Bývalý hlavní ekonom Světové banky JOSEPH STIGLITZ má jednu přednost – dokáže zaujmout mnohem širší spektrum lidí než jen ekonomické odborníky.
Jeho kritici tuto vlastnost považují za slabinu. Měl by se údajně více věnovat teoretické ekonomii, v níž vyniká a díky níž také získal Nobelovu cenu za ekonomii.
Je to ale složitější. Stiglitz mluví o tom, že i trh někdy selhává. Na svou stranu tak získává odborníky i laiky z řad levice a amerických liberálů, zatímco konzervativce často hodně provokuje. Málokdo však tvrdí, že by se svět neměl vůbec zabývat jeho konkrétními návrhy.
Jeden z nich prezentoval i v Praze. Myšlenka globální rezervní měny není nová, prezentoval ji i ve své poslední knize Making Globalization Work.
Na Evropském kolokviu ovšem minulý týden se svými nápady mohl zaujmout o to více, že v době pražského jednání se dostal pod silný tlak americký dolar.
REKLAMA
Stiglitz se obává dalšího poklesu důvěry v tuto dnešní rezervní měnu. Světové centrální banky se za této situace mohou dolarových rezerv zbavovat. V Asii se to již začíná dít, zdůraznil proslulý ekonom.
Obětí současného systému jsou samotné Spojené státy, protože vede k prohlubování amerického obchodního schodku.
"Od nejbohatší země světa se vyžaduje, aby utrácela nad rámec svých možností a udržovala tím globální prosperitu," tvrdí nositel Nobelovy ceny.
Současný systém je nevýhodný také pro další státy. Rozvojové země půjčují Americe téměř tři miliardy dolarů denně a úroková míra je přitom nízká. Podle Stiglitze tak vlastně chudé země poskytují Americe zahraniční pomoc.
REKLAMA
Stiglitz se obává globální krize. "Mnozí si myslí, že když jsme neměli velké problémy řadu let, stávají se krize věcí minulosti," upozornil Stiglitz. Připomíná však asijskou lekci z devadesátých let, kdy si "také mnozí mysleli, že jsou chráněni, a nebyli."
Stiglitz vlastně oživuje nápad, se kterým přišel v první polovině minulého století světoznámý ekonom John Maynard Keynes.
Paralela je evidentní – problémy dnešní Ameriky a dolaru připomínají tehdejší situaci Británie a libry. Britové si paradoxně mohli oddechnout, když roli libry nakonec převzal dolar. Z toho lze vyvodit zajímavý závěr.
Pokud si dnes někdo dělá naději, že by euro mohlo jako rezervní měna nahradit dolar, ve skutečnosti nepřeje eurozóně nic příjemného. Evropské ekonomice by to nemuselo prospět.
