Minulý týden na Žofínském fóru věnovaném reformám vystoupil se svým projevem premiér Petr Nečas. Jeho vystoupení bylo následováno diskusí, v níž premiér vyslovil přesvědčení, že by vedle soukromých penzijních fondů měl stát jeden fond řízený státem. Ten by konkuroval soukromým a tlačil tak např. poplatky fondů dolů.
Důvodů, proč státem řízený penzijní fond do praxe neuvádět, je vícero. Ostatně, vícero je i důvodů, proč ho do praxe uvádět. Nicméně jeden důvod, který hovoří proti zavedení státem řízeného penzijního fondu, uvedl i sám jeho zastánce Petr Nečas.
Petr Nečas zmiňoval, že nákladovost penzijního fondu organizovaného státem se může pohybovat na úrovni kolem 0,7 %. Na dotaz, proč ne méně, reagoval premiér odpovědí, že poplatek za správu může být i nižší: "Může být klidně i záporný, když ho vláda bude chtít dotovat."
Ano. V tom je onen zakopaný pudl. Vláda se na jedné straně v rámci penzijní reformy vzdává možnosti mimořádné valorizace penzí rozhodnutím vlády, aby zabránila snahám uplácet voliče před volbami. A na druhé straně by byl možný penzijní fond, který navíc má konkurovat soukromým subjektům… u něhož by bylo v pravomoci vlády "předvolební úplatky" rozdávat.
Mnohem čistější je původně představená varianta soukromých penzijních fondů s jedním penzijním plánem investující pouze do státních dluhopisů České republiky. Ne proto, že by Česká republika nemohla zkrachovat. Ale proto, že nedává politikům do ruky nástroj na další deformaci tržního prostředí.
REKLAMA
Proč by vláda nemohla do tržního prostředí zasahovat? Namítnou jistě zastánci státních intervencí. Může. Může do tržního prostředí zasahovat nastavením pravidel – pokud možno jasných, jednoduchých, transparentních a především vymahatelných. Jakmile vláda zasahuje do konkurenčního prostředí v pozici zvýhodněného konkurenta, který nemusí dbát na náklady a může zvýhodňovat určitou skupinu spotřebitelů – investorů – voličů, historie ukazuje, že dříve či později své postavení zneužije.
Státem řízený penzijní fond, který by se premiérovi Petru Nečasovi líbil, by se mi rozhodně nelíbil. Nechci další černou skříňku, do níž odplouvá část daní, které lze využít mnohem efektivněji – např. na cílené sociální dávky těm, kteří je skutečně potřebují.
Vyšlo na ČeskéReformy.cz
