Údaje o vývoji trhu penzijního připojištění z různých zdrojů se liší

Objektivně hodnotit vývoj trhu penzijního připojištění v Česku je obtížné. Nemá-li zůstat u obecných komentářů a opisování hrubě zaokrouhlených čísel, narazí každý, kdo se touto problematikou začne zodpovědně zabývat, na nečekaný problém. Souhrnné statistické údaje zveřejňované několika renomovanými institucemi spolu totiž nekorespondují. Zdaleka se přitom nejedná o nějaké prkotiny. Rozdíly jsou to výrazné, a to i v základních údajích, které by se rozhodně lišit neměly.

Třeba takový údaj o počtu účastníků penzijního připojištění se státním příspěvkem se k témuž datu podle zdroje liší klidně o desítky tisíc osob! Například k 30. 6. 2012 bylo v Česku podle údajů zveřejněných Ministerstvem financí (MF) celkem 4 707 425 penzijních připojištění (s vysvětlivkou, že „údaj uvádí počet připojištění, která nejsou v evidenci ukončena“). Podle údajů zveřejněných Asociací penzijních fondů ČR (APF ČR) ale penzijní fondy k témuž datu měly jen 4 654 603 aktivních účastníků, tj. o 52 822 méně.

Nabízí se vysvětlení, že údaj MF zahrnuje i smlouvy neaktivních účastníků (tedy asi těch, kteří smlouvu o penzijním připojištění sice uzavřeli, ale z nějakého důvodu na ni nespoří). Jak ale potom vysvětlit, že k 31. 3. 2012 bylo podle APF ČR 4 687 278 aktivních účastníků, zatímco podle MF jen 4 616 330 penzijních připojištění, tedy o 70 948 méně, než bylo aktivních účastníků?! Údaj APF ČR o počtu aktivních účastníků přitom odpovídá údaji zveřejněnému k témuž datu Českým statistickým úřadem (ČSÚ).

Aby toho nebylo málo, další odlišný údaj o počtu účastníků penzijního připojištění k 31. 3. 2012 zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Podle ní bylo k tomuto datu 4 670 449 účastníků, tedy o 16 829 méně, než uvádí APF ČR a ČSÚ, ale o 54 119 více než bylo penzijních připojištění podle MF. Podobné nesrovnalosti jsou i v údajích k 31. 12. 2011. V předchozích letech se pak vzájemně liší i údaje o počtu účastníků, které uvádí APF ČR a ČSÚ. ČNB tyto údaje nezveřejnila.

Tabulka 1: Počet účastníků penzijního připojištění – stav ke konci období

Pozn.:  *) údaje nezveřejněny

Zdroj: www.apfcr.cz, www.mfcr.cz, www.cnb.cz, www.czso.cz

Obdobná situace je i v případě údajů o počtu účastníků, jimž na penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel. K 31. 12. 2011 bylo podle údajů MF 1 271 934 takovýchto penzijních připojištění. Podle ČNB ale účastníků s příspěvkem zaměstnavatele bylo jen 1 250 741, tedy o 21 193 méně. K 31. 3 2012 se tento nepoměr otočil. Počet účastníků s příspěvkem zaměstnavatele podle ČNB narostl o 60 421 na 1 311 162 účastníků, ovšem počet penzijních připojištění s příspěvkem zaměstnavatele podle MF se zvýšil jen o 9 381 na 1 281 315.

Z porovnání výše uvedených údajů tedy vyplývá, že zatímco na konci loňského roku počet smluv s příspěvkem zaměstnavatele převyšoval počet účastníků, kterým zaměstnavatel na penzijní připojištění přispívá, o tři měsíce tomu bylo zcela naopak. K 31. 3. 2012  bylo v Česku 29 847 účastníků, jimž zaměstnavatel na penzijní připojištění přispíval – zřejmě bez vědomí MF. Že to není možné? Ale je! Pokud tedy nemá chaos v číslech MF nebo ČNB, což by ani jedna z těchto institucí rozhodně mít neměla.

Tabulka 2: Penzijní připojištění s příspěvky zaměstnavatele (stav ke konci období)

Pozn.:  ) údaje nezveřejněny

Zdroj: www.mfcr.cz, www.cnb.cz

Údaj o celkovém objemu prostředků účastníků spravovaných penzijními fondy k 30. 6. 2012 zveřejnila zatím jen APF ČR. V případě ČNB i ČSÚ jsou k dispozici pouze údaje za předchozí období, MF tento údaj ve svých přehledech neuvádí. K 31. 3. 2012 jsou údaje zveřejněné zmíněnými třemi institucemi ve vzájemné shodě. K 31. 12. 2011 se liší o několik málo miliónů, což asi lze při troše shovívavosti vysvětlit třeba odlišným zaokrouhlováním. V letech 2009 a 2010 už ale tyto rozdíly dosahují řádu stovek miliónů!

Tabulka 3: Prostředky účastníků penzijního připojištění – stav ke konci období (v mil. Kč)

Pozn.:  *) údaje nezveřejněny

Zdroj: www.apfcr.cz, www.cnb.cz, www.czso.cz

Nesrovnalosti jsou i v údajích o celkovém objemu příspěvků na penzijní připojištění. Podle údajů zveřejněných MF si účastníci penzijního připojištění na své účty posílají výrazně méně peněz, než vyplývá z údajů, které zveřejnily ČNB a ČSÚ. Například za první letošní čtvrtletí rozdíl činí 1 446 mil. Kč, za rok 2011 pak 1 771 mil. Kč. Tedy žádné drobné! Důvodem může být to, že ČSÚ a zřejmě i ČNB uvádí předpis příspěvků (kolik mělo být zaplaceno), zatímco MF kolik zaplaceno bylo. Nebo je za tím něco jiného? Kdo ví.

Tabulka 4: Příspěvky účastníků na penzijní připojištění (za období, v mil. Kč)

Zdroj: www.mfcr.cz, www.cnb.cz, www.czso.cz

Podobný důvod mohou mít rozdílné údaje o celkové částce, kterou na podporu penzijního připojištění vynakládá stát. Podle MF to za loňský rok bylo 5 602 mil. Kč. ČNB a ČSÚ shodně uvádí částku o 38 mil. Kč nižší. Pokud by se ovšem odečetly vrácené státní příspěvky ve výši 701 mil. Kč, jak uvádí ČNB, celková výše státních příspěvků by dosáhla výše 4 863 mil. Kč, tedy o 739 mil. Kč méně, než činí údaj zveřejněný MF. V údajích za roky 2009 a 2010 se pak mezi sebou liší už i přehledy ČNB a ČSÚ.

Tabulka 5: Státní příspěvky na penzijní připojištění (za období, v mil. Kč)

Zdroj: www.mfcr.cz, www.cnb.cz, www.czso.cz

O důvodech tohoto, stejně jako všech ostatních rozdílů, může hloubavý návštěvník webových stránek zmíněných institucí jenom spekulovat. Komentáře nebo vysvětlivky, které by mu disproporce v údajích objasnily, zde totiž bude hledat marně. Jedinou možností by bylo snažit se nalézt odpověď v porovnání zjevně odlišných metodik, které jednotlivé instituce při zpracování a prezentaci týchž údajů nejspíš používají. Ty ale zveřejněny nejsou. Že by nikomu z MF, ČNB, ČSÚ ani APF ČR tento problém nevadil?