Německo bývá někdy označováno, z hlediska obliby stavebního spoření, za zemi zaslíbenou, i když, jak už jsme se zmínili, nevzniklo zde.
Podle aktuální statistiky jednoho z řady německých serverů, které se na problematiku financování bydlení specializují, je cena skoro 80 % pořizovaných domů a bytů ve Spolkové republice minimálně částečně hrazena právě prostředky ze stavebního spoření. Přitom jde, vzhledem ke kupní síle tamního obyvatelstva a rozsáhlé nabídce atraktivnějších produktů, o poměrně velmi konzervativní, nicméně stabilně velice oblíbený finanční nástroj.
Ve stručnosti k nákladům a výnosům ve spořící fázi. Vstupní poplatek obecně nepřekročí 1% cílové částky. Od té se obvykle odvíjejí i související poplatky za vedení účtu. I ty se liší podle jednotlivých stavebních spořitelen, tarifu, který si klient zvolí, a toho, zda bude žádat o úvěr. Obvykle jejich součet osciluje kolem 200 euro, spíše extrémní výkyvy, které uvádí statistika zmíněného serveru, se pohybují od 92 u nejlevnějšího do 416 euro.Úročení naspořené částky je nyní, podle zvoleného tarifu, 2,5 % až 4,75 % p.a. Je pevně fixován po celou spořící fázi.
Několik vět o systému státní podpory stavebního spoření v Německu. Od české verze se dosti podstatně liší. Myšlenka, aby stát zvýhodňoval ty, kdo si spoří na vyřešení, nebo vylepšení svých bytových poměrů, se v Německu ujala za vlády tamějšího nejpopulárnějšího politika všech dob, kancléře Konráda Adenauera. Stát jim začal přispívat prý na základě jeho bonmotu, podle něhož majitelé domů nikdy nejdou do žádné revoluce. Racionální kořeny, vzhledem k přibližně padesátiletému fungování státní podpory stavebního spoření, asi má.
Nejdůležitější pro přiznání státní finanční dotace jsou věk a majetkové poměry potenciálního příjemce. V drtivé většině případů musí být starší než 16 let (výjimkou jsou úplní sirotci, těm je tzv. podpora na pořízení bydlení -Wohnungsbauprämie- vyplácena vždy. Státní prémie se ale týká jen lidí s maximálním ročním zdaněným příjmem do 25.600 euro (v případě svobodných), resp. do 51.200 euro u manželských párů. Na každé dítě se jim – bez ohledu na to, zda na ně berou přídavky-, snižuje daňový základ o 5.808 euro. Tento princip je administrativní pojistkou proti tomu, aby byla státní podporu využívali i lidé s velmi vysokými příjmy.
REKLAMA
Jako už po několik let vyplácí stát i v roce 2007 účastníkům stavebního spoření podporu ve výši 8,8 % z ročně naspořené částky, nejvýše ale něco málo přes 45 euro pro jednotlivce a 90 euro pro manželské páry. Prémií zvýhodněné jsou tedy naspořené prostředky ve výši 512 euro pro svobodné (podle současného kursu necelých 15.000 Kč) a 1.024 euro pro manželské páry ročně.
Existuje zde ovšem ještě jedna forma státní podpory účastníkům. Řadě z nich totiž zaměstnavatel vyplácí část mzdy ve formě příspěvku ke stavebnímu spoření. Pokud jejich daňový základ nepřekročí 17.900 euro (svobodní), resp. 35.800 euro (manželský pár), mají nárok na další bonus od státu ve výši 9 % z příspěvku zaměstnavatele (maximální hranice pro výpočet podpory je 480 eur).
Aby získal nárok na oba plné bonusy, musí klientovi na účtu v daném roce přibýt součet obou maximálních částek pro jeho výpočet – tedy v případě svobodných: 512 euro vlastní platby a 480 euro od zaměstnavatele (celkem asi 28.000 Kč). Pokud tuto podmínku splní, může svůj daňový základ snížit každoročně až po dobu osmi let asi o 88 euro.
Systém tedy není, už vzhledem k řádově vyšším příjmům a kupní síle obyvatel Spolkové republiky, příliš štědrý.
REKLAMA
Navíc povinná doba spoření je nejméně sedm let a úroky z úvěru není možné odečítat ze základu daně z příjmu.
Nejvíce lákavé jsou nejspíše úvěry ze stavebního spoření. O podmínkách jejich přidělení a úročení se zmíníme opět příště.
