CZK/€ 25.165 +0,18%

CZK/$ 24.218 +0,21%

CZK/£ 30.334 +0,20%

CZK/CHF 26.958 -0,23%

Stali jsme se rukojmím stále narůstající regulace?

 

Podle obecně dostupných zdrojů je stockholmský syndrom určitý druh psychologické vazby mezi rukojmím a jeho únoscem, kdy si rukojmí vybuduje citovou vazbu k osobě, která ho bije, zneužívá nebo mu obecně působí újmu. Jednoduše řečeno, jde o získání patologické „slabosti“ pro toho, kdo vás zneužívá. Zajímá vás, jakou spojitost by tento fenomén mohl mít s finančním poradenstvím a celkově s naším oborem? Obávám se, že to mohu vysvětlit.

Loading



 

S významným přílivem projektů fintech do finančnictví se tradiční aktéři dostávají pod značný tlak. Většinu z nich začalo rychle znepokojovat, že většina fintech staví svou konkurenční výhodu na obcházení (tzn. ignorování) rozsáhlé regulace, která platí pro finanční služby. To dává smysl. Logická reakce. Ale vyvedlo mě z míry, když začaly tradiční subjekty (k mému překvapení) vykřikovat: „To není fér, chceme stejnou regulaci pro fintech, jakou máme my.“ Bože! Titíž lidé, které jsem pravidelně slýchal mluvit o zjevné přeregulovanosti finančních služeb, požadují pro někoho vyšší regulaci? To mi připadá skutečně iracionální.

Je jasné, že chceme, aby pro všechny platila stejná pravidla. Ale měli bychom vlastně nepřímo oceňovat stávající pravidla, tu obludu nadměrné regulace všech těch MiFID, IDD nebo GDPR? Proboha ne! My, jakožto klíčový prvek finančního odvětví, bychom měli především požadovat zmírnění naší regulace, aby odpovídala liberálnímu prostředí, v němž se pohybují naše protějšky v oboru fintech; neměli bychom požadovat, aby se absurdně byrokratická regulace rozšířila na všechny, a tím aby se tiše potvrdila její správnost.

Postupem času si náš obor zcela zjevně vybudoval stockholmský syndrom ve vztahu ke svému únosci – k všudypřítomnému bruselskému úředníkovi a regulátorovi všeho. Zřejmě nejsme schopni žít bez břemene, které nám bylo vnuceno, a tak je nutíme i ostatním. Že to není pravda? Pak musíme zásadně změnit svůj přístup a požadovat především odstranění absurdní regulace. Rovné podmínky s fintech představuje liberální, nikoli přeregulovaný trh!

Ochrana v podobě vysokých překážek vstupu by se samozřejmě někomu mohla hodit. Jenže fintech nám ukazují, že tato ochrana je iluzorní. Nemyslím tím nic negativního vůči fintech, toto je výhradně náš problém. Volný trh a omezená regulace – to bychom měli hájit. V zájmu našeho podnikání, našeho oboru, a v konečném důsledku i v zájmu našich klientů.

REKLAMA

Autor je místopředseda představenstva FECIF a předseda představenstva a výkonný ředitel USF ČR

Loading

Vstoupit do diskuze 9 komentářů


Související články

Zkontrolujte si před koncem roku, zda vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění

Do konce roku zbývá už jen několik dnů. Vyplatí se proto věnovat pár minut kontrole, zda za letošní rok využijete všechny výhody doplňkového penzijního spoření, stavebního spoření nebo letošní novinky – dlouhodobého investičního produktu. Zkontrolujte si, jestli vám neutíkají některé příspěvky či zvýhodnění.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

20. 12. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Bobeš

    11 června, 2018

    Hezký den.
    Autor UnKnown se zřejmě nepodíval do registru poj. zprostředkovatelů v ČNB. Za poslední 3 roky přibylo neuvěřitelných 19 647 PZ a ubylo jen 3 297. Takže si myslím, že žádná regulace nepřinutí nějaké podstatné množství PZ aby skončili svou činnost. Spíš bych si tipnul, že přeběhnou pod ochranná křídla pojištoven.
    Bobeš.

    Odpovědět

  • UnKnown

    12 června, 2018

    Takže je regulace pořád málo a chtělo by to pořádně přitlačit, co ?

    Odpovědět

  • Anonym

    12 června, 2018

    Hezký den.
    Regulace je samozřejmě zbytečně moc. Pořád chybí skutečná ochrana klientů. Těch cca 20 000 PZ
    na našem trhu je moc. Na jednoho připadá cca 500 klientů včetně batolat a starých lidí. Rovněž je určitá část klientů bez potřeby mít pojistku. Všichni PZ tedy přebouchávají pojistky pořád dokola a bez přínosu pro klienta. Pro začátek by možná stačilo napsat na přední stranu pojistky alespoň 5 cm
    vysokým písmem – za tuto pojistku dostane PZ takovou provizi a pak každý rok tolik. Každý klient
    by si rozmyslel každé 3 roky sponzorovat PZ cca 20 000,-Kč. Je jedno zda je pojistka majetková, životní. V každé pojištovně je třeba následná provize u POV a HAV. Proboha za co. Ty peníze nevyplácí
    pojištovna ze svého, ale jsou to peníze klientů.
    Zkuste navrhnout – pojistku na auto sjedná PZ, tak mu kliente zaplatíš každý rok cca 10% z platby. Když si sjednáš přes internet budeš mít o provizi pojistku levnější.
    Kromě bonusů pak zrušit všechny obchodní slevy.
    Bobeš.

    Odpovědět

  • Radek

    12 června, 2018

    Když dotáhnu váš případ ad absurdum k dokonalosti, zrušme všechny obchody a supermarkety a nakupujme i ostatní zboží přímo od výrobce přes internet.

    Přebouchávání pojistek je problém jen u investičních a jiných spořicích, které jsou fakticky k ničemu – a slouží/sloužily jen k obírání klientů. U ostatních pojistek klient vidí, jestli dostává něco levnějšího/lepšího, a provize ho trápit nemusí. Pokud pojišťovna nabízí online prodej, tak se klient může i rozhodnout, zda ho využije, nebo nakoupí přes zprostředkovatele.

    Odpovědět

  • Radek

    12 června, 2018

    Jeden z důvodů je, že se platí nesmyslně vysoký poplatek za registraci (10 tis. Kč) a při ukončení činnosti není třeba se odregistrovat (registrace dle dnešních pravidel platí věčně) – a pokud by se někdo odregistroval, a pak se chtěl nechat opět registrovat, zaplatil by znovu. Tak si to lidé raději nechávají pro případ, kdyby se do oboru chtěli vrátit.

    Jinými slovy: Hezká čísla, ale o ničem nevypovídají.

    Odpovědět

  • UnKnown

    11 června, 2018

    Dobrý den pane Šindeláři, ona ta přemíra regulací v našem oboru začíná přinášet svoje ovoce. Pracuji jako key account manager u jedné z pojišťoven, kde mám v našem kraji na starosti podporu makléřských firem (nikoliv MLM). Jistě všichni zaregistrovali dodatky pojišťoven s nástupem GDPR směrnice, kdy jedny z nejtvrdších dodatků mají ČSOB Pojišťovna (pokuta až 10 milionů) a Uniqa. S blížícím se datem 25. května 2018 jsem obvolával nemálo makléřských firem, abychom jim z důvodu nedodání tohoto podepsaného GDPR dodatku nebyli nuceni vypovědět stávající smlouvu o zprostředkování pojištění. K mému velkému údivu mi nemálo jednatelů firem do telefonu sdělilo, že nám dodatek nepodepíší a tedy ani nepošlou a že v oboru po řádné a zralé úvaze definitivně končí. Nebudu zde zacházet do podrobností, ale mají toho jednoduše plné zuby. Nesmyslné a logiku postrádající požadavky při kontrolách ze strany ČNB, kdy po vás chtějí její pracovníci věci, u kterých vám nejsou schopni sdělit, kde má tento jejich požadavek oporu v zákoně, ale zkuste s nimi nespolupracovat a už máte na krku pokutu za nesoučinnost, dále účelové ohýbání a výklad jednotlivých zákonů (jednou si ho ČNB vyloží nějak a za rok nebo dva opět jinak). K tomu si přidejte chování pojišťoven k obchodním partnerům v rámci směrnice GDPR, na podzim nově příchozí směrnici IDD, nové informační povinnosti směrem ke klientům. Jedna regulace za druhou, jedna směrnice a implementace za druhou, jedna povinnost, výkaz, tabulka, graf za druhým. Regulace v našem oboru už dosáhla naprosto obludných rozměrů a vypadá to, že nehodlá končit. Pokud byl toto záměr regulace, aby z oboru odcházeli zkušení a desítky let pracující kolegové, pak směrem k ČNB a EU smekám, podařilo se. Další vlnu odchodu očekávám po implementaci IDD směrnice. Jakou (další) směrnici či nařízení si pánové v Bruselu (EU) vymyslí příště ? Je velká škoda, kam náš obor pod tlakem nesmyslů z Bruselu a EU spěje.

    Odpovědět

  • Insider

    11 června, 2018

    Jj, GDPR je peklo…

    V jednom bytovém domě došlo k havárii vody. Jako na potvoru v posledním patře. Voda tak tekla dolů pěkně přes všechna podlaží. Ke všemu byl víkend a dům byl liduprázdný. Pohotovostní technik proto požádal jeho správce, zda by neobvolal všechny havárií postižené partaje, aby se, pokud možno, co nejdříve vrátili domů a alespoň se pokusili zmenšit škody ve svých bytech. Dostalo se mu ovšem odpovědi, že pro tento účel nemůže jejich telefonní čísla použít, protože od nich nemá souhlas. A tak udělala voda v bytech pořádnou paseku. Jejich obyvatelé ovšem měli nepochybně radost z toho, že jejich osobní údaje zůstaly ochráněny.

    http://www.opojisteni.cz/tema/katerinylhotske/sloupek-kateriny-lhotske-kdyby-hloupost-nadnasela/

    Odpovědět

  • Taky borec

    11 června, 2018

    To je ten správce pěkný trouba (a celý případ je ukázka současné nesmyslné hysterie kolem GDPR) a klidně po něm ty pojišťovny mohou žádat část peněz, které budou muset vyplatit klientům…. protože zavinil zvýšení škody ….
    Správce má možnost / povinnost používat osobní/kontaktní údaje v souvislosti s plněním smlouvy – tedy správou bytů
    viz poslední stanoviska z UOOU https://www.uoou.cz/casto-kladene-otazky-k-vyzadovani-souhlasu/ds-5047/archiv=0&p1=2619

    Odpovědět

  • Anonym

    11 června, 2018

    Finanční poradci a firmy, které zastupují, si vždy najdou cesty, jak ojebat ty blbce, co jim svěří prachy. Nakonec, jsou to jenom blbci a debilové, kteří k smrti rádi podepisují smlouvy, jimž nerozumějí. Větší zábava je přece běhat po hypermarketech a hledat o kačku levnější sracák, to je panečku vzrůšo. Tak co s těma volama…

    Odpovědět