Strop pro platbu pojistného je v Česku vysoký

Pro letošní rok došlo v Česku k výraznému zvýšení stropu pro platbu sociálního (i zdravotního) pojištění. Zatímco v roce 2009 byl strop ve výši 48násobku průměrné mzdy, tak v letošním roce je to dokonce 72násobek průměrné mzdy. Důchody lidí s vysokými příjmy jsou přitom velmi nízké.

Vysoké sociální pojištění v Česku výrazně zvyšuje zdanění práce i mzdové náklady zaměstnavatelů. Sazby sociálního pojištění (zaměstnanec odvádí 6,5 % z hrubé mzdy  a zaměstnavatel odvádí  25 % z hrubé mzdy) jsou v Česku nejvyšší z členských zemích Evropské unie.

Při započítání odvodů na zdravotním pojištění (zaměstnanec odvádí 4,5 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel 9 % z hrubé mzdy) to v praxi znamená, že zvýšení hrubé mzdy o 1 000 Kč znamená pro zaměstnavatele zvýšení mzdových nákladů o 1 340 Kč.

Velmi vysoké sazby sociálního pojištění jsou i např. v Německu, Rakousku či Francii. V těchto zemích jsou však podstatně nižší stropy pro platbu sociálního pojištění než v Česku.

Nižší strop – mohu více spořit

Např. v Německu je strop pro odvod sociálního pojištění 64 800 € (západní Německo) a 54 600 € (východní Německo). Průměrná měsíční mzda přitom v Německu činí 3 662 € (ročně 43 944 €). Strop pro odvod pojistného tedy činí cca. 1,5násobek průměrné mzdy.

Přestože je v Německu vysoké sociální pojištění, z příjmu nad 1,5násobku průměrné mzdy se již neodvádí. Toto nastavení je důležité. Nižší strop pro platbu sociálního pojištění umožňuje občanům s nadprůměrnými příjmy si během života více spořit (nad uvedený strop nemusí platit pojistné).

Vlastní spoření je důležité, protože státní penze je vzhledem k nadprůměrným příjmům dosahovaným před odchodem do důchodu poměrně nízká. Bez vlastních úspor výrazně klesá životní standard těchto občanů. Současně se zavedením nižších stropů pro platbu pojistného se nezvyšuje zdanění pro manažery, kteří by se  v opačném případě snažili zdaňovat své příjmy v jiné zemi.

Maximální vyměřovací základ 1 707 048 Kč

Stejně jako v Česku, tak i ve většině ostatních členských zemí Evropské unie, je legislativou upraven maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného. Pokud v průběhu roku zaměstnanec dosáhne stanovené hranice, tak se přestane již od tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Naposledy se pojistné zaplatí za měsíc, ve kterém bylo této hranice dosaženo.

V Česku došlo k výraznému zvýšení maximálního vyměřovacího základu (stropu) pro odvod pojistného:

• v roce 2009 byl strop pro odvod pojistného 1 130 640 Kč,
• v letošním roce je strop pro odvod pojistného 1 707 048 Kč.

Toto zvýšení v praxi zjednodušeně znamená, že zatímco v roce 2009 odváděl občan pojištění do příjmu ve výši 94 220 Kč, tak v letošním roce je to do příjmu 142 254 Kč. Protože se daň z příjmu fyzických osob v Česku počítá ze superhrubé mzdy (tj. mzdy zvýšené o platby sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelem), znamená pro občany s nadstandardními příjmy zvýšení stropu pro odvod pojistného i vyšší odvody na dani z příjmu z fyzických osob.

Zvýšení stropu pro odvod pojistného se samozřejmě dotýká i OSVČ. V roce 2009 byla maximální měsíční záloha na sociálním pojištění 27 513 Kč, v letošním roce je to již 41 539 Kč.

Jak je to v ostatních zemích EU?

Strop pro platbu pojistného není zaveden pouze v několika málo zemích Evropské unie (např. Itálii, Belgii, Slovinsku, Irsku, Lotyšsku či Portugalsku). V těchto zemích však není u sociálního pojištění tak vysoká solidarita jako např. v Česku či Německu. Občané s nadstandardními příjmy odvádí více na pojistném, současně je však jejich státní penze (v porovnání s příjmy před odchodem do důchodu) na podobné úrovni jako u občanů s podprůměrnou mzdou. V dalších zemích je však domácí legislativou zaveden strop pro platbu pojistného.

Nejvyšší strop pro platbu pojistného je v Česku

V každé zemi je maximální vyměřovací základ (strop pro platbu pojistného) stanoven jinak. Někdy měsíčně, jindy ročně. Proto je v přiložené tabulce uvedena měsíční hodnota (tento systém je častější). Pro snadnou porovnatelnost je v tabulce mimo strupu uvedena i průměrná měsíční mzda v roce 2008 a domácí měny jsou převedeny na euro. Lehce tak lze porovnat nastavení stropu pro platbu pojistného v Česku a ostatních zemích.

Jak je z přiložené tabulky patrné, je strop pro platbu sociálního pojištění v Česku velmi vysoký. Např. v Lucembursku, které je uprostřed tabulky, přestávají sociální pojištění platit občané s příjmem ve výši dvojnásobku průměrné mzdy. V Česku přestávají sociální pojištění platit až občané s příjmem ve výši šestinásobku průměrné mzdy.

Tabulka: Strop pro platbu pojistného ve vybraných evropských zemích

Prameny:

• UNECE – Statistics – Gross Monthly Wages in 52 countries
• MISSOC Database, Financing Social Protection 2009