Šrotovné míří za oceán aneb Demokraté dealeři aut
Šrotovné postupně zaplavuje svět. Evropou prolétlo jako smršť, která za sebou zanechala spoušť v podobě kopců sešrotovaných automobilů. Materiál nikdo nechce. Proč také? Lidé méně nakupují, firmy omezují investice.
Podle posledních zpráv je ale šrotovné nesmrtelné. Nyní si ho všiml i americký prezident Barack Obama. Již se dohodl v kongresu s demokraty a hodlá ho prosadit i na americkém kontinentu. A cíl? Zpráva hlásá, že demokraté chtějí prodat o milion automobilů více – a zřejmě se tak stanou největším dealerem automobilů v USA. Vždyť současný prodej dosahuje v ročním součtu 10 milionů automobilů.
O výši amerického šrotovného se hovoří v dimenzích až 4 500 USD (cca 90 tis. Kč). Pokud by mělo být užito jen na 1 milion vozů, o nějž chtějí kongresmani zvýšit prodej, znamenalo by to zátěž pro federální rozpočet 4,5 mld. USD. To jsou v očekávaném schodku pouze drobné. Dokonce, i kdyby bylo šrotovné vyplaceno na polovinu očekávaného prodeje, bude činit 24,75 mld. USD.
Pro srovnání: Deficit amerického rozpočtu činil v březnu 192,3 mld. USD (o rok dříve to bylo „jen“ 48,21 mld. USD). Zastánci šrotovného v Česku hovoří o jeho návratnosti prostřednictvím DPH. I to má své „mouchy“. Jak by se ale navíc mělo dostat zpět do rozpočtu v Americe?
"Stimulací spotřební poptávky po nových vozech tento návrh přímo prospěje domácím automobilovým výrobcům, kteří byli současným ekonomickým poklesem zasaženi nejhůře," prohlásil podle Reuters demokrat John Dingell za státu Michigan a spojenec automobilového průmyslu.
REKLAMA
Ano, automobilový průmysl byl zasažen vedle stavebnictví, realitního trhu a finančnictví nejvíce. Jenže… především „domácí automobiloví výrobci“ v USA vrhají na trh vozy, které by v Evropě sotva prošly ekologickými normami. Pokud automobilky dostanou čas, mohou svou výrobu zrestrukturalizovat. Bude jim ale jeden rok šrotovného stačit, když jim nestačily desítky let?
A stále je zde otázka rodinných rozpočtů. Domácnosti jsou šrotovným motivovány k utracení úspor, které by měly sloužit ke krytí výpadků příjmů v období hospodářské recese, nebo dokonce k zadlužení. Tím se zvyšuje jejich rizikovost – a mimo jiné i ohrožuje schopnost splácet hypoteční úvěry, které současnou krizi odstartovaly.
