CZK/€ 25.330 +0,16%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ 30.413 +0,26%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Text: Petr Gola

31. 10. 2016

1 komentář

Solidární daň v roce 2017

 


 

Dle zákona o dani z příjmu solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi

  1. součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (ze zaměstnání) a dílčího základu daně podle § 7 (samostatné výdělečné činnosti) za celý rok a
  2. 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Příjmy z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o dani z příjmu), z pronájmu (dle § 9) nebo ostatní příjmy (dle § 10) tedy nepodléhají placení solidární daně. Rozhodná průměrná mzda činí 28 232 Kč, a proto limit pro placení solidární daně za rok 2017 je 1 355 136 Kč (48×28 232 Kč). Za rok 2016 činí limit 1 296 288 Kč. Zvýšení limitu o 58 848 Kč znamená, že při stejném příjmu se zaplatí na solidární dani méně.

Praktický příklad

Podnikatel Novák bude mít hrubý zisk (příjem – výdaj) za rok 2016 i za rok 2017 ve výši 1 500 000 Kč. Pro zjednodušení budeme počítat, že podnikatel Novák uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka.

Za rok 2016 zaplatí pan Novák na dani z příjmu (včetně solidární daně) částku 214 420 Kč. Za rok 2017 zaplatí pan Novák na dani z příjmu (včetně solidární daně) částku 210 301 Kč. Díky zvýšení limitu pro placení solidární daně zaplatí pan Novák na dani z příjmu o 4 119 Kč méně, přestože sazba daně z příjmu a sazba solidární daně se nezměnila.

Praktický příklad

Paní Veselá má po celý rok 2016 hrubou mzdu 60 000 Kč. Současně však během roku 2016 měla roční příjem z pronájmu zděděných nemovitostí ve výši 700 000 Kč. Paní Veselá z příjmu platit solidární daň nebude. Pro účely placení solidární daně se posuzuje pouze příjem ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Příjem z pronájmu nikoliv. Paní Veselá tedy nemá rozhodné příjmy nad limit. Do rozhodného limitu se tedy nezapočítávají žádné pasivní příjmy.

REKLAMA

Zaměstnanci platí solidární daň měsíčně

Zaměstnancům bude příští rok solidární daň sražena z jejich hrubé měsíční mzdy, když bude měsíční hrubá mzda nad 112 928 Kč (1 355 136 Kč : 12 měsíců). Zatímco 15% daň z příjmu fyzických osob se počítá ze „superhrubé mzdy“, tj. sjednané hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance, tak 7% solidární daň se platí pouze z rozdílu mezi hrubou mzdou a limitní částkou.

V případě, že zaměstnanec zaplatí solidární daň pouze v některém výjimečně dobrém příjmovém měsíci, přičemž za celý rok není dosaženo rozhodného příjmu pro placení solidární daně, obdrží zaměstnanec zaplacenou solidární daň zpět.

Kdy je nutné podat daňové přiznání?

Občané, kterým se daň z příjmu zvyšuje o solidární zvýšení daně, mají povinnost podat daňové přiznání. Daňové přiznání však nemusí podat zaměstnanci nemající jinou zákonnou povinnost podat daňové přiznání, kteří odvedli solidární daň pouze v některém měsíci roku, přičemž za celý kalendářní rok rozhodného příjmu pro placení solidární daně nedosáhli.

Praktický příklad

Pan Novotný bude mít za celý kalendářní rok 2016 hrubou mzdu od zaměstnavatele ve výši 900 000 Kč. V jednom mimořádném příjmovém měsíci však byla panu Novotnému sražena solidární daň. Pan Novotný za celý rok 2016 nedosáhl rozhodného příjmu pro placení solidární daně a ani nemá jinou zákonnou povinnost podat daňové přiznání.

REKLAMA

Pan Novotný bude moci požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. Po provedeném ročním zúčtování daně obdrží pan Novotný odvedenou měsíční solidární daň zpět, neboť za celý kalendářní rok 2016 nebude dosaženo rozhodného limitu.

Praktický příklad

Paní Šťastná pracovala v roce 2016 v některých měsících souběžně pro dva zaměstnavatele, přičemž u obou zaměstnavatelů jí byla odvedena zálohová daň z příjmu. Paní Šťastné byla sražena v jednom měsíci solidární daň, neboť obdržela odstupné od jednoho zaměstnavatele.

Přestože jsou roční zdanitelné příjmy paní Šťastné 800 000 Kč a nevzniká paní Šťastné za rok 2016 povinnost platit solidární daň, tak musí paní Šťastná si sama podat daňové přiznání a nemůže za ni daňové záležitosti vyřídit zaměstnavatel. Důvodem je skutečnost, že když je v některém měsíci odvedena zálohová daň z příjmu od dvou zaměstnavatelů, tak vzniká povinnost podat daňové přiznání.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář


Související články

Daňové a pojistné změny pro OSVČ od roku 2025 – vyšší odvody a nová daňová hranice

Od 1. ledna 2025 dochází k významným změnám v daňových a pojistných odvodech pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tyto změny ovlivní jak hranice pro zdanění, tak i minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Cílem úprav je především reagovat na rostoucí průměrné mzdy a zajistit tak […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

07. 11. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Petr Csollar

    16 srpna, 2018

    Kdy je u OSVC povinost platit solidarni daň

    Odpovědět