Kdo má státní důchod nad 30 tisíc korun?
Žadatelé o starobní důchod s miliónovými příjmy nemohou mít při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 měsíční důchod nad 30 tisíc korun. A přitom jsou v Česku vypláceny i padesátitisícové důchody. Jak je to možné?
Měsíční částka státního starobního důchodu závisí na průměrné mzdě za odpracované roky, tzv. osobním vyměřovacím základu, a získané době pojištění v celých ukončených letech. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2017 se osobní vyměřovací základ počítá z příjmů, ze kterých bylo odvedeno sociální (důchodové) pojištění, v letech 1986 až 2016.
Ve výpočtové formuli důchodu se však osobní vyměřovací základ započítává v roce 2017 pouze do částky 112 928 Kč. K částce osobního vyměřovacího základu nad 112 928 Kč se nepřihlíží.
Strop pro placení sociálního pojištění
Maximální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění během roku je přitom stanoven až od roku 2008. Protože se hodnotí při výpočtu starobního důchodu příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, od roku 1986, mohou mít žadatelé o starobní důchod osobní vyměřovací základ vyšší, než je aktuální maximální vyměřovací základ pro placení pojistného.
Praktický příklad
Pan Novák má osobní vyměřovací základ ve výši 360 000 Kč, pan Koukal ve výši 120 000 Kč. Oba pánové získají dobu pojištění v rozsahu 42 let. Dle výpočtové formule roku 2017 budou mít oba pánové státní důchod ve výši 26 840 Kč. Pan Novák zaplatil v produktivním životě na sociálním (důchodovém) pojištění výrazně více než pan Koukal, a přesto budou mít stejně vysoký státní důchod.
REKLAMA
Ani při získání doby pojištění v rozsahu 47 let by pan Novák na starobní důchod ve výši 30 000 Kč nedosáhl (měsíční důchod by byl 29 732 Kč). Získat vyšší dobu pojištění k datu odchodu do starobního důchodu nejde, neboť povinná školní docházka se do doby pojištění nepočítá ani současným žadatelům o starobní důchod.
Výpočet důchodu v minulosti
Omezení zápočtu osobního vyměřovacího základu při výpočtu starobního důchodu je legislativou stanoveno od roku 2015. V předcházejících letech se osobní vyměřovací základ při výpočtu státního důchodu započítával vždy v celém rozsahu, i když procentní zápočet v jednotlivých redukčních hranicích se postupně snižoval. Princip solidarity formou redukce byl při výpočtu starobního důchodu zastoupen vždy.
Pokračování příkladu
Kdyby pan Novák získal dobu pojištění v rozsahu 42 let a jeho osobní vyměřovací základ činil 360 000 Kč a odešel do řádného důchodu v roce 2010, potom by měl státní důchod 32 883 Kč. Tento starobní důchod by se přitom v následujících letech vždy od 1. ledna valorizoval. Při zohlednění valorizace v letech 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016 a 2017 by pobíral pan Novák v roce 2017 měsíční státní starobní důchod ve výši 36 656 Kč.
Vysoké důchody mají dřívější penzisté
Měsíční starobní důchod nad 35 tisíc korun mohou v roce 2017 pobírat pouze lidé s nadstandardními příjmy v produktivním životě, kterým byl měsíční starobní důchod přiznán před rokem 2015. Nejvýhodnější formule pro výpočet nadstandardních příjmů byla výpočtová formule do zavedení malé důchodové reformy v průběhu roku 2011, kdy procentní zápočet osobního vyměřovacího základu v poslední redukční hranici činil 10 %. V následujících letech se zápočet postupně snižoval a od roku 2015 se osobní vyměřovací základ započítává pouze do limitu.
Nepodcenit vlastní zajištění na penzi
Nejvíce klesá životní úroveň odchodem do penze lidem s vyššími příjmy. Aktuální výpočtová formule důchodu je pro lidi s vysokými příjmy méně výhodná než v minulosti. Lidé s vysokými příjmy by se tomuto trendu měli včas přizpůsobit při tvoření vlastního finančního plánu k zajištění na důchod.
