Těšíme se na důchod

Není důchodce jako důchodce

Důchodů je několik typů:

1. starobní důchody – které jsou vypláceny těm, kteří obecně dosáhli potřeného věku a byli sociálně pojištěni po definovanou dobu,
2. invalidní důchody – které jsou vypláceny těm, kteří mají uznanou invaliditu 1., 2. nebo 3. stupně a
3. pozůstalostní důchody – které jsou vypláceny těm, kteří splňují daná kritéria definovaná zákonem. Jedná se zejména o vdovské, vdovecké a sirotčí důchody.

Výši vyplácených důchodů i podmínky pro jejich získání definuje zákon o dávkách důchodového pojištění, kterým se řídí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) prostřednictvím svých okresních poboček (OSSZ). V zákonem stanovených případech rozhodují o dávkách i příslušné orgány ministerstva obrany, vnitra nebo spravedlnosti.

Starobní důchody

Starobní důchody jsou asi rozpočtově nejobsáhlejší položkou v důchodových výdajích státu. Ročně spolykají přes 300 mld. Kč. Do starobního důchodu občané odchází po dosažení věku definovaného zákonem:

• Lidé narození před rokem 1936 odcházeli do důchodu ve věku 60 let, pokud se jednalo o muže, nebo ve věku 57 let, pokud se jednalo o bezdětnou ženu. S každým dítětem pak klesal důchodový věk žen až na 53 let, pokud žena vychovala alespoň 5 dětí.
• lidé narození v období let 1936 až 1977 odcházejí do důchodu podle podrobné tabulky, která je součástí zákona. Věk pro odchod mužů se pochybuje od 60 let a dvou měsíců pro ročníky 1936 až po 65 let u ročníků 1965 a mladších (ženy se dvěma a více dětmi srovnají důchodový věk s ostatními později).

Pro vyplácení starobních důchodů musí být také občané potřebnou dobu pojištěni. Doba pojištění se postupně prodlužuje. Pokud člověk dosáhl důchodového věku před rokem 2010, stačilo 25 let sociálního pojištění. Pokud dosáhne důchodového věku až příští rok, tedy v roce 2018, potřebuje již 35 let pojištění.

V oblasti starobních důchodů je dále řada výjimek pro vznik nároku na penzi. Stejně tak je i poměrně komplikovaná metodika výpočtu výše důchodů, která zohledňuje jak dobu účasti pojištěnce na důchodovém spoření, tak do výpočtu zasahuje možná invalidita nebo další výdělečná činnost vykonávaná v době po dosažení důchodového věku.

Tip: Co více ovlivňuje výši důchodu: Příjmy, nebo doba pojištění?

Tabulka 1: Výše důchodů a starobních důchodů

Invalidní důchody

Invalidní důchod je vyplácen osobám, kterým se stal vážný úraz či v důsledku nemoci byla vážně omezena jejich pracovní schopnost, nebo již od narození disponují vadou, která snižuje jejich pracovní uplatnění. Čím nižší má daná osoba pracovní uplatnění, tím vyšší invalidní důchod může pobírat. V současné době rozlišuje náš právní řád tři stupně invalidity.

Na invalidní důchod má nárok

• osoba mladší 65 let, která nedosáhla důchodového věku
• a která se dle platné právní normy stala invalidou prvního, druhého nebo třetího stupně
• a získala potřebnou dobu pojištění (např. osoby starší 38 let: podmínka 5 let pojištění v posledních 10 letech nebo 10 let pojištění v posledních 20 letech),
• nebo osoba splňující nároky na starobní důchod, která se stala invalidní následkem pracovního úrazu.

Rozlišovány jsou tři stupně invalidity:

• Invalidita 1. stupně – pokles o 35 až 49 %
• Invalidita 2. stupně – pokles o 50 až 69 %
• Invalidita 3. stupně – pokles o více než 70 %

V případě, že osoba nesplňuje potřebnou dobu pojištění (zejména osoby mladší 38 let), existuje možnost toto období dopočíst pomocí tzv. dopočtené doby, což je období od vzniku invalidity po dosažení důchodového věku.

Základní nárok na plný dopočet vzniká zejména u osob, kterým vznikl nárok na invalidní důchod před 18. rokem věku. Dopočetní doba se naopak nehodnotí vůbec v tom případě, kdy invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal úmyslně způsobit, nebo vzniklo-li poškození zdraví jako následek jeho úmyslného trestného činu.

Základní výměra pro invalidní důchod činí v roce 2017 celkem 2 550 Kč měsíčně, přičemž nejnižší procentní výměra činí 770 Kč měsíčně. Přiznejme si – žádná hitparáda.

Před 1. lednem 2010 rozlišoval nás právní řád invaliditu částečnou a plnou. Po tomto datu rozlišujeme jen zmíněné tři stupně. Invalidita také není trvalá. Posudkem OSSZ může dojít ke snížení nebo zvýšení stupně invalidity.

Dalším typem důchodu je také tzv. „invalidní důchod z mládí“, který vzniká u osob, kterým je přiznán třetí stupeň invalidity a které dosáhli alespoň 18 let věku.

Tabulka 2: Průměrná výše invalidních důchodů

Pozůstalostní důchody

Náš právní systém rozeznává dva typy pozůstalostních důchodů – důchody vdovské (vdovecké) a sirotčí. Důležitou informací pro vdovské, respektive vdovecké důchody, kterou je třeba znát, je právní stav partnerů. Pokud se nejedná o manžele, nemá partner právo na vdovský nebo vdovecký důchod. A to ani v registrovaném partnerství.

Na pozůstalostní vdovský nebo vdovecký důchod má nárok manžel nebo manželka zemřelého, jestliže zemřelý(á)

1. pobíral/a starobní nebo invalidní důchod, nebo
2. ke dni smrti splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, nebo
3. zemřel/a následkem pracovního úrazu.

Běžně se vdovské a vdovecké důchody vyplácí po dobu jednoho roku. Je to pro pozůstalé jakési přechodné období, aby se sžili s výpadkem partnerova příjmu a měli prostor pro řešení nastalé situace. Po období jednoho roku nárok na pozůstalostní důchod zaniká.

Výjimku tvoří zákonem definované případy, kdy je podmínkou dosažení věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený zákonem pro muže stejného data narození, pokud důchodový věk není nižší.

Dalšími podmínkami pro nárok na pozůstalostní důchody po uplynutí jednoho roku jsou:

• péče o nezaopatřené dítě,
• péče o dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby, která je ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni závislosti,
• péče o své nebo zesnulého rodiče, pokud žili ve společné domácnosti a byla zde závislost druhého, třetího nebo čtvrtého stupně,
• invalidita třetího stupně.

Výše vdovského či vdoveckého důchodu činí 50 % starobního nebo invalidního důchodu III. stupně. Ještě o 10 % hůře jsou na tom důchody sirotčí.

Sirotčí důchod je vyplácen těm nezaopatřeným dětem, jejich rodič/e nebo osvojitelé zemřeli a zároveň:

1. pobírali starobní nebo invalidní důchod, nebo
2. ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, nebo
3. zemřeli následkem pracovního úrazu.

Tabulka 3: Průměrná výše pozůstalostních důchodů

Tvrdá čísla závěrem

Na závěr si řekneme asi to nejdůležitější – na kolik se můžeme těšit. I když „těšit“ není asi ten správný výraz. Průměrná výše plného starobního důchodu činí 11 475 Kč. Invalidní důchod činí průměrně od 5 800 Kč do 10 400 Kč a sirotčí důchody jsou v průměrné výši 5 800 Kč.