Aktuální ekonomický dopad se koncentruje na leteckou dopravu a obory s ní bezprostředně svázané. Doposud lze současnou situaci z hlediska rozsahu narušení letecké dopravy zhruba srovnat s obdobím po atentátech 11. září 2001. Podle odhadu Mezinárodní organizace pro letectví (IATA) činila tehdy denní ztráta leteckých společností 250 mil. USD denně. Podle odhadů leteckých společností jim současná situace způsobuje ztráty v objemu 300 mil. USD denně. Na druhém místě jsou z hlediska ztrát obory, které na leteckou dopravu bezprostředně navazují. Jde zejména o turistiku (ta tvoří asi 5% světového domácího produktu, přičemž Evropa z toho tvoří asi jednu třetinu, čili asi 1 bilion USD. Většina z této sumy je vynaložena především během letních měsíců. Každý týden omezené letecké dopravy by tak evropský turistický sektor přišel na 5 až 10 mld. USD), just-in-time dodávky (hodně se letecky převážejí například elektronické součástky – to by se mohlo v případě delšího výpadku dopravy týkat českých výrobců počítačů a spotřební elektroniky) a dodávky zboží rychle podléhajícího zkáze.
Pro přehled o možných dopadech uvádíme následující tabulku převzatou z IATA Economic Briefing z února 2006:
Je z ní vidět, že Evropa představuje přes 50% nákladní letecké přepravy. Dalším střípkem evidence o ekonomickém dopadu výbuchu sopky je zpráva, že české cestovní kanceláře přišly zatím o 70 mil. Kč, kdežto České dráhy, díky přesunu pasažérů z letadel do vlaků, vydělaly navíc 20 mil Kč.
Celkový rozsah škod, které erupce způsobí, bude záviset na třech faktorech:
REKLAMA
- době trvání erupce (poslední výbuch této sopky probíhal v letech 1821 až 1823, není ovšem nikde dáno, že po celou dobu výbuch bude sopka chrlit do ovzduší velké množství sopečného popela, spíše je pravděpodobné, že časem bude více docházet k výlevu lávy). Rizikem je spuštění erupce blízké sopky Katla.
- Počasí: klíčový je směr silných výškových větrů tzv. jetstreamů. Pokud by se tyto větry odklonily od Evropy, mohlo by dojít k obnovení letecké dopravy. Rizikem je narušení transatlantických letů nad Severním Atlantikem.
- Zvládnutí řízení letového provozu: letecké společnosti považují rozsah omezení leteckého provozu za zbytečně velký. Podle jejich názoru by se mělo více přihlížet k lokálním podmínkám a nemělo by docházet k plošnému omezení prostoru nad rozlehlými oblastmi. Je možné, že pokud bude erupce pokračovat delší dobu a pokud bude sopečný popel zanášen nad Evropu, bude řízení letového provozu schopno přistupovat k omezením selektivněji. Bohaté zkušenosti v tomto směru mají například na Aljašce.
Rozsah erupce zatím není tak velký, aby se škody výrazněji projevily v dalších oblastech (například kvůli změnám počasí a působení otravných a korozívních plynů). Extrémní podobu výbuchu islandské sopky ilustruje exploze sopky Laki v letech 1783 až 1784, která způsobila výrazné ochlazení v Evropě a USA a změny počasí v Africe (sucho). Některé části Evropy byly navíc postiženy chemicky agresivními dešti. Výsledkem byla špatná úroda a hladomor, který byl podle historiků jedním z faktorů, které podnítily vznik Velké francouzské revoluce. Současná exploze je podstatně menší, takže podobné dopady zatím nehrozí. V relativně nedávné době (1991) ovlivnil klima globálně výbuch filipínské sopky Pinatubo, ale opět, nynější výbuch je (alespoň zatím) podstatně slabší.
Nejlepším možným scénářem je postupné slábnutí exploze a přechod od vyvrhávání velkého množství sopečného popela k vylévání lávy (mělo by k tomu přispět rozpuštění ledovce pokrývajícího sopku). V tomto případě by v poměrně krátké době měl výbuch už jen vyloženě lokální dopady a celkové makroekonomické škody by nebyly nijak výrazné (odhadem řádově několik miliard USD). Nelze vyloučit státní pomoc aerolinkám postiženým probíhajícími problémy, což by přispělo k nerovnováze státních rozpočtů v EU. Masivní výpadek letecké dopravy má negativní vliv na ceny ropy, při vysokých zásobách a předstihu produkce před spotřebou je každý výpade spotřeby cítit, což se může projevit tlakem na pokles její ceny.
V nejhorším případě by mohlo dojít k aktivaci blízké sopky Katla a následně podstatně většímu výbuchu, který by mohl (v závislosti na rozsahu výbuchu) ovlivnit klima. Dopady by se rozšířily z dopravy především do zemědělství (chladné počasí). Celkový rozsah škod je v takovém případě obtížné odhadnutelný, protože by závisel na řadě variabilních faktorů (rozsah a povaha výbuchu, směry převládajících výškových větrů). Lze však předpokládat, že v takém případě by byly celkové škody řádově větší a že by mohly znatelně zbrzdit oživení v EU. Výraznější negativní dopad na zemědělství by navíc mohl tlačit na růst cen potravin, což by mohlo vést ke stagflaci (kombinace slabého růstu a vysoké inflace). Dopad do státních rozpočtů by v tomto případě byl podstatně vyšší, což by dále komplikovalo už tak dost vážnou situaci v této oblasti. Naopak energie a energetické suroviny (ropa, plyn) by mohly z takové situace, díky větším nárokům na výrobu tepla, těžit. To by ovšem znamenalo zpětně větší zátěž pro zbytek ekonomiky: méně peněz na zbytné výdaje u spotřebitelů, růst cen energií dále podporující inflaci nastartovanou potravinami. Což by se mohlo v případě většího a dlouhodobějšího dopadu do cen promítnout i do měnové politiky centrálních bank – s následným dalším zpomalením hospodářství.
Současná situace je velmi mírně negativní pro euro, protože Evropa je jednoznačně postižená nejvíce. Katastrofický scénář by měl sice globální dopady, ale Evropa by byla pravděpodobně postižena disproporcionálně více. Negativní efekt pro euro by tedy měl být podstatně silnější. Zpomalení ekonomiky by mělo obecně negativně ovlivnit akcie, nejistota zpočátku podpořit dluhopisy, ovšem v dlouhodobějším horizontu by kombinace vyšší inflace a vyšších sazeb vytlačila nahoru i jejich výnosy (ceny by tedy klesly). Komodity mimo energií by byl negativně ovlivněny nižší ekonomickou aktivitou, zlato by mohlo profitovat z vyšší averze vůči riziku v důsledku nejistého stavu ekonomiky.
REKLAMA
Dopad PX index a veřejně obchodované firmy („všeobecně pro akcie spíše negativní“):
- Pegas: růst cen ropy by vedl i k růstu cen polypropylenu a znamenalo by to další tlak na vstupní ceny materiálů. Navíc oslabená celková poptávka, tudíž negativní pro marže a tržby. Porodnost by pravděpodobně díky obavám rodin šla dolů (negativní). Celkový efekt negativní.
- PM ČR: kouření je málo citlivé na externí faktory. Na druhou stranu nižší potravinová produkce by pravděpodobně vedla i k nižší produkci tabáku, potažmo přesunu pěstování tabáku k potravinám (růst vstupních cen tabákových listů), tedy lehce negativní/neutrální pro PM ČR.
- Unipetrol: růst cen ropy (zdroj energie), slabá poptávka, tlak na marže rafinérek. Na druhou stranu vyšší poptávka po pozemní přepravě (diesel). Unipetrol má spíše expozici na petrochemii, která by byla více pod tlakem ze strany marží. Dopad bychom čekali celkově lehce negativní.
- „Áčka“: jezdit se jen tak nepřestane a možná o to větší poptávka po ojetinách. Tipovali bychom neutrální dopad.
- KB: nízké sazby a inflace (pomalý růst) negativní pro čisté úrokové marže. Pomalý růst ekonomiky, nižší poptávka po investicích a tedy financování. Negativní pro KB a bankovnictví.
- ČEZ: Podle aktuální situace (tj. poměrně slabý výbuch s pravděpodobně nulovými následky na celoevropské klima) by nemělo dojít k výraznějšímu ovlivnění trhu s elektrickou energií. V případě např. delšího ochlazení klimatu je spotřeba el. energie pozitivně korelována s nižšími teplotami (1°C ~ 1% spotřeby).
- NWR: Krátkodobý efekt nulový, v případě scénáře ochlazení mírně pozitivní dopad na ceny energetického uhlí (40% produkce).
- Orco, ECM: Krátkodobý efekt nulový, v případě scénáře ochlazení lze předpokládat v důsledku zpomalení hospodářství i zpomalení poptávky po komerčních i rezidenčních nemovitostech.
- Telefónica O2: Krátkodobě pozitivní dopad z většího objemu nepřímé komunikace, který by pravděpodobně přetrval i v případě scénáře s delším ochlazením (dražší ropa znamená přechod na úspornější způsoby komunikace).
- VIG: Aktuální situace nemá výraznější vliv na pojistný trh v zemích, kde VIG působí, nicméně pokud by sopečná činnost pokračovala delší dobu, popřípadě by ještě více eskalovala mělo by to negativní dopad na pojistné plnění pojišťoven v regionu. Za předpokladu vyšších průměrných srážek a volatilnějšího počasí (častý jev doprovázející dlouhodobější sopečnou činnost) by se mohl zvýšit výskyt lokálních záplav a všech s tím souvisejících následků. Výrazně nadprůměrné srážky by měly negativní vliv na kvalitu zemědělských plodin, což by dále zatížilo bilanci pojišťoven (velká většina zemědělských producentů je pojištěna proti vlivu klimatických jevů).
- CME: Krátkodobý efekt mírně pozitivní – vyšší sledovanost medií z důvodu zájmu diváků o aktuální vývoj situace. Dlouhodobější vliv i při eskalaci sopečné činnosti neutrální.
Islandská sopka není jako zdroj problémů v současnosti osamělá. Další dvě takové „sopky“ vyvolávají také značné problémy. „Řecká sopka“ už vybuchuje nějakou dobu, aktuálně o sobě opět dává znát značně důrazně. „Sopka Goldman Sachs (GS)“ se právě rodí a momentálně je obtížné odhadnout kam až její „výbuch“ povede. Hrozí vyšetřování GS ze strany Británie a Německa, žalovány mohou být další finanční společnosti. Důsledkem může být jednak ztráta důvěry a obnovení neklidu ve finančním sektoru (nebude jasné jak moc budou žalované firmy postiženy) a jednak tendence dále zpřísňovat regulaci až do bodu ztráty schopnosti finančního sektoru efektivně fungovat. „Sopka GS“ může být nakonec mnohem horší než ta islandská… Všechny tři „sopky“ budeme sledovat a můžete čekat další speciály reagující na aktuální vývoj situace.
Na závěr trochu optimismu (alespoň co se týká islandské sopky): situace se začíná mírně zlepšovat… z Ruzyně odstartovalo první letadlo. Evropa stále létá jen na 30%, jednotlivé státy se pokoušejí postupně obnovit letový provoz.
Autoři jsou analytici České spořitelny.
Zdroj úvodní fotografie:
Wikipedia.org
