CZK/€ 25.120 -0,02%

CZK/$ 24.168 +0,07%

CZK/£ 30.274 -0,62%

CZK/CHF 27.020 +0,27%

Text: Daniel Mareš

07. 02. 2020

7 komentářů

Je investice do státních dluhopisů bezpečná?

 

V České republice jsou už rok úspěšně nabízeny Dluhopisy Republiky určené přímo občanům. Na majetkové účty těch, kteří je objednali a uhradili v upisovacím období od 16. září do 20. prosince 2019, byly připsány dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 1 673 235 224 Kč.

Loading



 

Připomeňme, že dluhopisy pro domácnosti – tehdy pod označením „Spořicí státní dluhopisy“, se nezačaly nabízet loni: první vlna byla už v roce 2011. Je investice do těch aktuálně nabízených bezpečná? Jaké jsou jejich plusy a mínusy? A jaká je situace v zahraničí?

Koncem minulého roku začalo již šesté upisovací období emisí Dluhopisu Republiky. Podle informací Ministerstva financí (MF) jsou zájemcům o státní dluhopisy od 23. prosince 2019 do 13. března 2020 nabízeny tři typy státních dluhopisů – a to reinvestiční, proti-inflační a fixní státní dluhopis s dobou splatnosti 6 let. Největší zájem byl o proti-inflační dluhopis, kterého se prodalo 1 604 924 634 Kč.

„Ministerstvo financí vítá zájem občanů o Dluhopis Republiky. Ještě zajímavější je pro nás celková jmenovitá hodnota všech těchto dluhopisů upsaná od zahájení tohoto projektu v prosinci roku 2018, která převyšuje 10 miliard Kč,“ uvádí Anna Fuksová z MF.

Dále vysvětluje, že pro občany je tento dluhopis vhodným investičním nástrojem, protože stát takto nabízí jeden z nejbezpečnějších konzervativních způsobů spoření s garantovaným výnosem a garancí splacení dlužné částky. Tuto garanci komerční banky, nabízející spořicí produkty, zejména pak spořicí účty a termínované vklady, v plné míře neposkytují. Vklady jejich klientů jsou totiž ze zákona pojištěny do maximální výše odpovídající 100 000 eur. V případě Dluhopisů Republiky žádné takovéto omezení však neplatí.

REKLAMA

Existuje jakýsi státní dluh, který vláda musí dokázat někomu prodat…

Ekonom České spořitelny (ČS) a člen Výboru pro rozpočtové prognózy – Michal Skořepa vysvětluje, že když pomineme v čase se měnící konkrétní parametry spořicích státních dluhopisů, jejich nabízení dává pro stát smysl v tom, že se rozšíří okruh jeho věřitelů o domácí veřejnost. A domácí věřitel bývá poměrně loajální a klidný.

„Co se ale týče podílu domácností na držbě celkového dluhu, jsme v rámci Evropské unie s naším zhruba jedním procentem hluboko pod evropským průměrem – ten činí přes tři procenta,“ podotýká pro server investujeme.cz odborník ČS.

Státní dluhopisy pro domácnosti mají ale podle analytika České spořitelny i jinou, nefinanční, dalo by se říci až vzdělávací rovinu. Každá nabídka prodeje dluhopisů do rukou domácností totiž nepřímo zvyšuje jednu složku finanční gramotnosti české populace.

Také si přečtěte: Jak se měří finanční gramotnost

REKLAMA

Michal Skořepa dále upozorňuje, že existuje jakýsi státní dluh, který vláda musí dokázat někomu prodat, protože jinak by neměla dejme tomu na platy státních zaměstnanců nebo opravy silnic.

„Vláda je koneckonců dlužník jako každý jiný, a pokud jí chceme půjčit své peníze (tím, že si koupíme dluhopisy), měli bychom se možná trochu zamyslet nad rizikem, že nám je nevrátí. Respektive nad možnostmi, které vláda má, aby zajistila, že bude schopna nám je vrátit,“ myslí si Michal Skořepa a pokračuje: „Hlavní takovou možností je samozřejmě zvýšení daňového zatížení, jež se může dotknout kohokoli, kdežto prospěch z něj budou mít jen ti, kdo budou držet dluhopisy.“

Nejzajímavější je investice do dluhopisu s výnosem indexovaným o inflaci

Dluhopisy republiky jsou zajímavou alternativou k ostatním „bezrizikovým“ možnostem zhodnocení finančních prostředků. Nejzajímavější investicí je podle Františka Táborského – ekonoma Komerční banky (KB) – jednoznačně dluhopis s výnosem indexovaným o inflaci.

„Ta by podle našich odhadů měla být v tomto roce v průměru kolem 3 % a v příštích letech minimálně kolem dvou s tím, že rizika vidíme spíše směrem nahoru. Celkově se tak dostáváme k průměrnému výnosu minimálně lehce nad 2,5 % (bez zahrnutí daní). Nejedná se o závratné zbohatnutí, ale pro srovnání dvacetiletý státní dluhopis České republiky na finančních trzích nese v současnosti 1,5 % a s kratší splatností je tato hodnota ještě nižší. V zemích na západ od nás jsou tyto výnosy dokonce záporné,“ říká odborník KB.

REKLAMA

Investice do státních dluhopisů je podle vyjádření MF bezpečná, neboť stát jejich splacení garantuje. „Rovněž je jejich majitelům umožněno jednou ročně požádat o splacení Dluhopisu Republiky před datem jeho konečné splatnosti s nárokem na výnosy za všechny předchozí výnosové období,“ uvádí Anna Fuksová z MF.


Investovat lze do reinvestičního, fixního a proti-inlačního dluhopisu

Portfolio nabízených typů dluhopisů je navrženo tak, aby si na své přišli občané s různou motivací k jejich pořízení.

  • Reinvestiční dluhopis má předem pevně nastavené výnosy, které každým rokem stoupají. Jeho průměrný výnos koresponduje s výnosy státních dluhopisů obchodovaných na finančním trhu k datu zahájení úpisu. Pro nový úpis byly výnosy v jednotlivých letech stanoveny tak, aby průměrný výnos do splatnosti dluhopisu odpovídal výši 1,62 % p. a. Zvyšující se výnosy, zakončené bonusovou sazbou 3,00 % p. a. v posledním výnosovém období, tak motivují ty, kteří mají v úmyslu dluhopis držet celých 6 let až do jeho splatnosti.
  • Fixní dluhopis je pro ty, kteří si chtějí nechat otevřená zadní vrátka pro případ, že by investované peníze potřebovali dříve než za 6 let splatnosti, přičemž chtějí dostávat výnos srovnatelný s jinými spořicími produkty již od jeho pořízení. Jeho výnos je pevně stanoven na 1,5 % p. a. pro všechna výnosová období, což jeho majiteli dává již po jednom roce držby jistotu, že obdrží výnos srovnatelný s nejlépe úročenými spořicími účty nabízenými komerčními bankami, který je navíc často podmiňován plněním dalších požadavků, jako je například aktivní využívání běžného účtu apod.
  • Proti-inflační dluhopis je naprosto unikátní finanční nástroj, který poslouží hlavně těm, co chtějí své úspory spolehlivě ochránit před znehodnocováním vlivem inflace. Jeho výnos pružně kopíruje vývoj spotřebitelských cen a je ročně navýšen o 0,5 procentního bodu.

Jaká je situace v zahraničí?

Státní dluhopisy určené pro občany nabízí samozřejmě i jiné státy. „V našem regionu je to například Polsko či Maďarsko, z dalších zemí EU lze pak jmenovat například Německo, Rakousko, Itálii, Litvu, Lotyšsko či Irsko,“ podotýká Anna Fuksová. František Táborský z KB k tomu dodává, že pro rok 2020 se počítá s výrazným zpomalením americké ekonomiky a následným negativním dopadem na eurozónu. Obavy investorů z ekonomického vývoje a rizikových aktiv by měly držet výnosy dluhopisů na dně nebo tam směřovat.

Na druhou stranu krátkodobé výkyvy optimismu, kterých jsme byli svědky v druhé polovině minulého roku, budou pokračovat i letos, a mohou tak posloužit jako příležitost k nákupu.

„Nejvíce vsázíme na americké státní dluhopisy, které bude pohánět námi očekávané další snižování úrokových sazeb centrální bankou. To však bude podporovat poptávku i po ostatních dluhopisech mimo dolarovou oblast. Výnosy jádra eurozóny příliš pohybu nečekáme,“ vysvětluje František Táborský.

Německý desetiletý bund by se měl pohybovat celý letošní rok kolem -0,50 %. Takto nízký, resp. záporný výnos by měl dále tlačit investory do delších splatností a rizikovějších dluhopisů nebo dokonce až za hranice dluhopisového trhu. „Tomu by mělo pomoci i další uvolnění měnové politiky ECB, které podpoří zejména dluhopisy periferních ekonomik v čele s jižními zeměmi,“ říká ekonom KB.

Také si přečtěte: Státní dluhopisy dalších zemí

Loading

Vstoupit do diskuze 7 komentářů


Související články

Protiinflační dluhopisy

Dluhopisy republiky dávají smysl jedině jako protiinflační

foto: Shutterstock K výročí 100 let samostatného Československa začalo před pár lety Ministerstvo financí vydávat tzv. Dluhopisy republiky. Tedy státní dluhopisy určené pro fyzické osoby. Tyto dluhopisy jsou ze své podstaty konzervativní a stabilní investicí, která běžným občanům nabízí stejné výhody, jaké využívají na finančním trhu velké […]

Text: Hana Bartušková

19. 01. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Anonym

    3 března, 2020

    Za největší lupiče se státním krytím považuji banky a pojišťovny. Nabízet zhodnocení 1% z ročního úsporného účtu při inflaci 3% je ziskuchtivá zhovadilost. Každý, dle rad ekonomů, má mít připravenou rezervu. Po celoživotní dřině, tak živím nenažrané banky.

    Odpovědět

  • Anonym

    4 března, 2020

    Když nemáte rozum, tak to aspoň neroztrubujte.

    Odpovědět

  • Sazby neurčujou banky, ale ČNB

    8 září, 2020

    U spořicích účtů jsou banky limitovány sazbou, kterou vyhlašuje ČNB. Pokud vyhlásí 0,25 jako teď, tak prostě nedostanete víc na spořicím účtu. Mrkněte sem https://lundea.com/cs/sporeni/sporici-ucet/. Něco málo v rámci reklamních akcí Vám banka dá, ale prostě nepokryje to inflaci

    Odpovědět

  • Bezpečnost

    10 února, 2020

    Investice do státních dluhopisů jistě není něco, na čem investor vydělá. Avšak musíme hlavně uvážit, že na nich ani neprodělá. Protože například soukromé dluhopisy nabízí často úrok 9, 10 i přes 10 %, ale že věřitelům není pak vyplacen úrok a často přijdou i o investované peníze? To je věc druhá a důležitá. Důležité je totiž RIZIKO! Podívejte se na web http://www.rizikovedluhopisy.cz a pochopíte.

    Odpovědět

  • Škodolibka domácí

    10 února, 2020

    Může mi prosím nějaký odborník vysvětlit důvod vydávání dluhopisů pro občany za vyšší „dotované“ sazby, než by stát bez problémů upsal normálně na trhu?Už to není takový extrém jako za Kalouska, ale i tak tam znatelný rozdíl v sazbách je.

    Dotaz myslím vážně … nestojím o odpovědi volební populismus apod. Předem děkuji.

    Odpovědět

  • Chk

    11 února, 2020

    Jako odpůrce těchto „arbitrážových“ dluhopisů zkusím napsat jeden pochybný, leč relevantní důvod (v očích ouřady co ten nesmysl vydává). Tím je diverzifikace držitelů duhu. Máme tu dva extrémní případy. Jedním je Japonsko, kde držitelem obrovského dluhu je občan. Proto mimojiné nemají problém s takovým zadlužením. A druhý extrém jsme například my. Tady drží dluh pouze instituce typu fondů. Pokud by došlo k částečnému toku dluhopisů k rezidentům, mohli bychom mluvit o alespoň částečné diverzifikaci, která může mít mj. alespoň okrajový vliv na stabilitu dluhopisového prostředí. No ale víc ze mě nedostanete :).

    Odpovědět

  • Dušan

    8 února, 2020

    Záporný úrok je ekonomický a nezdravý nesmysl ,který obírá lidi o část úspor na které se nadřeli a spořili část svého života.

    Odpovědět