Musíte platit sociální pojištění, když pracujete v důchodu
Sociální pojištění jako takové tvoří: důchodovým pojištěním, nemocenským pojištěním a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Je tak otázkou. Musí sociální a také důchodové pojištění platit osoba, která už z důchodového systému čerpá starobní důchod? Neboli strhává se sociální a tady i důchodové pojištění z výdělků i starobních důchodců?
Odvody na sociální pojištění se z práce platit musí
Sociální pojištění, na rozdíl od pojištění zdravotního, je sice povinná daň z práce, ale povinnost ji platit nemají všichni a to dokonce ani všichni pracující. Sociální pojištění se platí pouze z následujících výdělků:
- z práce na pracovní smlouvu a to z hlavního i vedlejšího pracovního poměru, stejně tak ze smlouvy na dobu určitou i neurčitou,
- ze samostatné výdělečné činnosti, tedy z práce jako OSVČ, při hlavní činnosti jste povinni platit povinné zálohy, při vedlejší činnosti platíte při překročení limitu hrubého zisku za rok,
- z práce na dohodou (DPP i DPČ), pokud jsou příjmy z této dohody vyšší než daný limit, pro DPČ platí limit 3 500 Kč měsíční, pro DPP pak 10 000 Kč měsíčně.
Z kterých příjmů se sociální pojištění neplatí:
- z příjmu na dohodu, pokud je měsíčně do limitu,
- příjmu OSVČ do ročního limitu,
- z příjmů z pronájmu,
- z kapitálových příjmů,
- příjmu z prodeje nemovitosti
- atd.
Jak je vidět, při placení sociálního a důchodového pojištění je důležité rozlišovat mezi typy příjmů. Už ale není rozlišení mezi tím, kdo sociální pojištění z příjmu platí. Povinny jsou všechny skupiny pracujících, které nesplní podmínku pro osvobození od platby sociálního pojištění. Z toho jasně vyplývá, že sociální pojištění odvádí například i rodiče na rodičovské dovolené, tak i starobní či invalidní důchodci. Ze sociálních dávek, tedy ani ze starobního důchodu, se pak sociální pojištění už ze své podstaty neplatí.
Proč musíme platit sociální pojištění?
Největší část sociálního pojištění tvoří platby na důchodové pojištění a na individuální důchodový účet. Tento účet poté slouží jako základ pro výpočet osobního vyměřovacího základu při výpočtu starobního důchodu a při přiznávání starobního důchodu. Pro přiznání starobního důchodu musíte mít odpracováno, tedy přesně zaplaceno důchodové pojištění za 35 let. Do tohoto limitu se tedy počítá i tzv. vyloučená doba, stejně ale platí, že musíte většinu svého produktivního života platit důchodové pojištění. Pokud tedy chcete mít nárok na starobní důchod.
REKLAMA
Nabízí se totiž otázka, proč musí důchodové pojištění platit i starobní důchodci, kterými byl již důchod přiznán a jeho výše jim byla spočítána. Je to dáno jasnými pravidly, že z daných příjmů je důchodové pojištění odváděno povinně. Pro starobní důchodce se tak často vyplatí pracovat na jiný typ příjmů, je pro ně například výhodnější pracovat na DPP do limitu, než zůstávat v práci na částečný úvazek na pracovní poměr.
Můžete si nechat přepočítat důchod
Když už ovšem jako starobní důchodce do systému důchodového pojištění přispíváte, tak máte poté nárok na přepočítání připsaného starobního důchodu. Neboli, pokud jste do systému přispěli i poté, co vám už přiznali a spočítali důchod, máte nárok na zvýšení dříve přiznané částky. Zvýšení je ovšem v rámci desetikorun maximálně stokorun. Zažádat o ně můžete vždy po celém roce placení sociálního pojištění.
Vyplatí se mít příjmy jiného druhu
Kromě příjmů na dohody se v důchodu vyplatí mít i další příjmy, jako například příjem z pronájmu či z kapitálových příjmů a z dřívějších investic. Tyto příjmy se sice často daní, ale i jako starobní důchodce máte nárok na slevy na dani. Pokud tak jinde nepracujete, tak platíte alespoň nižší daň z příjmu. A také nejste povinni z těchto příjmů platit sociální ani zdravotní pojištění.