách.

Poradce jen s desetiletou praxí…

Rozdíl mezi zprostředkovateli a poradci je podle zákona i v požadavcích na vzdělání a praxi – legislativa stanoví čtyři stupně odborné způsobilosti. Při nejnižším, který je povinný pro základní prodejní struktury, se vyžaduje alespoň středoškolské vzdělání bez maturity a zvláštní školení. Paradoxně větší znalosti budou muset mít šéfové zprostředkovatelské společnosti, kteří v terénu nepůsobí.

Finanční poradci musí splňovat nejvyšší – čtvrtý odborný stupeň, při kterém se vyžaduje maturita s desetiletou praxí nebo vysokoškolské vzdělání s pětiletou praxí a provedení odborné zkoušky. Otázkou však zůstává, kde příští poradci 10letou praxi získají.

^REKLAMA

Jedna země, dva ombudsmani…

Schválený zákon o zprostředkování řeší pouze část finančního trhu a pojišťoven či bank se téměř vůbec netýká. Tyto instituce si však nevydechly nadlouho, regulovat jejich činnost bude připravovaný zákon na ochranu spotřebitele na finančním trhu.

Pokud zákon projde v navržené podobě, klient například bude muset dostat čas na rozmyšlenou, tedy smlouvu nebude moci podepsat ve stejný den, kdy dostane nabídku. Ladislav Unčovský, výkonný ředitel České bankovní asociace, která má k zákonu několik výtek, tvrdí, že pokud bude povinností příliš mnoho, banky se je budou snažit obejít: "Může se stát, že klient bude potřebovat produkt ihned a banka mu ho odmítne prodat, protože bude mít stanovenou lhůtu v zákoně, kolik má dát klientovi čas na rozmyšlenou. Případně se to bude řešit tak, že banka mu dá podepsat, že produkt prodáván na klientovu odpovědnost." A podobných reversů se zřejmě bude podepisovat více.

Zákon počítá také se zřízením institutu finančního ombudsmana. V pořadí již druhého, neboť z vlastní iniciativy má už dva roky svého i bankovní asociace. Finanční ombudsman bude mít širší působnost na celý finanční trh a na rozdíl od bankovního získá i kontrolní pravomoc. Odpůrci tohoto návrhu argumentují především náklady, které se v konečném důsledku přenesou na spotřebitele.

Je zákon nutný?

Důvodů pro přísnou finanční legislativu je několik, běžní spotřebitelé se totiž ve finančních produktech nevyznají a prodejci ne vždy hledají produkt vhodný pro klienta. Od vypuknutí krize se objevilo množství nespokojených lidí, kteří věřili, že podílové fondy nemohou být ztrátové.

^REKLAMA

Otázkou zůstává, zda je současný zákon správnou cestou, jak pomoci spotřebitelům. Zprostředkovatelé se téměř jednotně shodují, že ne. Zajímavé přitom je, že proti současné podobě zákona mají výhrady především šéfové společností, na jejichž bedra padne nejvíce povinností.

Zprostředkovatelé v první linii, s nimiž jsem hovořil, by zákon také přivítali. Věří (trošku naivně), že se podaří očistit trh. Sami se totiž nejednou setkali s negativními reakcemi běžných klientů, kteří na základě nepříjemné zkušenosti považují všechny finanční poradce za podvodníky. A v prostředí, kde se označení "finanční poradce" stalo nadávkou, je těžké denodenně přesvědčovat o vlastní poctivosti.

Stát měl tedy v rukou mimořádně silné argumenty, proč provětrat trh finančního poradenství a v konečném důsledku mohl pomoci poctivým poradcům. Jenže výsledek je velmi sporný, což potvrzuje i fakt, že zákon se ještě dříve, než vstoupí v účinnost, bude novelizovat. Ani drobné legislativní úpravy však nezmění, že celý poradenský trh se bez ohledu na kvalitu práce degradoval o stupínek níže: na prodejce – zprostředkovatele.

Autor je šéfredaktor odborného portálu Investujeme.sk

Článek vyšel též v časopise Finanční poradce