Americké banky se s problémy a klesajícími zisky vypořádávají přesně tak, jak se to dalo očekávat. Zavedou poplatky, které jejich klienty donutí buď držet více peněz na účtech a využívat produkty, které je ještě více zadluží. Nebo prostě zaplatí více peněz.
Velký rozruch vyvolala zpráva z minulého týdne o tom, že Bank of America se rozhodla účtovat svým klientům poplatek za placení debetními platebními kartami. Poplatek ve výši 5 dolarů měsíčně by měl být účtován od příštího roku těm klientům, kteří v některém měsíci budou kartou platit v obchodech. Pokud kartou platit nebudou a budou využívat bankomat (ten ale také není zadarmo), poplatek zaplatit nemusí. Jde o dodatečný poplatek, který se bude platit navíc k jiným poplatkům.
Banka tento krok odůvodňuje tím, že kvůli novému regulačnímu nařízení, které platí od začátku října, bude moci obchodníkům, kteří přijímají platby prostřednictvím debetních karet, účtovat nižší poplatky, než doteď a tím se její příjmy sníží. Podle údajů z roku 2009, činily příjmy bank z těchto poplatků od obchodníků 19 miliard dolarů. Banky samozřejmě o tento příjem nechtějí přijít a tak tuto zátěž jednoduše přenesou do peněženek svých klientů.
Bank of America není jedinou bankou, která zvolila tento postup, ale jako jedna z největších amerických bank samozřejmě vzbudila velkou pozornost a diskusi. Klienti bank se samozřejmě bouří, protože v tom opět vidí pouze nenažranost bank. Podle mnoha odborníků navíc nejde o takové ztráty, které by banky musely nevyhnutně přemítat do svých poplatků, což vlnu nevole pouze zvětšuje. Lidem zkrátka přijde divné a nespravedlivé, že banky si budou snižování svých zisků vylepšovat na úkor klientů.
Jiným řešením, jak od klientů dostat více peněz, je velmi oblíbené zpoplatňování nižších zůstatků na běžných účtech klientů, s nímž přišla například Citibank a v jiných bankách je také poměrně rozšířené. Pokud tedy klient nemá na účtu určitou sumu peněz, platí měsíčně dalších několik dolarů navíc.
REKLAMA
Dalším detailem je skutečnost, že poplatky za platby se týkají pouze debetních karet, ne kreditních. Banky tak vlastně budou nutit své klienty využívat nástroj, který prakticky zvyšuje jejich zadlužení a zároveň je nutí platit bankám nemalé úroky. Velké banky na tom samozřejmě budou profitovat, protože mají poměrně velké portfolio klientů využívajících kreditní karty.
Mnoho klientů, kteří se doteď vyhýbali placením kreditkami právě kvůli úrokům, si tak vlastně bude muset vybrat menší zlo. Buď budou platit úroky z kreditní karty, nebo zaplatí za platby debetní kartou. Případně budou nuceni se vrátit k platbě šeky, nebo každodennímu vybírání hotovosti z bankomatů, protože příliš velké jednorázové výběry jim zase sníží zůstatek na účtu, za nějž opět zaplatí poplatek. Časté využívání bankomatu ale také nebude nejlevnější, protože ani tato služba není úplně zadarmo.
Vyšší poplatky, větší konkurence
Velké banky tak opět ukázaly, že nemají problém ze svých klientů udělat otroky svých vlastních pravidel. Jinou stránkou věci pak může být skutečnost, že současný stav využijí menší banky, které nové poplatky nezavedou a budou tak pro klienty atraktivnější.
V každém případě lze říci, že konkurence na bankovním trhu se určitě přiostří a banky se budou rozhodovat mezi zvýšenými příjmy z nových poplatků, nebo přílivem nových klientů, kteří nové poplatky nebudou chtít akceptovat. Velké banky, podobně jako u nás, budou určitě počítat s tím, že dlouhodobí klienti nebudou chtít opustit instituci, v níž mají účet několik let a jsou s ní relativně spokojeni. Na druhou stranu ale musí počítat s tím, že loajalita je jedna hezká věc, ale současný obraz bank u lidí není nijak pozitivní. A nové poplatky jej určitě nevylepší.
REKLAMA
Politici si mnou ruce
Proti bankám vystupují i politici, kteří jejich nápad otevřeně odsuzují. Přihřívání si své polívčičky je zde samozřejmě patrné, ale bankám to samozřejmě ubírá body u klientů, zejména když je jejich pověst u většiny lidí tak velmi pošramocená. Objevují se však také hlasy, že ti samí politici, kteří dnes banky kritizují za zavádění poplatků, za to vlastně mohou svými kroky a zvyšováním regulace bank. A je samozřejmé, že regulované instituce, pokud mají tu možnost, využijí ji k tomu, aby zvýšenou kontrolu a regulaci nakonec zaplatil klient.
Zajímalo by mě, jestli bude situace v USA podobná jako na českém trhu, kde se lidé velmi rádi stěžují na poplatky ve své bance, ale aby je napadlo si vybrat některou z bank, které nabízejí účty bez poplatků, to se většinou nestane. Dnes navíc mají na výběr ještě některou z nových bank, které se snaží přitáhnout klienty na jiná lákadla, jako je transparentnost, nebo jednoduchost.
