Producenti drahých kovů se dostávají do hledáčku investorů

Drahé kovy, jako jsou zlato, stříbro, nebo platina jsou v poslední době mnohými investory považovány za zlatý důl. Kromě tradiční role uchovatele hodnoty v dobách krize dnes patří mezi nejvíce výdělečné investiční nástroje a s velkým potenciálem růstu. Očekávanému nárůstu ceny drahých kovů dnes nahrává zejména nejistá situace v Evropě, kterou se prakticky nepodařilo vyřešit ani na summitu konaném koncem týdne. Tato nejistota stále nutí investory přemýšlet o tom, jestli jsou drahé kovy skutečně příliš drahé, nebo jestli jejich cena po současném uklidnění, resp. korekcích, neporoste opět na nová maxima. Ani plánované vyřešení situace prostřednictvím tištění nových peněz nemůže růstová očekávání nijako zmírnit, spíše naopak, v dobách inflace se kovům samozřejmě velice daří. A problémy nemá pouze Evropa.

Pro růst cen samozřejmě mluví i rostoucí poptávka ze zemí jako je Čína (kde se investoři doslova zbláznili do stříbra), a poměrně velký nepoměr mezi vytěženým množstvím a poptávkou. V každém případě to podle mnohých investorů vypadá, že drahé kovy ještě neřekly poslední slovo. Pochybnosti panují u spekulativních nákupů, zejména u „papírových“ nástrojů, jejichž cena je odvozena od ceny komodity, a které nejvíce tlačí cenu kovů směrem nahoru (a zároveň mají největší podíl na skokových propadech například u stříbra). Na jedné straně tyto obchody a jejich objemy spíše krotí přílišný optimismus, na druhé straně pak vyvolávají obavy z toho, co by se dělo, kdyby investoři požadovali fyzické plnění z odvozených kontraktů (což by cenu vymrštilo velmi strmě vzhůru).

Akcie na růst cen komodity nereagují

Trochu v rozporu s očekáváními jsou na tom akcie těžařských firem, které jsou investory považovány za jeden ze způsobů, jak na rostoucích cenách drahých kovů profitovat bez toho, aby investovali přímo do zlata. Jedním z důvodů může být samozřejmě situace na akciových trzích, která vede investory k opouštění akciových investic a hledání alternativ, na což doplatí i akcie producentů drahých kovů.

Vzhledem k situaci na trhu s drahými kovy a výsledkům společností se však firmy těžící drahé kovy dnes zdají, v porovnání s ostatními sektory hodně podhodnocené. Přestože zlato letos, i přes nedávné korekce a propady cen, zaznamenalo zajímavý nárůst ceny, a jeho vyhlídky jsou stále pozitivní, akcie společností těžících tento žlutý kov zaznamenaly poprvé od roku 2008 pokles. A to i přesto, že zisky společností na akcii podle společnosti Bloomberg dosáhly nejvyšších hodnot za posledních devět let.

Proč tomu tak je? Podle odborníků investoři bohužel vidí mnoho rizik, které jsou s investicemi do akcií společností spojeny a investují raději do samotného zlata, nebo nástrojů, jejichž cena je odvozena od ceny komodity.

^REKLAMA

Problémem producentů drahých kovů je skutečnost, že zatímco jejich cena velmi citlivě reaguje na poklesy na trzích s fyzickými kovy, při růstu cen se jejich neodlišuje od ostatních akcií. Akcie těžařských společností se zkrátka vyznačují vyšší volatilitou a nejsou tedy určeny pro každého investora. To je ostatně možné sledovat i dnes, a také proto je jejich cena v porovnání finančních ukazatelů s jinými sektory poměrně podhodnocena. Na první pohled to může být dobrá zpráva ukazující na vhodnou dobu k nákupu akcií, ale pokud se tento trend v budoucnu nezmění, jejich atraktivita u investorů neporoste.

Kov namísto peněz

Co je zajímavé, a to jak z pohledu producentů kovů, tak i ceny kovů, je myšlenka, že by těžařské společnosti mohly začít část své hotovosti držet v samotném aktivu, které produkují  – tedy v drahém kovu. Tuto myšlenku ve svém reportu nedávno nastínili pánové ze společnosti Sprott Asset Management. Vedlo by to k omezené nabídce drahého fyzického kovu na trhu, což by mělo dopad na cenu, která by samozřejmě, při dnešní rostoucí poptávce, určitě zamířila vzhůru. Společnosti by pak držely peníze v aktivu, které by se díky tomu zajímavě zhodnocovalo a rostla by také hodnota společnosti v očích investorů. Drahé kovy jsou dnes pro samotné společnosti podle reportu mnohem více bezpečné, než peníze v bance.

Společnosti tuto alternativu seriózně zvažují, příkladem může být největší producent stříbra v USA, firma Coeur d’Alene Mines, která dokonce uvažuje o vyplácení dividend přímo ve stříbrných slitcích. Investoři by si samozřejmě mohli vybrat, jestli chtějí dividendu vyplatit v hotovosti, nebo přímo v drahém kovu, ale alternativa je to velice zajímavá. Zlato ani stříbro se tisknout nedá, ale pro producenty je tato komodita něčím podobným, jako jsou peníze pro centrální banku. A to by se jim například mohlo hodit i v případě, že se opět vrátíme k dnes tolik diskutovanému zlatému standardu.

Pokud nebudou znárodněny. Samotné vlády by totiž v případě, že by význam zlata jako platidla, nebo rezervy stále více rostl, mohly přistoupit k tomu, že by se producentů drahých kovů nějakým způsobem zmocnily (buďto samotných společností, nebo jejich zdrojů), čímž by mohly investory připravit o nemalé peníze. Tento scénář navíc nemusí být pouze doménou zemí třetího světa, ale v dnešní době s nejistou budoucností také vyspělých ekonomik.

^REKLAMA

Přes všechny rizika dnes sílí přesvědčení, že akcie producentů drahých kovů jsou zajímavou investicí s velkým potenciálem růstu a jeho zastánci sází na to, že pokud se investoři vrátí k akciím, bude tento sektor jedním z nejvýkonnějších.

Stejně jako u jiných sektorů, i při investování do akcií společností těžících zlato je nutné pozorně vybírat jednotlivé tituly, které mají dlouhodobou perspektivu, a jejich ocenění může být pro investory zajímavé. Je potřeba počítat se zmiňovanou volatilitou, která se mnohem více projevuje u menších společností v sektoru. Ti, kdo nechtějí, nebo nejsou schopni se věnovat výběru jednotlivých titulů sami, mohou využít investičních produktů, které investují do akcií těchto společností, jako jsou fondy, ETF, nebo certifikáty.