U vyšších příjmů se přesluhování při výpočtu důchodu vyplatí více
Foto: Shutterstock
Dosažením řádného důchodového věku nevzniká automaticky povinnost odejít do starobního důchodu. Do důchodu lze odejít později a z důvodu „přesluhování“ mít následně vyšší důchod. Jaký vliv má tato varianta na výpočet důchodu při vysokých a nízkých příjmech?
O řádný starobní důchod je možné si nejdříve požádat ke dni dosažení řádného důchodového věku. Pro pravidelné zasílání státního důchodu na účet je následně nutné, aby žadatel o starobní důchod získal minimálně dobu pojištění v rozsahu 35 let. Do starobního důchodu je však možné odejít i později a pracovat na tzv. procenta. Za každých odpracovaných 90 kalendářních dní po dosažení řádného důchodového věku se přitom zvyšuje výpočtový základ při výpočtu starobního důchodu o 1,5 %. To při výpočtu starobního důchodu jinak odpovídá celému roku pojištění.
Co ovlivňuje výši státního důchodu?
Měsíční částka řádného starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé mzdě za odpracované roky). Při přesluhování je státní starobní důchod vyšší, neboť „procentový zápočet“ je vyšší než při odchodu do starobního důchodu při dosažení řádného důchodového věku. Více se případné přesluhování přitom vyplatí lidem s vysokými příjmy, jak si ukážeme v praktickém příkladu.
Výpočet u nízkých příjmů
Pan Milan má osobní vyměřovací základ ve výši 15 000 Kč a odešel začátkem roku 2021 do řádného starobního důchodu, přičemž získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Měsíční starobní důchod pana Milana dle legislativy letošního roku činí 13 450 Kč.
Pan Roman má osobní vyměřovací základ rovněž ve výši 15 000 Kč, ale necelých sedm měsíců přesluhoval a zvýšil si tedy dobu pojištění o 2 roky na 46 let. Pan Roman bude mít řádný starobní důchod ve výši 13 900 Kč.
REKLAMA
Z důvodu přesluhování o 2 x 90 kalendářních dní má tedy pan Roman měsíční důchod vyšší o 3,35 % než pan Milan. Na druhou stranu však pan Milan začal starobní důchod pobírat dříve než pan Roman. Výhoda vyššího důchodu se tedy projeví až v delším časovém horizontu.
Výpočet u vysokých příjmů
Paní Jana má osobní vyměřovací základ ve výši 90 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let a odešla do starobního důchodu začátkem roku 2021. Měsíční řádný starobní důchod paní Jany činí 26 612 Kč.
Paní Věra má rovněž osobní vyměřovací základ ve výši 90 000 Kč, ale z důvodu přesluhování opět o necelých sedm měsíců má zápočet za odpracované roky vyšší o 2 x 1,5 %, což odpovídá získané době pojištění v rozsahu 46 let. Měsíční důchod paní Věry je tedy 27 660 Kč. Z důvodu přesluhování má paní Věra vyšší starobní důchod o 3,94 % oproti paní Janě.
Paní Věře tedy zvýšilo přesluhování měsíční částku starobního důchodu o 0,59 % více než panu Romanovi. Přesluhování tedy v procentním vyjádření zvyšuje starobní důchod více lidem s vyššími příjmy.
Lze pobírat mzdu i důchod současně
V řádném důchodovém věku je možné současně bez omezení pobírat starobní důchod a mzdu ze zaměstnání. Pro občany, kteří chtějí nejvíce čerpat finanční prostředky v prvních letech důchodu je tato varianta výhodnější než pracovat na tzv. procenta za účelem vyššího státního důchodu. Přesluhování se v konečném finančním efektu vyplatí až v delším časovém horizontu, přesný termín záleží na konkrétní situaci.
