Počet dolarových milionářů v roce 2014 stoupl na 14,6 milionu lidí s majetkem 56,4 bil. USD. Při současné světové populaci ve výši 7,295 miliardy lidí[1] milionáři tvoří pouhá 0,2 % obyvatel modré planety. Extrémně bohatých lidí s investičním majetkem nad 30 mil. USD je necelé 1 % milionářů (139 300 osob). Tito ovšem ovládají 34,7 % majetku milionářů. Pochopitelně ještě méně je miliardářů. Jejich počet před rokem dosáhl na 2 325 osob a vlastní investice v hodnotě přibližně 7,3 bil. USD (12,9 % majetku milionářů).
Nejvíce milionářů žije ve Spojených státech (více než 60 %, 4,351 milionu). Významným domovem nejbohatších lidí je také Japonsko (4,452 milionu), Německo (1,141 milionu) a Čína (890 tisíc). V uplynulém roce přibylo nejvíce milionářů v Indii (+26 % na 198 tisíc), naopak ubylo jich v Rusku (-3 %), Brazílii (-6 %) a Mexiku (-4 %). Statistiky milionářů ovšem samy o sobě užitečné příliš nejsou. Mnohem zajímavější je podívat se, jakým způsobem nejbohatší lidé investují.
Akcie vedou. Hlavně v Americe
V roce 2015 se oproti předchozímu zvýšil podíl akcií na úkor hotovosti a depozit v portfoliích dolarových milionářů. Ti tak ukazují důvěru v ekonomický růst – a pochopitelně také v kvantitativní uvolňování, neboli tisk levných peněz, které jsou silným stimulem pro růst kapitálových trhů. Zejména v kolébce největšího počtu milionářů, ve Spojených státech amerických, jsou akcie oproti ostatním aktivům významně preferovány a dosahují 33,9 % majetku nejbohatších Američanů.
Graf 1: Struktura aktiv nejbohatších lidí světa
Zdroj: World Wealth Report, Capgemini a RBC Wealth Management
REKLAMA
Struktura majetku milionářů je obdobná všude na světě. Významně se liší pouze Japonsko. Japonské ekonomice se příliš nedaří, a proto japonští milionáři drží téměř 37,1 % majetku v hotovosti a na depozitech.
Latinská Amerika a Evropa mají jedno společné: Zájem milionářů o investice do realit. Jejich podíl v portfoliu je přibližně dvojnásobný oproti americkým či japonským investorům. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že finanční krize z roku 2008 započala na hypotečním a realitním trhu v USA a japonské reality zažívají krizi trvající již desetiletí.
Dolaroví milionáři své investice drží především „doma“, v sobě známých oblastech. Pouze 35,8 % majetku jsou ochotni investovat v zahraničí.
Graf 2: Regionální rozložení aktiv nejbohatších lidí světa
REKLAMA
Zdroj: World Wealth Report, Capgemini a RBC Wealth Management
V naprosté většině světa nejbohatší lidé meziročně posílily investice v zahraničí. Výjimkou jsou američtí milionáři, kteří naopak více investují doma (73,4 % majetku).
Důvěru v ekonomiku a budoucí růst milionáři projevují i svou ochotou půjčit si na investice. Z průzkumu Capgemini a RBC Wealth Management vyplývá, že 37,3 % dotázaných milionářů je ochotna si na investice půjčit. Největší ochota je přitom v Latinské Americe (59,3 %) a Asii a Pacifiku (58,7 %). Více si také půjčují mladí milionáři, milionáři s majetkem nad 20 mil. USD a ženy.
Graf 3: Ochota nejbohatších lidí světa půjčit si na investice
REKLAMA
Zdroj: World Wealth Report, Capgemini a RBC Wealth Management
Českých milionářů přibývá více
Českým dolarovým milionářům se daří navzdory oslabení koruny Českou národní bankou (ČNB). Zatímco ve světě vzrostl počet milionářů o 6,7 %, v České republice se počet nejbohatších rozšířil o 10,3 % na 21 400 osob. Důvodem je ekonomický růst (HDP +2 % v roce 2014), růst úspor (na 34,6 % HDP), přebytek obchodní bilance a růst cen nemovitostí (o 2,6 %).
Typickým českým milionářem je muž (ženy jen velmi výjimečně) ve věku 52 let (2/3 milionářů jsou ve věku 40 – 59 let) s vysokoškolským vzděláním (80 %, což výrazně převyšuje statistiky USA) a vlastní svoji firmu (57 %).
Čeští milionáři nejčastěji plánují investice do zemědělské půdy, akcií zahraničních společností a residenčních nemovitostí. Investují ale také do vzdělání svých dětí, neboť dobré vzdělání považují za základ úspěchu. Preferovány jsou technické obory (58 %), IT (51 %) a přírodní vědy (47 %). Ekonomie (22 %) či dokonce management (12 %) podle nejbohatších Čechů nepřináší přílišnou perspektivu. Nejhůře jsou na tom ale sociální vědy (5 %), umělecké obory (4 %) či humanitní studia (4 %). Jednoznačně přitom vítězí zahraniční školy.
