Se šrotovným začali již v lednu Němci, pro něž je automobilový průmysl stejně, důležitý jako pro českou ekonomiku. V následujících měsících je pak napodobilo několik dalších zemí a v květnu se nad automobilkami slitovali také čeští poslanci, kteří schválili protikrizový zákon. V červnu pak zákon schválil také senát a bylo už jen na prezidentovi, jak se k tomuto kompromisu jindy znesvářených politických táborů (pokud má z každého politického kompromisu vyjít podobný nesmysl, tak to není hezká představa).
Výraz šrotovné se velmi brzy ujal a začal se používat jako alternativa k běžné slevě a se šrotovným jsme se mohli potkat prakticky kdekoli (nejvíce samozřejmě pobavila možnost „sešrotovat“ se v hospodě). Ale nevím o žádné jiné oblasti, kde by na slevy poskytoval prostředky stát.
Tak proč by si automobilky nemohly vzít příklad od ostatních a poskytovat lidem slevy bez toho, abychom na to museli doplácet všichni, i když si žádné auto koupit nechceme. Pokud se jakákoli společnost chce zbavit výrobku, který nejde na odbyt, udá ho se slevou. Závisí od společnosti, jakou slevu dá, ale funguje to všude. Tak proč by to nemohlo fungovat u aut (a vlastně i v tomto odvětví to už dlouho funguje, akční nabídky se objevují v pravidelných intervalech).
A proč by na to měly jít peníze ze státního rozpočtu, které v něm dokonce ani nejsou k dispozici, to je záhadou, kterou uspokojivě neobjasní ani ten nejzarytější zastánce šrotovného. Argumentovat tím, že je to opatření zmírňující krizi v dané zemi, je nesmysl, kromě automobilek to nikomu nepomůže. Příklad ze Slovenska, kde to nepomohlo ani místním výrobcům aut, protože lidi nejvíce nakupovali levnější škodovky (čímž vlastně pomohly českým firmám), je důkazem, že z toho nakonec nemusí profitovat ani domácí výrobci aut.
Navíc kromě toho, že samotný stát bude muset hledat prostředky a opět nás všechny ještě více zadlužovat, dochází rovněž k zadlužování samotných občanů. Ti sice nemají dostatek prostředků na nové auto, ale nabídku šrotovného využijí, protože taková nabídka se nedá nevyužít. Namísto toho, aby koupili něco, co jim možná bude více potřeba, vyhodí peníze za nové auto. Další zbytečný dluh v době recese není žádná výhra.
REKLAMA
Další nevýhodu zmínil pan Benda z ING, který zmínil možnost, že šrotovné může mít negativní vliv na ekonomiku ve formě zvýraznění cyklů, protože upravuje poptávku, která se vyvíjí nepřirozeným způsobem. A to, že Česko přišlo se šrotovným prakticky s křížkem po funuse, už asi ani není potřeba zmiňovat.
V konečném důsledku tedy můžeme poděkovat panu prezidentovi za to, že ve vhodné chvíli využil svou příležitost ovlivňovat některá rozhodnutí poslanců. I když je pravda, že někdy se vyjadřuje k věcem, do nichž mu nic není (a snaha vystupovat jako „občan“ ho neomluví), v ekonomických otázkách je zjevně stále více doma než většina našich zákonodárců. Díky za to.
