Uvedený návrh by byl výhodný pro toho partnera z rozvedeného manželství, který měl během manželství nižší příjem. Ženy mají v Česku zpravidla nižší příjem než muži. Při zprůměrování vyměřovacích základů (tj. příjmů podléhajících sociálnímu pojištění v jednotlivých letech) obou partnerů během trvání manželství by tedy rozvodem s ohledem na výši státního důchodu finančně netrpěl partner, který měl nižší příjem. Druhý z manželů by si naopak finančně pohoršil.
Ve fungujícím manželství se partneři o příjmy dělí
Pro fungující rodiny by však sdílení vyměřovacích základů bylo nevýhodné, jak si ukážeme na několika příkladech. Milující manželé hospodaří společně. Nerozlišuje se na „moje a tvoje“, ale na rodinné příjmy a výdaje. Fungující rodiny nepotřebují státní zásahy do svých příjmů, aby měli všichni stejně. Naopak sdílení vyměřovacích základů by bylo z některých důvodů nevýhodné.
Při případné dobrovolnosti by pro fungující rodiny nebylo zpravidla vhodné sdílení vyměřovacích základů aplikovat při výpočtu důchodu. Podívejme se na 5 vybraných důvodů. Vše by se samozřejmě odvíjelo od konkrétní legislativní změny.
1) Nižší rodinný příjem před odchodem druhého manžela do důchodu
V praxi nastává situace, že oba manželé odcházejí ve stejný čas do důchodu výjimečně. Jeden z manželů odchází do důchodu dříve. Klidně i např. o 10 let. Protože v budoucnu budou mít ženy i muži stejný důchodový věk a nebude se zohledňovat počet vychovaných dětí, tak bude zcela běžné, že manžel bude odcházet do důchodu v průměru o 5 let dříve. Např. všichni občané narození v roce 1977 mají dle současné legislativy důchodový věk 67 let. Ve většině manželství je muž starší než žena.
Manžel vydělávající více peněz než jeho manželka odejde do důchodu. Jeho měsíční důchod bude nižší z důvodu sdílení vyměřovacího základu s manželkou za dobu trvání manželství. Manželka však odejde do důchodu např. až za 7 let. Po dobu těchto 7 let bude mít rodina nižší příjem, protože manžel bude mít nižší důchod, než by měl v případě zohlednění pouze jeho dosažených příjmů. Tento nepoměr se vyrovná až při odchodu do důchodu manželky, která bude mít naopak vyšší důchod. Za uvedené roky však vznikne „finanční ztráta“.
REKLAMA
V mezidobí může samozřejmě dojít ke změně legislativy, která je závislá na politické situaci. Důchodová reforma se zavedením II. pilíře skončila neúspěchem poměrně brzy.
2) Nižší vdovský důchod
Ženy žijí v Česku déle než muži. Při úmrtí manžela pobírají ženy vdovský důchod. Výše vdovského důchodu se odvíjí od výše starobního důchodu nebo invalidního důchodu, na který by měl nárok zemřelý manžel.
Vdovský důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Procentní výměra činí dle současné legislativy 50 % z procentní výměry důchod zemřelého. Při sdílení vyměřovacích základů by se však manželovi vypočítal nižší důchod a výsledný vdovský důchod by byl tedy nižší.
3) Nižší sirotčí důchod
Nezaopatřené děti mají v případě úmrtí jednoho z rodičů nárok na sirotčí důchod. Opět závisí výše sirotčího důchodu na výši starobního důchodu nebo invalidního důchodu zemřelého rodiče.
REKLAMA
Sirotčí důchod se skládá ze základní výměry důchodu a z procentní výměry důchodu. Procentní výměra sirotčího důchodu činí 40 % z procentní výměry důchodu zemřelého rodiče. V případě úmrtí rodiče, který by měl z důvodu sdílení vyměřovacího základu, nižší důchod, by byl následně nižší i sirotčí důchod.
4) Jeden z manželů úmyslně nepracuje
Mnohá manželství nefungují, a přesto se manželé nerozvádí. Kvůli dětem nebo z důvodu očekávání, že se ještě vše zlepší. Např. jeden z manželů příliš pije, vyhýbá se práci, hraje automaty. Manželka může mít s manželem trpělivost. Po několika letech, kdy celou domácnost finančně táhne sama a má např. dvě práce, se konečně rozvede.
V takovém případě však sdílení vyměřovacích základů bude pro manželku nevýhodné. Celé roky se o rodinu finančně sama starala a ve výsledku bude mít z důvodu sdílení vyměřovacího základu nižší důchod a její manžel, který trávil v hospodě příliš mnoho času, bude mít vyšší důchod, než by odpovídalo jeho příjmům.
5) Neprokázané příjmy druhého z manželů
Rozvodovost v Česku rok od roku stoupá. Stoupá počet lidí, kteří uzavřenou za život tři manželství. Výpočet důchodu muže, který by uzavřel tři manželství, by při sdílení vyměřovacích základů byl administrativně náročný. Sdílení vyměřovacích základů by zvýšilo nároky na důchodovou evidenci, kontrolu a výpočet důchodu. Riziko chyby by stouplo.
Pokud by jeden z bývalých manželů nevydokladoval některou dobu pojištění, tak by se to negativně projevilo i na výpočtu důchodu druhého z bývalých manželů. Když by měl muž děti pouze s první ženou a ostatními dvěma nikoliv, tak by v případě jeho úmrtí měly opět jeho děti nižší sirotčí důchod, protože by se příjmy jejich otce za dobu trvání dalších dvou manželství sdílely s dalšími dvěma ženami. Finanční zajištění dětí by přitom mělo být prvořadé.
Závěrem
Případné sdílení vyměřovacích základů pro výpočet důchodu při rozvodu by pomohlo zvýšit životní úroveň v penzi druhého z partnerů, který měl během manželství nižší příjmy. Současně by však bylo nutné legislativně vyřešit mnohé životní situace u fungujících rodin, aby toto opatření pro ně nebylo naopak nevýhodné. Rovněž by bylo vhodné zvlášť ošetřit agendu invalidních důchodů.
