Být, či nebýt. To je, oč tu běží. Či přesněji: Přežije druhý pilíř příští vládu? Tato otázka je probírána od položení základů současné podoby druhého pilíře penzijního systému. ČSSD dlouhodobě hrozí jeho zrušením a v sousedních zemích dopadl ještě hůře: Na Slovensku byl významně znevýhodněn, v Maďarsku byl de facto znárodněn a přes polovinu naspořených prostředků si z fondů vezme i polská vláda.
Vstup do druhého pilíře v Česku byl pro lidi starší 35 let omezen pouze do konce června letošního roku. Proto také do té doby vstoupilo do systému nejvíc lidí – celkem 74 573. Za další dva prázdninové měsíce se počet účastníků důchodového spoření rozšířil jen na 81 949 lidí. Vstoupit do tohoto politicky nejistého podniku vyžaduje pevné nervy a odvahu. A kdo je má, nebojí se riskovat.
Do penzijních společností na penzijní spoření připlulo ke konci srpna 103 mil. Kč. A pravděpodobně velká část z nich skončila v dynamických strategiích. Vyplývá to ze statistik Asociace penzijních společností ČR, které jsou dostupné za druhé čtvrtletí.
Tabulka 1: Rozložení investic mezi jednotlivé strategie
Objem uložených prostředků (mil. Kč) |
Podíl uložených prostředků |
|
Státních dluhopisů |
0,56 |
2,72% |
Konzervativní |
4,38 |
21,28% |
Vyvážený |
5,75 |
27,94% |
Dynamický |
9,89 |
48,06% |
Celkem |
20,58 |
100,00% |
Zdroj: APS ČR
V dynamických strategiích, tedy ve strategiích, v nichž je investováno především do akcií, bylo ke konci druhého čtvrtletí uloženo 48 % veškerých prostředků naspořených peněz. To odpovídá dlouhodobé strategii lidí, kteří využili opt-out. I lidé ve věku kolem čtyřiceti let mají před sebou ještě přibližně dvacetiletý investiční horizont, na kterém je kolísavost akciových trhů jen málo zajímavá, ale zato se projevuje jejich větší dlouhodobý potenciál výnosu.
Poměrně silným překvapením je propadák fondů státních dluhopisů. Ty by měly být zárukou návratnosti – pokud tedy nezkrachuje český stát. Zatímco lidé ve třetím pilíři vyžadují především jistotu a jen minimum lidí opouští vysoce konzervativní transformované fondy, ve druhém pilíři o státní záruku není zájem.
Ve statistikách penzijních společností je v penzijním spoření zahrnuto zatím pouze 20,58 mil. Kč z celkově vložených 103 mil. Kč. Nicméně i u zbylých prostředků lze očekávat spíše dynamický přístup lidí vstupujících do druhého pilíře – mimo jiné proto, že část dodatečných úspor tvoří lidé, kteří jsou již ve statistikách zahrnuti.
Nejvíce klientů v dynamické strategii měla ke konci druhého čtvrtletí Raiffeisen PS (63,03 %) následovaná Allinaz PS (57,42 %) a KB PS (56,86 %).
Naopak jako nejkonzervativnější se ukazují klienti ČSOB PS, z nichž rovných 17,4 % investovalo do fondu státních dluhopisů. Tato penzijní společnost se stala jednoznačným leaderem v této strategii – 55 % všech prostředků ve fondech státních dluhopisů je uloženo u ČSOB PS. Přitom tato společnost měla nejnižší počet účastníků (jen 662 z celkových 48 880 uváděných ve statistikách asociace).
Penzijní spoření a „autodestrukce“
Hrozbou pro penzijní spoření není pouze příští vláda a Sociální demokracie se svými proklamacemi. I ČSSD může změnit názor a 2. pilíř nakonec ponechat svému osudu. Ani pak ale nemá vyhráno.
Hrozbou pro penzijní spoření je i Česká národní banka. Ta má možnost odebrat licenci k provozování druhého pilíře penzijním společnostem, které do dvou let od zahájení činnosti nezískají alespoň 50 tisíc účastníků. Jediným štěstím pro penzijní společnosti je, že ČNB nemá povinnost odebrat licenci. I přesto je ale tato hrozba reálná.
Poznámka: Čísla počtu účastníků se liší, byť jsou ke stejnému datu. Vyšší číslo odpovídá počtu uzavřených smluv penzijními společnostmi, nižší číslo uvádí počet smluv registrovaných na Specializovaném finančním úřadu.