CZK/€ 25.325 -0,20%

CZK/$ 23.280 +0,01%

CZK/£ 30.158 -0,25%

CZK/CHF 26.871 -0,13%

Státní podpora IŽP: Tunel na státní kasu?

 


 

Pojem "řešeto" pomalu ztrácí svůj původní význam. Naštěstí máme zákonodárce, kteří ho udržují v živé češtině. Při pohledu na českou legislativu možná až příliš živé. A tak každý dobrý úmysl bude po zásluze potrestán.

Stát chce motivovat občany, aby byli zodpovědní. A tak jim bere peníze z výplaty i při nákupech, aby jim je mohl jinou formou vrátit – a při té příležitosti podpořit "společensky prospěšné" jednání jednotlivce či domácnosti. Pomiňme nyní otázku, zda stát skutečně podporuje společensky prospěšné aktivity a podívejme se, jak je podporuje. A jak se podpora míjí účinkem.

Stát podporuje spoření na stáří. Při té příležitosti daňově zvýhodňuje zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům přispívají na rezervotvorné životní pojištění a (nebo) na penzijní připojištění. Mohou svým zaměstnancům na tyto produkty vyplatit v součtu až 24 tis. Kč ročně, aniž by z této částky museli odvést sociální a zdravotní pojištění či daň za zaměstnance, kteří také odvody neplatí, navíc je tento výdaj pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Podmínkou je, že smlouva o pojištění či penzijní připojištění musí být uzavřena alespoň do věku 60 let zaměstnance. Jenže…

… to bychom nebyli v Česku, aby se nenašla skulinka v zákoně, která umožní "odejít do penze" již měsíc po připsání peněz na účet životní pojišťovny – navíc bez ohledu na věk zaměstnance. A je to tak prosté.

Od změny zákona o penzijním připojištění nesmí zaměstnavatelé obdržet žádný benefit ze strany penzijního fondu nebo zprostředkovatele za exklusivitu nebo i prosté uzavření penzijního připojištění pro své zaměstnance. A protože je limit pro penzijní připojištění a rezervotvorné životní pojištění společný, váhy se naklonily ve prospěch pojistek. Aby ne, zejména větší firmy mohly získat bonus i v řádu desítek milionů korun!

REKLAMA

Životní pojištění ale obsahuje jednu malou skulinku. A když se v hrázi legislativy objeví malá skulinka, brzy je z ní díra, kterou vytékají miliardy. Tou skulinkou je "mimořádný výběr". Firma zaplatí zaměstnanci pojistné, které zaměstnanec jen s minimálními poplatky (ve srovnání s daňovými odvody) obratem vybere prostřednictvím mimořádného výběru.

"Počet lidí, kteří tímto způsobem postupují, za poslední rok rychle stoupá. V portfoliu máme stovky zaměstnavatelů a takových šedesát až osmdesát procent už obdrželo od pojišťovny takovouto nabídku," uvedl Pavel Hulák z divize Zaměstnanecké výhody společnosti Fincentrum pro iDNES.cz.

Pro firmy má tak rezervotvorné životní pojištění neskonalé výhody: pomůže přidat zaměstnanci bez daňových odvodů, přesto je daňově uznatelným nákladem, a ještě mohou inkasovat provizi od pojišťovny či zprostředkovatele.

I pro zaměstnance je toto výhodné: zaměstnavatel jim může zvýšit plat, aniž by museli odvádět odvody. "Jen" si budou muset platit pojistku, která pro jejich situaci může být nesmyslná…

REKLAMA

A kdo na tom tratí? Stát. Tedy všichni, kdo tento "průtokový ohřívač peněz" nevyužívají. Kdyby zaměstnavatel přidal zaměstnanci 24 tis. Kč ročně k hrubé mzdě, na odvodech by šlo do veřejných kas 15 624 Kč. Při 100 000 zaměstnancích využívajících tento kolotoč by státní ztráta činila přes 1,5 mld. Kč…

A tak si říkám: Nebylo by lepší tyto pochybné podpory zrušit?

Loading

Vstoupit do diskuze 31 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • hm

    23 srpna, 2010

    A co takhle zrušit okrádání občanů daněma. Jen se stačí kouknout kolik HDP tvoří stát a kolik tomu bylo před 100 lety. Tímto tempem za 20-30let bude veškerá ekonomika státu tvořena státem. Je toto normální?

    Odpovědět

  • pantáta

    23 srpna, 2010

    Jasně, až budeš mít rakovinu, tak si ji vyléčíš sám.

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    proč, pojistim se a kdo ne, má smůlu a ne že se léčí všichni bez ohledu na to, kolik kdo dal! Stát má podnikat jako všichni a ne na těch všech parazitovat formou daní!!!!….

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    27 srpna, 2010

    Proč by podnikal, když může zvýšit daně na financování svých potřeb a davu nadbytečných úředníků bez odpovědnosti. Je to tak od dávných časů … tak proč měnit to, co je pohodlné?

    Odpovědět

  • pantáta

    23 srpna, 2010

    Klidně ať se zruší, ale … Ale ať se pak lidi koukaj pojišťovat, tak jak se mají, tj. všichni, co to potřebují, na vhodné pojistné částky a kompletně (sebe, majetek i odpovědnost). Ono se z těch tří až pětistovkových smluv Flexi pojištění žije asi dost blbě, tak si agenti holt musejí hledat výdělek „jinde“, „jinými cestami“.

    Odpovědět

  • Radek

    23 srpna, 2010

    V tom máte ale jeden háček: co nepojistitelní klienti?

    Odpovědět

  • pantáta

    23 srpna, 2010

    Ale kolik jich je, že. Třeba nepojistit podnikatelskou odpovědnost (alespoň částečně) snad ani nejde, ale přesto si ji řemeslníci nesjednávají jak na běžícím páse. Nebo celková pohodlnost lidí řešit něco kolem peněz, jak z nich získat více.

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    27 srpna, 2010

    Kolik znáte nepojistitelných klientů. kteří byli nepojistitelní při dosažení plnoletosti? Většina si uvědomila že by měli mít pojistku až potom, co se stali nepojistitelnými. Soucit stranou.

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    to je dobrá poznámka 🙂 k zamyšlení..

    Odpovědět

  • carlos

    23 srpna, 2010

    Pane Zámečníku,
    nevím kolik času máte na napsání Vašich , ale domnívám se že víc času by se hodilo…Jinak by jste zřejmě nenapsal že když mi někdo přispějě 24 tisíc ročně že můžu do penze…+ jste jaksi pozapoměl připomenout že ta ohromná výhoda mimořádného výběru mě jaksi stojí při 2000 měsíčně cca 48000 Kč….tj. k vyrovnání čistého příjmu zaměstnance s klasickou výplatou, nastane kolem 5 roku…nikde není řečeno že se do té doby podmínky opět nezmění :)).

    Odpovědět

  • Anonym

    23 srpna, 2010

    Škoda, že nepoznáte nadsázku. Samozřejmě že nemůžete jít do penze ;-), ale peníze, kterými vás stát chce motivovat ke spoření na penzi (podle mého názoru velmi neefektivním způsobem) si můžete velmi rychle vybrat.
    Váš propočet mi není zřejmý a netuším, co jste tím chtěl říci. Pokud to, že si zaměstnanec musí sám také něco platit, pak ano, máte pravdu. O tom ale editorial nebyl. Pokud myslíte přímé náklady na výběr, tak ty jsou mnohem nižší (zpravidla v rozdílu nákupu a prodeje podílových listů). Nebavím se nyní o části kterou si musí platit „pojištěný“.
    S tím, že se podmínky mohou kdykoli změnit, naprosto souhlasím. Ostatně změn jsme svědky neustále.

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    23 srpna, 2010

    nicméně ještě je jedna, nezmíněná možnost. Že peníze z mimořádného výběru neskončí ve spotřebě, ale v investicích které slouží na penzi. Ale o tom článek nebyl, to chápu.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 srpna, 2010

    Máte pravdu, i to se může stát. V každém případě stát podporuje produkt, který má sloužit na spoření na stáří (k čemuž navíc ale ani nepatří mezi nejvhodnější produkty), a peníze z něj končí někde jinde, přičemž na nich vydělává pojišťovna, zprostředkovatel, spoří zaměstnavatel a platí to stát – tedy všichni daňoví poplatníci, kteří tento příspěvek nedostávají.

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    23 srpna, 2010

    Nejsme spolu v rozporu, nicméně my dva asi zákonodárce nepřimějeme ke změně … Proto této situace využiji ve prospěch klienta. Je to nemorální?

    Odpovědět

  • Anonym

    23 srpna, 2010

    Bude-li se o tom psát, tak zákonodárce ke změně přimějeme. Viz např.
    http://www.hypoindex.cz/clanky/refinancovani-hypotek-stat-otocil-ve-prospech-obcanu/

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    Dostávat ho může každý zaměstnanec a stát z něho pouze nevybírá daně, což by mělo být u všech úspor a ne že spořim zdaněnejma penezma!

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    Přesně tak a ne ve státní černé díře odkud je už já 26 letý v důchodu neuvidim!!! Takže je to dobré řešení, zatím nejlepší které vymysleli!!!

    Odpovědět

  • carlos

    23 srpna, 2010

    nadsázku relativně poznám…výpočet asi takto
    dávám 24000 ročně = 2 x 24000 poplatky tj první 2 roky mám 0 Kč není co vybírat
    v následujících 3 letech vložím dalších 72000 Kč
    dejme tomu že je všechny vyberu…což nevím jestli je reálné…takže za 5 let mám 72 000 Kč
    pokud by mi zaměstnavatel dával 16000 ročně (poníženo hrubě o odvody) tak mám 5 x 16000 =80000 Kč
    Kdykoliv disponibilní atd…
    Takže v souhrnu jediný kdo je tím OK, je poradce který takovou kravinu prodá.

    Odpovědět

  • Anonym

    23 srpna, 2010

    Už vašemu výpočtu rozumím. Záleží hodně na nastavení produktu. Pokud zaměstnanec potřebuje životní pojištění, pokud je minimalizovaná investiční/spořicí složka a pokud naprostá většina pojistného placená zaměstnancem je na rizikové pojistné, tak výpočet selhává. Je to ale pochopitelně o nastavení produktu.
    Měl byste počítat 5 x 24 000 Kč (bez nějakých drobných po – jednou z výhod je, že se odvody neplatí ani na straně zaměstnance.

    Odpovědět

  • carlos

    24 srpna, 2010

    toto by fungovslo jen při mimořádném vkladu, ale ne při měsíčním spoření což je případ, který jste uvedl v článku…

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    spoří se i mimořádným vkladem! 🙂

    Odpovědět

  • pantáta

    23 srpna, 2010

    Máte to blbě, vážený. Argument mimořádných výběrů používá agent tam, kde je zájem o to, aby se zaměstnanci k penězům dostali dříve než v šedesáti, takže ve vlastním zájmu (zaměstnavatel by mu zaměstnanecký program zrušil a agent by vracel provizi) nemůže přispívání nastavit tak, jak to máte Vy v příkladu. Přispívání jak je zmíněno se děje dominantně přes mimořádné vklady, ne prostřednictvím pravidelných plateb (jako běžné pojistné).

    Odpovědět

  • Anonym

    27 srpna, 2010

    lze to nastavit tak, že vložíte za 2 roky pouze 15000 Kč, zbytek mám k dispozici kdykoliv a je na mně, co s nimy udělám.. 😉 Samozřejmě o to má za to poradce míň, ale dobrý poradce má na 1.místě prospěch klienta, protože nikdy nedělá zadarmo..

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    A nemyslíte, že to v dobách krize udrží zaměstnanost, podniky a tím pádem i daně?!.. Navíc člověk si musí něco spořit a tím pádem bude mít 30-ti letý člověk při 625 Kč měsíčně cca 500.000 Kč, není to na dožití, ale aspoň něco budu mít do důchodu!.. Státní důchod mít nebudu..! 🙁

    Odpovědět

  • pamppi

    24 srpna, 2010

    Dobrý den, aniž bych obhajoval názor jedné nebo druhé strany, nemyslím si, že je moc „vhodné“ v současné vládní úsporné době přilévat ještě víc do ohně a doporučovat (hujerovsky a vzhletně)..“nebylo by lepší tyto pochybné podpory zrušit?“ Můj názor…

    Odpovědět

  • Anonym

    24 srpna, 2010

    Jenom pro dokreslení: Podle informací z důvěryhodných zdrojů (zní to jako klišé, ale je to tak;) už ministerstvo o změně uvažuje.
    Proč myslíte, pamppi, že navrhovat úspory v úsporné době není moc vhodné? Podle mého názoru je to právě nejvhodnější čas.

    Odpovědět

  • pamppi

    24 srpna, 2010

    čas je určitě vhodný – to ale neznamená, že je nezbytně nutné bít na poplach v oblasti životního pojištění, které prostřednictvím nemalých daní velmi výrazně státní rozpočet naplňuje
    tohle trochu vyznívá žurnalisticky „lacině“ – vezete se na vlně šetření a úspor s tím, že je přeci potřeba na to poukázat..“já to přeci říkal..“
    mimochodem – tato skulina (nebo díra chceme-li) je v pravidlech a zákonných ustanoveních od samého počátku, kdy bylo vůbec toto zvýhodnění zavedeno

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    no jistě, samozřejmě, výnosy z IŽP jsou ještě zdaněny 15%, tak co ještě nechcete. Je to žurnalisticky laciné.. Panu Zámečníkovi asi nedochází, co tím v téhle době může způsobit… myslim v době, kdy podniky umírají..

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    to není úspora ale větší vybírání daní a to není úspora proboha!!! takhle uvažují socani a komanči! uspoříme tím, že nebudeme rozhazovat a rozkrádat a ne že zvýšíme příjmy na úkor těch, co poctivě přispívají do tohoto socialistického systému penzí a zdravotnictví – zaměstnanců.. a to nejsem zaměstnanec..

    Odpovědět

  • george

    27 srpna, 2010

    no samozřejmě, jenže to by pak pan Zámečník neměl za co žít 🙂

    Odpovědět

  • jdetoijinak

    3 listopadu, 2010

    podporovat IŽP jako rezervotvorné pojištění určené ke spoření na důchod je výsledek lobby finančněporadenských společností a pojiš´toven.
    Podporu by měly mít pouze ty typy produktů, které předčasné výběry neumožňují, třebas typy důchodového pojištění

    Odpovědět